Kreditní karty používají více muži, platí jimi i vyšší částky

více muži. Držitelek kreditek je pětačtyřicet procent. Muži uskuteční měsíčně obvykle devět transakcí a jejich průměrný nákup je 884 korun. Ženy využijí kreditní kartu při nakupování sedmkrát za měsíc při průměrné útratě 714 korun. Údaje ČTK poskytla ČSOB.
Kreditní karta je v případě klientů zejména platebním nástrojem pro věci denní spotřeby v kamenných obchodech a na e-shopech. Nejvíce se používá pro nakupování v supermarketech. V závěsu následují nákupy pohonných hmot, elektroniky a útraty za ubytování. V zahraničí pak vedou platby za hotelové služby, v nákupních centrech a autopůjčovnách.
Nejsilnějšími nákupními měsíci jsou podle ČSOB v případě kreditních karet březen, květen a předvánoční prosinec. Naproti tomu nejméně Češi přes karty utrácejí v únoru, dubnu a září. Největší počet držitelů kreditních karet je z Prahy, takřka třetina, naproti tomu nejméně jich je ve východních Čechách.
Počet plateb kreditními kartami u obchodníků se v prvním čtvrtletí 2018 meziročně zvýšil o takřka 11 procent na 29 milionů a objem plateb o 9,5 procenta na 22,3 bilionu korun. Celkový počet vydaných kreditek na českém trhu činí dva miliony, nejpoužívanější značkou je Mastercard, uvádí Sdružení pro bankovní karty.
Kreditní karty jsou pomocníkem při nakupování, poněvadž držitel získává z každého nákupu zpravidla kolem jednoho procenta zpět. Navíc jsou s nimi spojená i jiná zvýhodnění, jako jsou třeba slevy, věrnostní programy, prodloužená záruka za zboží nebo vstupy do letištních salonků. Plusem může být i to, že v zahraničí, například v USA, dávají často přednost kreditním kartám před debetními.
Na předních místech v četnosti využívání kreditních karet jsou i výběry hotovosti z bankomatu. Tím ale držitel kreditní karty u některých bank ukončí své bezúročné období pro čerpání úvěru, jinými slovy se vzdá možnosti využívat cizí peníze s nulovým úrokem. Navíc výběr z bankomatů je obvykle zpoplatněn více než v případě debetní karty.
Dalším důležitým pravidlem je splacení celé utracené částky včas a tím dodržení podmínek bezúročného období. Pokud se držitel kreditky opozdí nebo neuhradí celou sumu, začne se mu zbylá suma na kartě úročit. Na druhou stranu si klient při překročení bezúročného období může splácení dlužné částky naplánovat tak, aniž by žádal o novou půjčku.
Bank of America 18. září 1958 zahájila projekt plastových kreditních karet se speciálním povrchem, který umožnil čtení pomocí mechanických snímačů (imprinterů). Karty se staly odolnější, bezpečnější a pohodlnější pro uživatele i obchodníky a začaly se používat v masovém měřítku.
ČTK