Aktuálně:

Odborníci kritizují přílepky k zákoníku práce

20.02.2021, Autor: Laura Šuleková

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Odborníci kritizují přílepky k zákoníku práce

„Poslanecká sněmovna schválila návrh zákona umožňující vyplácet zaměstnancům v karanténě příspěvek až ve výši 370 korun nad rámec běžné nemocenské za každý kalendářní den po dobu prvních deset dnů karantény.


I přes dílčí výhrady nevylučujeme, že by návrh skutečně mohl přispět ke zvládnutí současné tíživé epidemické situace. S čím se však nemůžeme ztotožnit, je fakt, že k tomuto návrhu byly připojeny dva zcela nesouvisející pozměňovací návrhy, které zbytečně a neodůvodněně navýší administrativu zaměstnavatelům a ztíží přijímání nových zaměstnanců,“ konstatuje se ve společném prohlášení zástupců Komory daňových poradců, Asociace malých a středních podniků, České advokátní komory, Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR a Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Za zcela bezprecedentní považují autoři fakt, že tyto zásadní změny, které s daným návrhem nijak nesouvisí, neprošly standardním legislativním procesem a byly načteny až v průběhu projednávání návrhu zákona, který byl schválen ve stavu legislativní nouze a nebylo tedy možné je jakkoli připomínkovat.
Povinnost nahlašování dohod
První z těchto návrhů zavádí pro zaměstnavatele zcela novou povinnost oznamovat do osmi dnů nástup a ukončení zaměstnání realizovaného na základě dohody o provedení práce, dohody o pracovní činnosti, a to i v případě, kdy nevznikla účast zaměstnance na nemocenském pojištění. Porušení této povinnosti je navíc sankcionováno zcela neúměrnou pokutou v částce až jeden milion korun. Navýšení administrativy, která bude z tohoto titulu plynout, je zcela neadekvátní a výrazně zkomplikuje evidenci v této oblasti. „Je potřeba si uvědomit, že dohody o provedení práce jsou v souladu s jejich podstatou využívány pro krátkodobé úvazky. V mnoha případech trvají i jen jeden den či několik málo dnů a je běžné, že u jednoho zaměstnavatele je souběh velkého počtu zaměstnanců zaměstnaných na základě tohoto typu dohody. Jde například o příležitostné zaměstnávání studentů nebo důchodců,“ uvádí místopředsedkyně představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Pavla Břečková.
Výhodou těchto typů dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr je podle ní právě operativnost a dosavadní malá administrativní náročnost. Uvedená změna tak může vést ke snížení počtu případů, kdy bude tento typ dohod využíván. Stát by měl zvláště v této době naopak přispívat k zaměstnanosti, tj. umožnit zaměstnávat alespoň na základě těchto typů dohod a ne zavádět další administrativní zátěže. „Argument, že tyto dohody jsou zneužívány, který zazněl při načtení návrhu, není relevantní. Zneužít je možné cokoliv a od toho je zde stát, aby případné zneužívání kontroloval a případné porušení práva sankcionoval. Nelze postupovat způsobem, že stát svoji odpovědnost přenese na zaměstnavatele a uloží jim další administrativní povinnost, a to zejména v dnešní složité době,“ říká předseda Expertního týmu pro daně a pojištění Svazu průmyslu a dopravy ČR Jiří Nekovář.
Hlášení nových pracovních míst
Podobně je to u druhé změny, která „oživuje“ povinnost zaměstnavatele hlásit všechna nová pracovní místa, tj. i ty, u kterých má už dopředu vybraného nového zaměstnance.Podle stanoviska jde o zcela zbytečné byrokratické opatření, které nijak nepomůže k vytváření nových pracovních míst či udržení těch stávajících, uvádí daňový poradce a vedoucí Sekce správy daní a poplatků Tomáš Hajdušek.
„Pokud zaměstnavatel nemůže sám nabízenou pracovní pozici obsadit, lze očekávat, že nové pracovní místo nahlásí Úřadu práce dobrovolně. Nevidíme žádný efekt takového hlášení v případě, kdy zaměstnavatel nepotřebuje součinnost Úřadu práce,“ doplňuje.
Se zavedením nových povinností zaměstnavatelů nesouhlasí ani Česká advokátní komora. „Nově schválené povinnosti a sankce, které mohou být ukládány zaměstnavatelům za jejich porušení, evidentně nejsou těmi, které by přispěly k řešení stávající pandemické situace, nebo motivovaly zaměstnavatele k vytváření nových pracovních míst. Je tedy zcela nemístné, aby o jejich schválení rozhodovala Poslanecká sněmovna v režimu legislativní nouze bez standardního připomínkového řízení,“ konstatuje místopředsedkyně České advokátní komory, Monika Novotná.
„V obou případech jde o situace, kdy má stát zájem shromažďovat další informace. Otázkou je nejen jejich budoucí využití, ale především adekvátnost mezi přínosem pro stát a zbytečnými náklady a administrativou, kterou to přinese,“říká prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR a viceprezident Hospodářské komory ČR, Tomáš Prouza.
Jak vysvětluje člen Prezidia Komory daňových poradců ČR a vedoucí Sekce daně z příjmu právnických osob, Jiří Nesrovnal, tyto návrhy s předmětnou materií vůbec nesouvisí. Takovéto zásadní změny musí projít připomínkováním a odborná veřejnost včetně zaměstnavatelů, zástupců podnikatelů a komor, musí mít možnost se k nim vyjádřit. Jsme přesvědčeni, že jde o ukázkový příklad zneužívání stavu legislativní nouze, ve kterém byl zákon schválen. „Bohužel nejde o první případ, kdy takto stát postupuje. Nelze v této souvislosti nezmínit, že podobně bylo postupováno i v případě zavedení nesmyslné jednodenní lhůty na hlášení přijetí nových zaměstnanců. Tímto způsobem v této, pro zaměstnavatele složité době, rozhodně nejde postupovat,“ kritizuje současný stav Nesrovnal.
„Pevně věříme, že na tyto změny se při svém projednávání zaměří Senát a budou z návrhu vypuštěny. V této složité době by stát měl zaměstnavatelům pomáhat a nikoli jim házet klacky pod nohy tím, že na ně bude navalovat další zbytečnou administrativní zátěž,“ uzavírají signatářské organizace.
Rovněž Hospodářská komora nerozumí tomu, proč mají zákonodárci neustále potřebu už dnes administrativou enormně zatížené zaměstnavatele zatěžovat dalšími byrokratickými povinnostmi. „Tímto návrhem, kterým se zaměstnavatelům jednoznačně zvyšuje administrativa, se de facto smazává rozdíl mezi pracovním poměrem a dohodou. Dohody jsou přitom v zákoníku práce upraveny právě proto, aby se zaměstnávání zjednodušovalo jak na straně zaměstnavatele, tak na straně státu. Je pak nadbytečné mít v zákoníku práce speciální ustanovení, které nepřináší žádné zjednodušení.“ Stejně jako další organizace nešetří kritikou ani Hospodářská komora, která s tímto návrhem zásadně nesouhlasí a činí v současnosti kroky, kterými by došlo ke zvrácení regulace v Senátu, sdělil EM Miroslav Beneš z Odboru vnější komunikace HK.
Foto: pixabay.com
 


