Švehla: Přemítání o kurzu koruny

Momentálně je koruna silná, kurz se vyšplhal až k 23,6 Kč za Euro. Mé ženě se to plete, protože když koruna posiluje, číslo klesá a naopak … ale je to jasné. K nákupu jednoho eura potřebuji méně korun, naše měna tedy posiluje. Až jich budu potřebovat víc, bude koruna oslabovat.

Na silnou korunu teď všichni sázejí – kdo může, už si kupuje cizí měny na dovolenou, dovozci zvyšují objednávky, protože jim zboží v cizině vychází levněji a naopak: kdo potřebuje úvěr, silně se zamýšlí nad možností půjčit si v eurech. Za půjčku v korunách si banky účtují (údaj z prosince 2022) průměrně 9,13 %, zatímco průměrná sazba z úvěru v eurech byla 3,8 %. Půl roku předtím byly sazby u obou měn prakticky stejné, ovšem ČNB zvýšila své sazby na 7 %, zatímco Evropská centrální banka „jen“ na 2,5 %. Nechme teď stranou otázku, zda ECB promarnila čas, který teď dohání nebo zda naopak naše ČNB zvyšovala sazby zbytečně rychle. Zajímá nás kurz koruny a otázka, jak dlouho může setrvat na stávajících silných úrovních.

Úvěry v eurech pro domácí firmy s tím úzce souvisejí – už totiž představují skoro polovinu všech úvěrů, poskytnutých bankami. To má pozitivní – a možná i rozhodující – vliv na kurz. Firma si bere úvěr v eurech, ale přinejmenším část těchto prostředků potřebuje směnit na koruny, protože nakupuje na domácím trhu, vyplácí v korunách mzdy a platí i další domácí náklady. To zvyšuje poptávku po korunách a kurz se pak chová jako každá jiná cena: roste, pokud roste poptávka (a opět si to nepleťme: kurz roste, ale číslo klesá).

Dalším důležitým faktorem jsou zmíněné úrokové sazby. Zatímco s úvěrem v eurech firma ušetří na úrocích, kdo chce ukládat, půjde si spíš koupit koruny, protože za ně dostane v bance kolem 5 – 6 %, zatímco z vkladu v eurech mu banka připíše jen něco kolem 1 %. Tento „kurzový diferenciál“ láká samozřejmě investory (nebo spíš spekulanty). Pokud věří, že kurz bude stabilní, mohou si dnes půjčit eura za 1,5 % sazbu, obratem je směnit za koruny a ty uložit u banky za 6 %. Když tuto operaci uděláte na jeden měsíc s jedním milionem Eur, tak si to spočítejme: na úrocích zaplatíte 1.250 eur (tedy asi 30 tisíc korun), získáte 24,5 milionu korun, které uložíte a za měsíc vám banka připíše 122.500 korun (5 tisíc eur). Koruny vyzvednete, koupíte si za ně zpátky svůj milion eur a máte čistý výnos za měsíc přes 120 tisíc korun, což jsou 4 tisíce denně, včetně víkendů. Přidejte víc milionů a víc měsíců a položte si otázku, proč to všichni ti milionáři a miliardáři nedělají? Výnos představuje skoro čtyřnásobek vložené investice.

Celá tato úžasná transakce má totiž jeden háček a tím je právě ten kurz koruny. Pokud by koruna během toho měsíce oslabila, například jen o jednu korunu, tratíte skoro polovinu očekávaného výnosu. Při dvou korunách už na celou transakci doplácíte. Takže jaké jsou vyhlídky kurzu pro příští období – to je klíčová otázka a největší riziko.

Naše platební bilance je v současné době záporná, to znamená, že víc do zahraničí platíme, než odtud dostáváme. Víc dovážíme, než vyvážíme a víc investorů přesunuje svoje peníze (například zisky) do ciziny. To je faktor, který korunu oslabuje. Bude-li naše platební bilance delší dobu v mínusu, bude ekonomika ztrácet důvěru. Trh bude očekávat oslabení a spustí se závod, ve kterém vyhraje ten, kdo od korun uteče včas.

Centrální banka má zájem na silném kurzu koruny, protože pomáhá snižovat inflaci. Vzhledem k poměrně silným devizovým rezervám může centrální banka prodávat eura a tím kurz po nějakou dobu podporovat. Zásoby jsou opravdu velké, spekulace je v horizontu nejbližších měsíců těžko přetlačí. Nikdo ovšem netuší, jaký kurz bude centrální bance vyhovovat a ona popsaná výhodnost se vytrácí s každým desetníkem, který bude CNB akceptovat. Je také dost pravděpodobné, že Evropská centrální banka své sazby zvýší, zatímco ta naše věří víc na stabilitu. Úrokový diferenciál se tedy může změnit a matematika výše popsané úvahy se tím zhorší. 

Na měnových trzích se nakupuje a prodává jedna měna za jinou většinou ze zcela praktických důvodů. Kurzové riziko se na tomto trhu – jako většina rizik – nakupuje a prodává. Chcete mít stabilní kurz? Zaplatíte poplatek zajišťovacímu fondu (koupíte si nižší riziko) a on vám směnu provede ve stanovené době za pevný, předem sjednaný kurz. Poplatky těchto fondů se pohybují podle míry rizika a jsou tak spolehlivým indikátorem možných změn, neboť zahrnují všechny myslitelné okolnosti. Tzv. hedgeové fondy na to mají profesionály. I podle nich se zatím zdá být klid. Očekáváme-li však zpomalení ekonomiky, její další zadlužení, pomalejší pokles inflace a zvýšení nezaměstnanosti, jsou to signály o nastávajících horších časech, které většinou doprovází i oslabení národní měny. Otázkou je, jak silně a jak rychle se tyto faktory prosadí.   

Foto: Pixabay

Zdroj: Martin Švehla