„Poslanecká sněmovna schválila návrh zákona umožňující vyplácet zaměstnancům v karanténě příspěvek až ve výši 370 korun nad rámec běžné nemocenské za každý kalendářní den po dobu prvních deset dnů karantény.

I přes dílčí výhrady nevylučujeme, že by návrh skutečně mohl přispět ke zvládnutí současné tíživé epidemické situace. S čím se však nemůžeme ztotožnit, je fakt, že k tomuto návrhu byly připojeny dva zcela nesouvisející pozměňovací návrhy, které zbytečně a neodůvodněně navýší administrativu zaměstnavatelům a ztíží přijímání nových zaměstnanců,“ konstatuje se ve společném prohlášení zástupců Komory daňových poradců, Asociace malých a středních podniků, České advokátní komory, Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR a Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Za zcela bezprecedentní považují autoři fakt, že tyto zásadní změny, které s daným návrhem nijak nesouvisí, neprošly standardním legislativním procesem a byly načteny až v průběhu projednávání návrhu zákona, který byl schválen ve stavu legislativní nouze a nebylo tedy možné je jakkoli připomínkovat.

Povinnost nahlašování dohod

První z těchto návrhů zavádí pro zaměstnavatele zcela novou povinnost oznamovat do osmi dnů nástup a ukončení zaměstnání realizovaného na základě dohody o provedení práce, dohody o pracovní činnosti, a to i v případě, kdy nevznikla účast zaměstnance na nemocenském pojištění. Porušení této povinnosti je navíc sankcionováno zcela neúměrnou pokutou v částce až jeden milion korun. Navýšení administrativy, která bude z tohoto titulu plynout, je zcela neadekvátní a výrazně zkomplikuje evidenci v této oblasti. „Je potřeba si uvědomit, že dohody o provedení práce jsou v souladu s jejich podstatou využívány pro krátkodobé úvazky. V mnoha případech trvají i jen jeden den či několik málo dnů a je běžné, že u jednoho zaměstnavatele je souběh velkého počtu zaměstnanců zaměstnaných na základě tohoto typu dohody. Jde například o příležitostné zaměstnávání studentů nebo důchodců,“ uvádí místopředsedkyně představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Pavla Břečková.

Výhodou těchto typů dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr je podle ní právě operativnost a dosavadní malá administrativní náročnost. Uvedená změna tak může vést ke snížení počtu případů, kdy bude tento typ dohod využíván. Stát by měl zvláště v této době naopak přispívat k zaměstnanosti, tj. umožnit zaměstnávat alespoň na základě těchto typů dohod a ne zavádět další administrativní zátěže. „Argument, že tyto dohody jsou zneužívány, který zazněl při načtení návrhu, není relevantní. Zneužít je možné cokoliv a od toho je zde stát, aby případné zneužívání kontroloval a případné porušení práva sankcionoval. Nelze postupovat způsobem, že stát svoji odpovědnost přenese na zaměstnavatele a uloží jim další administrativní povinnost, a to zejména v dnešní složité době,“ říká předseda Expertního týmu pro daně a pojištění Svazu průmyslu a dopravy ČR Jiří Nekovář.

Hlášení nových pracovních míst

Podobně je to u druhé změny, která „oživuje“ povinnost zaměstnavatele hlásit všechna nová pracovní místa, tj. i ty, u kterých má už dopředu vybraného nového zaměstnance.Podle stanoviska jde o zcela zbytečné byrokratické opatření, které nijak nepomůže k vytváření nových pracovních míst či udržení těch stávajících, uvádí daňový poradce a vedoucí Sekce správy daní a poplatků Tomáš Hajdušek.
„Pokud zaměstnavatel nemůže sám nabízenou pracovní pozici obsadit, lze očekávat, že nové pracovní místo nahlásí Úřadu práce dobrovolně. Nevidíme žádný efekt takového hlášení v případě, kdy zaměstnavatel nepotřebuje součinnost Úřadu práce,“ doplňuje.

Se zavedením nových povinností zaměstnavatelů nesouhlasí ani Česká advokátní komora. „Nově schválené povinnosti a sankce, které mohou být ukládány zaměstnavatelům za jejich porušení, evidentně nejsou těmi, které by přispěly k řešení stávající pandemické situace, nebo motivovaly zaměstnavatele k vytváření nových pracovních míst. Je tedy zcela nemístné, aby o jejich schválení rozhodovala Poslanecká sněmovna v režimu legislativní nouze bez standardního připomínkového řízení,“ konstatuje místopředsedkyně České advokátní komory, Monika Novotná.

„V obou případech jde o situace, kdy má stát zájem shromažďovat další informace. Otázkou je nejen jejich budoucí využití, ale především adekvátnost mezi přínosem pro stát a zbytečnými náklady a administrativou, kterou to přinese,“říká prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR a viceprezident Hospodářské komory ČR, Tomáš Prouza.

Jak vysvětluje člen Prezidia Komory daňových poradců ČR a vedoucí Sekce daně z příjmu právnických osob, Jiří Nesrovnal, tyto návrhy s předmětnou materií vůbec nesouvisí. Takovéto zásadní změny musí projít připomínkováním a odborná veřejnost včetně zaměstnavatelů, zástupců podnikatelů a komor, musí mít možnost se k nim vyjádřit. Jsme přesvědčeni, že jde o ukázkový příklad zneužívání stavu legislativní nouze, ve kterém byl zákon schválen. „Bohužel nejde o první případ, kdy takto stát postupuje. Nelze v této souvislosti nezmínit, že podobně bylo postupováno i v případě zavedení nesmyslné jednodenní lhůty na hlášení přijetí nových zaměstnanců. Tímto způsobem v této, pro zaměstnavatele složité době, rozhodně nejde postupovat,“ kritizuje současný stav Nesrovnal.

„Pevně věříme, že na tyto změny se při svém projednávání zaměří Senát a budou z návrhu vypuštěny. V této složité době by stát měl zaměstnavatelům pomáhat a nikoli jim házet klacky pod nohy tím, že na ně bude navalovat další zbytečnou administrativní zátěž,“ uzavírají signatářské organizace.

Rovněž Hospodářská komora nerozumí tomu, proč mají zákonodárci neustále potřebu už dnes administrativou enormně zatížené zaměstnavatele zatěžovat dalšími byrokratickými povinnostmi. „Tímto návrhem, kterým se zaměstnavatelům jednoznačně zvyšuje administrativa, se de facto smazává rozdíl mezi pracovním poměrem a dohodou. Dohody jsou přitom v zákoníku práce upraveny právě proto, aby se zaměstnávání zjednodušovalo jak na straně zaměstnavatele, tak na straně státu. Je pak nadbytečné mít v zákoníku práce speciální ustanovení, které nepřináší žádné zjednodušení.“ Stejně jako další organizace nešetří kritikou ani Hospodářská komora, která s tímto návrhem zásadně nesouhlasí a činí v současnosti kroky, kterými by došlo ke zvrácení regulace v Senátu, sdělil EM Miroslav Beneš z Odboru vnější komunikace HK.

Foto: pixabay.com