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Rozpočet EU v patu. Kyperský summit ukázal hluboké rozpory

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Evropští lídři se sešli v kyperské Nikósii, aby projednali příští dlouhodobý rozpočet Unie. Málokdo čekal průlom. António Costa, předseda Evropské rady, sice označil debatu za „důležitý milník“, ale diplomaté za zavřenými dveřmi mluvili jinak: „Neočekávejte, že někdo ustoupí ze svých pozic. Na to je ještě příliš brzy.“

Trump vylučuje jaderné zbraně. Tlak na Írán ale pokračuje

25.04.2026, Autor: red

Americký prezident Donald Trump kategoricky vyloučil použití jaderných zbraní ve válce s Íránem. „Proč bych použil jadernou zbraň? Úplně jsme je zničili i bez ní, a to celkem běžnými prostředky,“ prohlásil v Bílém domě. Zároveň však naznačil, že s mírovou dohodou nebude spěchat – chce dosáhnout řešení, které označuje za „nejlepší“ a „trvalé“.

Rusko obchází sankce přes kryptoměny. EU chystá tvrdý zásah

25.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila dvacátý balíček sankcí proti Rusku, ale Kyjev už má jasno: nestačí to. Ukrajina chce, aby Brusel v připravovaném 21. balíčku definitivně uzavřel všechny skuliny, kterými Moskva obchází finanční restrikce pomocí kryptoměn. A tentokrát to myslí vážně – diskuse o dalších opatřeních už běží.

Čínský tichý vpád: Peking kolonizuje Donbas pod rouškou neutrality

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Čína oficiálně neuznává ruskou anexi Krymu ani Donbasu, její firmy tam mezitím budují ekonomickou říši. Jüan se stal druhou měnou, čínské stroje těží uhlí a kamenolomy zásobují stavby. Peking hraje hru na dvě strany – a zatím mu to vychází.

Polsko žene Mercosur k soudu. „Jde o potravinovou bezpečnost“

25.04.2026, Autor: red

Polská vláda se rozhodla zasadit dohodě mezi Evropskou unií a jihoamerickým blokem Mercosur další úder. Vicepremiér a ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz oznámil, že Varšava podá žalobu k Soudnímu dvoru EU. Termín? Do 26. května. Důvod? Podle Polska jde o bezpečnost potravin, ochranu domácího trhu a také o způsob, jakým byla dohoda schválena.

Babiš versus Brusel: Bitva o evropský rozpočet začíná

25.04.2026, Autor: red

Český premiér Andrej Babiš se vrátil z kyperského summitu EU s jasným vzkazem: dohoda o novém sedmiletém rozpočtu Unie bude „extrémně těžká“ a letos se pravděpodobně nestihne. Předseda Evropské rady António Costa přitom usiluje o politickou shodu už do konce roku 2026. Mezi ambicemi Bruselu a realitou členských států zeje propast – a Česko se ocitá uprostřed sporu o peníze, priority a principy.

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.