Termíny daňového přiznání za minulý rok se pomalu blíží, v tištěné podobě ho lze podat do 2. dubna, tedy den po Velikonocích, případně do 2. května pak elektronicky. Poslední možností je podat ho prostřednictvím daňového poradce, a to až do 1. července.
Koho se povinnost týká, kdo se jí vyhne a pro koho může být výhodné podat daňové přiznání dobrovolně, dále přibližuje Monika Lodrová, daňová poradkyně ze společnosti BDO.
Daňové přiznání nemusí podávat osoby, jejich zdanitelné příjmy nedosahují 50 000 Kč za rok (oproti roku 2022 došlo k navýšení této hranice z 15 000 Kč). Typicky se jedná o důchodce, nepracující studenty či osoby na rodičovské dovolené. Lidé si však někdy neuvědomují, že pro účely tohoto limitu je třeba zkoumat celkové hrubé příjmy, a nikoliv příjmy snížené o případné výdaje.
Daňové přiznání dále nemusí podávat osoby, které mají příjem od jednoho zaměstnavatele či více zaměstnavatelů postupně. Podmínkou však je, že zaměstnanec učinil u všech těchto zaměstnavatelů prohlášení poplatníka (tzv. růžový formulář). Zároveň nesmí mít jiné příjmy (z podnikání, nájmu, kapitálové příjmy, ostatní příjmy) vyšší než 20 000 Kč.
Dobrovolné podání se může v některých případech vyplatit, v některých nikoliv
Pokud se fyzická osoba, které nevznikla povinnost daňové přiznání podat, rozhodne, že daňové přiznání podá dobrovolně, musí do něj uvést veškeré příjmy, které jsou předmětem daně, nejsou od daně osvobozené a nebyly zdaněny srážkovou daní.
Pokud tedy například zaměstnanec s příjmy z podnikání do 20 000 Kč rozhodne, že daňové přiznání podá, zdaní ve svém daňovém přiznání nad rámec příjmů ze závislé činnosti také tyto příjmy z podnikání. Pokud by si u svého zaměstnavatele zažádal o provedení ročního zúčtování, takovéto příjmy by nezdanil. Za těchto okolností se tedy dobrovolné podání daňového přiznání spíše nevyplatí a je vhodnější zažádat o roční zúčtování záloh u zaměstnavatele.
V některých případech je ovšem dobrovolné podání daňového přiznání výhodné, zejména pokud poplatník využije slevy na dani, které nemůže uplatnit v průběhu kalendářního roku. Poté se může dočkat toho, že mu bude vrácen přeplatek na dani, nebo případně vyplacen doplatek daňového bonusu. Tato situace se týká nejtypičtěji lidí, kteří byli po část roku v dočasné pracovní neschopnosti, na mateřské či rodičovské dovolené, nebo v evidenci úřadu práce a nezažádali si o roční zúčtování záloh u zaměstnavatele.
Kdo poruší podmínky paušálního režimu, musí také podat daňové přiznání
Daňové přiznání je povinna podat také OSVČ, která je poplatníkem v paušálním režimu, avšak porušila její podmínky například tím, že ke své podnikatelské činnosti začala vykonávat činnost zaměstnance. V takovém případě se daň za zdaňovací období nerovná paušální dani a OSVČ je povinna podat daňové přiznání. Do něj uvede jak příjmy z podnikání, tak příjmy ze zaměstnání, a uhrazenou paušální daň uvede jako uhrazenou zálohu v daňovém přiznání a v přehledech OSVČ podávaných na ČSSZ a zdravotní pojišťovnu. Zahájením závislé činnosti není zrušen status poplatníka v paušálním režimu, a OSVČ tak nadále musí hradit měsíční paušální daň až do případného oznámení o vystoupení.
Monika Lodrová, daňová poradkyně ze společnosti BDO
Foto: Pixabay
Zdroj: EPIC PR
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
