Inflace v červnu 2024

I kdyby to bylo o desetinku více nebo méně, pořád by to svědčilo o tomtéž: inflační tlaky odeznívají, růst cen je v blízkosti cíle ČNB a tak se mohou zklidňovat i aktuální inflační očekávání. Tím se nevylučují výkyvy v příštích měsících. 

Nicméně – je to dobrá zpráva, zvlášť, když si připomeneme průběh posledních 12 měsíců:

Meziměsíční inflace v červnu

Během samotného června spotřebitelské ceny celkově klesly, a to o 0,3 %. Viditelné to bylo například u pohonných hmot (pokles o 3,7 %) a opět také u potravin. Klesaly ceny mléčných výrobků a vajec (o 0,9 %), nealkoholických nápojů (o 1,3 %), uzenin (o 0,9 %), ovoce (o 1,0 %) a cukru (o 7,3 %). Klesly také ceny lihovin (o 1,5 %), piva (o 1,0 %) a vína (o 1,0 %) a také automobily se nabízely a prodávaly za nižší cen (o 0,3 %). Jedinou významnější rostoucí položkou ve spotřebním koši byla cena másla (o 3,9 %) a a některé ceny služeb (stravovací o 0,5 %, kulturní o 2,7 %). Celkově mklesly během června 2024 ceny zboží o 0,5 % a ceny služeb v tomto období naopak vzrostly, a to o 0,4 %.

Meziroční inflace v červnu

Spotřebitelské ceny vzrostly v červnu meziročně o rovná 2 %, což je proti minulým dvěma měsícům značné zpomalení.  Pokračuje tak trend zpomalování inflace, patrný  od počátku letošního roku. Hlavní zásluhu na tomto zpomalení mají i nadále ceny potravin a nealkoholických nápojů, které klesly meziročně o zhruba 4 %.  Významnou položkou byly i ceny pohonných hmot a olejů, jejichž růst zpomalil z květnových 10,8 % na červnových 6,1 %. Ceny dovolených all inclusive, které ještě v květnu rostly meziročně o 8,4 % v červnu meziročně klesly o 0,1 %.  

Inflace v zemích EU – červen 2024

Podle předběžných údajů Eurostatu klesla inflace v červnu v Česku za měsíc o 0,3 % (měřeno HICP – harmonizovaný index spotřebitelských cen) a za rok vzrostla o  2,2 % (v květnu o 2,8 %). Za celou eurozńu rostly ceny v červnu meziročně o 2,5 % (v květnu o 2,6 %), z toho v Německu o 2,5 % a na Slovensku o 2,4 %. Nejvyšší inflace přetrvávala v červnu nadále v Belgii (5,5 %),  nejnižší byla ve Finsku (0,6 %). Za celou EU vykazuje Eurostat předběžně inflaci za květen ve výši 2,7 %, tedy o 0,1 procentního bodu vyšší než v dubnu. Květnová nejvyšší inflace byla v Rumunsku (5,8 %) a nejnižší v Lotyšsku vykázala čistou nulu.

Inflační faktory

Dobrý dojem z celkových údajů o inflaci za červen 2024 i nadále kazí pohled na skupinu cen, souvisejících s bydlením . Nájemné z bytů vzrostlo o dalších 7,0 %, ceny  výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytů o 4,7 %, ceny vodného o 10,9 %, stočného o 13,4 %, elektřiny o 10,6 % a tepla a teplé vody o 4,7 %. Zde má růst cen tuhý kořínek, protože se jim spotřebitelé nemohou vyhnout. Zatímco u potravin, oděvů, kulutry, sportu, zdraví a dalších se spotřebitel může rostoucím cenám vyhýbat, volit levnější druhy nebo nákupy odkládat, u bydlení to dost dobře nejde. Růst těchto cen v minulých měsících tedy doznívá a může vést řadu domácností blíže k hranicím chudoby. To je při relativně pomalém (i když jistě citelném) růstu mezd jedno z nebezpečných ohnisek aktuální ekonomické situace. Zde lze též pochopit, proč stále přetrvává snaha domácností opatřit si vlastní bydlení a zbavit se rizika rostoucího nájmu. 

Imputované (vlastnické) nájemné

Domácnosti, které investovaly a bydlí ve vlastním, platí již jen rostoucí ceny služeb, které jsou s bydlením spojeny (energie, voda, opravy atp.) a cítí se tak být před inflací lépe chráněny. Statistika se s tím vypořádává celkem logicky: pořízení vlastního bydlení je investicí a do spotřeby tedy zahrnuto není. Do inflace se však započítává (v některých zemích včetně ČR) tzv., imputované nájemné, tedy částka, kterou by vlastníci za obývání svých vlastních nemovitostí platili. O této metodice se občas diskutuje, neboť komplikuje srovnání inflace u nás a v jiných zemích EU a nám dává většinou příznivější výsledky. K pochopení podstaty této položky může napomoci účetní pohled: investice do bydlení se užíváním vlastního bytu ve své podstatě odepisuje a proniká tak do životních nákladů postupně. Také stojní za poznámku, že  pokud jde o červen, imputované nájemné vzrostlo o 0,8 % a na celkový údaj o inflaci podstatný vliv nemělo.  

Výhled – červen 2024

Stále pravděpodobnějším se zdá, že inflace v roce 2024 neopustí úzký koridor kolem 2 % meziročního růstu. To je makroekonomicky dobrý předpoklad pro obnovení růstu, což je nepochybně hlavní ekonomnickou starostí. Bankovní rada ČNB bude zvyžovat další vývoj svých úrokových sazeb na přelomu července a srpna. S velkou jistotou lze říci pouze to, že sazby nezvýší. Zda však ponechá jejich stávající úroveň, sníží je opět o půl procentního bodu nebo čtvrt, je velmi nejasné. Ať tak či tak, budou mít tyto kroky spíš psychologický význam – buď potvrdí zvýšenou obezřetnost centrální banky a jistou míru nejistoty, nebo naopak její odhodlání podpořit ekonomický růst s tím, že to celková situace již umožňuje.

Důležité bude jak si své možnosti vyhodnotí výrobci, dovozci a obchodníci na straně jedné a zaměstnanci na straně druhé. Pokusí se využít příznivé dojmy k diktování vyšších cen a ke zvýšení tlaku na růst mezd? Pokud ano, může se dobrý dojem rychle rozplynout.

Foto: Pixabay

Autor: Martin Švehla