Stejnou práci lze vykonávat v režimu pracovního poměru nebo jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ). Z čistě finančního hlediska je režim pracovního poměru méně výhodný, neboť zaměstnanec z hrubé mzdy odvádí vyšší sociální a zdravotní pojištění než OSVČ ze svých tržeb.
Budeme-li srovnávat hrubou mzdu a tržbu za určitou práci, pak zaměstnanec zaplatí z hrubé mzdy 11,6 % na sociálním a zdravotním pojištění a zaměstnavatel za něj zaplatí dalších 24,8 %. OSVČ nejprve odečte od tržeb náklady (případně paušál, který činí 40, 60 či 80 %) a teprve ze zbylé částky odvádí sociální a zdravotní pojištění. Minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění jsou pro OSVČ odvozeny od průměrné mzdy a činí letos 2.968 Kč měsíčně na zdravotní pojištění a 3.852 Kč na sociální pojištění. Ne každá OSVČ však platí minimální sazby. Pro jejich uplatnění je stanoveno více hledisek – je tedy praktické využít kalkulačku, která okolnosti zohlední.
Zdroj: Peníze.cz – Daňová kalkulačka OSVČ – výpočet daně
Výhodnost OSVČ je relativní. Druhou stranu této mince pocítí v případě, kdy potřebuje jít na nemocenskou nebo na mateřskou dovolenou a nemile může být OSVČ překvapena také při odchodu do starobního důchodu. Nižší odvody znamenají nižší dávky. Významnou okolností je také fakt, že za zaměstnance vyřídí veškeré jeho odvodové povinnosti zaměstnavatel, který ručí za jejich správnost, zatímco OSVČ musí předložit jak daňové přiznání finančnímu úřadu, tak přehled o svých příjmech správě sociálního zabezpečení a své zdravotní pojišťovně. Toto vše se předkládá vždy na začátku kalendářního roku a začíná to daňovým přiznáním, které se letos odevzdávalo finančním úřadům do 2. dubna. V případě elektronického podání do 2. května a pokud podává přiznání daňový poradce, termín je do 3. července. OSVČ pak sám hradí jak daň z příjmu (většinou jednou ročně), tak pojistné (měsíčně) a hrazené částky si musí sám zjistit.
To je další důvod, proč využít kalkulačky, které rovněž umožní porovnání výhod a nevýhod mezi pracovním poměrem a podnikáním a pomohou případně s kontrolou vyplněných dokumentů.
Daň z příjmů OSVČ
Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) platí daň z příjmů ve výši 15 % z čistých příjmů. Pokud tyto příjmy za rok přesáhnou 48násobek průměrné mzdy, platí OSVČ z tohoto převýšení daň 23 %.
Prakticky, z hlediska roku 2023: Průměrná mzda činila 40.324 Kč. Jestliže rozdíl mezi příjmy a výdaji dosáhne částky do 1.935.552 Kč, platí OSVČ daň 15 %. Z toho, co tuto částku převýší, zaplatí pak 23 %. Za letošní rok se daň z příjmů bude počítat stejně, částka pro uplatnění vyšší sazby byla však snížena na 36násobem průměrné mzdy (předběžně 1.582.812 Kč).
Obecně platí OSVČ daň ze všech příjmů ze samostatné výdělečné činnosti (dle §7 zákona 586/92 Sb. o daních z příjmů), snížených o výdaje na dosažení, udržení a zajištění těchto příjmů.
Prakticky to znamená, že se od příjmů odečítají náklady, jejichž vynaložení bylo použito k dosažení příjmů. OSVČ může ovšem od tohoto – většinou poměrně pracného – zjišťování nákladů přejít k uplatnění paušálních výdajů, které jsou pro různé typy činností stanoveny procentem z příjmů.
Pro rok 2023 platí tyto paušály:
- řemeslné živnosti, zemědělská výroba, lesní a vodní hospodářství (nejvýše však 1 600 000 Kč) – 80 %
- ostatní živnostenské podnikání (nejvýše však 1 200 000 Kč) – 60 %
- z jiných příjmů bez živnosti (blíže § 7 zákona o dani z příjmu (nejvýše však 800 000 Kč) – 40 %
- z pronájmu (nejvýše však 600 000 Kč) – 30 %
Stanovení paušálů je pro mnohé OSVČ velmi praktické – zjednodušuje celou evidenci a vynaložené náklady nepodléhají žádné kontrole z hlediska výše a účelu. OSVČ prostě ví, že z každé vydělané tisícikoruny může (např. jako řemeslník) odečíst 800 Kč a odvede daň pouze ze 200 Kč (tedy 30 Kč při sazbě 15 %). Sám si ovšem musí spočítat, zda to pro něj je i ekonomicky dostatečně výhodné. Běžná zkušenost ukazuje, že při příjmech nad 2 mil. Kč již “paušál” tak výhodný být nemusí. OSVČ si to může ověřit s využitím kalkulačky.
