Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR (KZPS ČR) zásadně odmítá plošné navyšování mezd ve státním sektoru, které navrhuje nová ministryně
práce a sociálních věcí Jana Maláčová. KZPS ČR je i nadále proti rušení karenční doby. V případě, že bude karenční doba zrušena, požaduje Konfederace zavedení elektronické neschopenky. Prioritou nové ministryně práce a sociálních věcí směrem k podnikatelskému sektoru by podle KZPS ČR měly být změny vedoucí ke zlepšení situace na trhu práce. Do této oblasti patří například podpora zaměstnávání občanů se zdravotním postižením nebo podpora spolupráce Úřadu práce, podnikatelů a zaměstnavatelů ve spolupráci se školami, zejména v regionech, která respektuje požadavky pracovního trhu.
„Plošné navyšování mezd ve státním sektoru o deset procent považujeme za špatný krok a je to pro nás nepřijatelné. Již dnes jsou průměrné platy ve státním sektoru vyšší než v soukromém. Je zřejmé, že tím, kdo přináší peníze do státního rozpočtu, jsou především zaměstnavatelé a zaměstnanci, kteří vytvářejí hodnoty. Teprve, když rostou platy v podnikatelském sektoru, mohou růst i v tom veřejném a samozřejmě podle výsledků práce a aktivity,“ říká prezident KZPS ČR Jan Wiesner.
KZPS ČR věří, že se po téměř ročním „nevládnutí“ v resortu ministerstva práce a sociálních věcí potřebné věci dají konečně do pohybu. Je tam řada rozdělaných projektů zaměřených například na zlepšení podmínek pro zaměstnávání občanů se zdravotním postižením. Samozřejmě stále trvá problém s nedostatkem pracovníků na trhu práce, především v technických oborech. Tady toho vlády za poslední roky naslibovaly hodně, ale v zásadě se nic reálného nestalo. Mezi důležité oblasti patří také důchodová reforma, oblast sociálních služeb a vytváření podmínek pro zaměstnanost matek s dětmi – jesle, školky apod.
Důležitým tématem je také nastavení pravidel pro zvyšování minimální mzdy. „Považujeme za správné, aby byl růst minimální mzdy založen na určitých ekonomických pravidlech, jako je například vazba na produktivitu práce. Není možné, aby se o růstu minimální mzdy rozhodovalo podle momentálních politických potřeb nebo v odborových kancelářích, jak se to dosud často děje,“ doplňuje Jan Wiesner.
Stanovisko Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