Kalkulačka paušální daně
K uplatněnému paušálu již nelze žádné další náklady přidávat – tedy ani odpisy, mzdy nebo paušál na auto. Výhodou je, že OSVČ v případě paušálních výdajů neshromažďuje účtenky a další daňové doklady – ovšem pozor: OSVČ může být plátcem DPH a pak pro přiznání k DPH tyto doklady stejně potřebuje, neboť vykazuje DPH jak na vstupu (kterou i uhradil svým dodavatelům), tak na výstupu (kterou inkasoval od svých odběratelů. Rozdíl pak buď finančnímu úřadu doplácí nebo je mu naopak vrácen – a to jsou mnohdy významné částky.
Zdravotní pojištění OSVČ
Představuje 13,5 % z vyměřovacího základu, přičemž vyměřovacím základem je polovina rozdílu mezi příjmy a výdaji za rok (běžně tedy 6,75 % ze zisku za rok).
V případě OSVČ na hlavní poměr je stanovena povinnost platit alespoň minimální měsíční zálohy, které v roce 2024 činí 2.968 Kč (v roce 2023 to bylo 2.722 Kč). Pokud OSVČ začíná podnikat, nebo má zisk, ze kterého vychází nižší částka, platí právě tuto minimální měsíční zálohu.
Ke zjištění ročních příjmů OSVČ slouží Přehled příjmů, který se povinně předkládá zdravotní pojišťovně do 30 dnů od podání daňového přiznání za předcházející rok. Nová záloha se pak platí za měsíc, ve kterém byl přehled příjmů podán. Zálohy se platí do osmého dne následujícího měsíce, pokud jde o roční doplatek ten je třeba uhradit do osmi dnů od doručení výzvy. Naopak, v případě přeplatku má zdravotní pojišťovna na úhradu 30 dnů. Zdravotní pojišťovny velmi přísně hlídají splatnosti a opožděné úhrady sankcionují, mnohdy to však poplatník zjistí až z ročního vyúčtování, kdy už penále může být citelně vysoké. V případě OSVČ na vedlejší poměr je výše ročního pojistného stejná (6,75 % ze zisku), není však stanovena povinnost platit zálohy a tedy ani riziko penále není tak významné.
Sociální pojištění OSVČ
v sobě zahrnuje tři složky:
1. důchodové pojištění,
2. příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a
3. nemocenské pojištění, které je však zcela dobrovolné; pokud se k němu OSVČ rozhodne, činí 2,1 % z vyměřovacího základu (viz dále).
Důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti platí OSVČ povinně, přičemž měsíčně platí zálohy a po skončení roku doplatek, vypočítaný obdobným způsobem jako u zdravotního pojištění. Zálohy se stanovují podle zisku v předcházejícím roce, vždy však musí být uhrazena záloha alespoň v minimální výši, což je od začátku roku 2024
· pro hlavní činnost 3.852 Kč měsíčně,
· pro vedlejší činnost 1.413 Kč měsíčně.
Pro začínající OSVČ v hlavní činnosti (tedy pokud tuto činnost v předchozích 20 měsících nevykonávala) je minimální měsíční záloha stanovena na 3.210 Kč.
Stále se však jedná pouze o zálohy. Po odevzdání daňového přiznání a navazujícího Přehledu o příjmech a výdajích vyměří Česká správa sociálního zabezpečení roční pojistné a OSVČ buď pojistné doplatí nebo je mu přeplatek vrácen.
V roce 2024 je vyměřovacím základem sociálního pojištění 55 % rozdílu mezi příjmy a výdaji (v minulých letech to bylo jen 50 %) a celkové pojistné pak činí 29,2 % z tohoto vyměřovacího základu (z toho je 28 % důchodové pojištění a 1,2 % příspěvek na politiku zaměstnanosti). Jednoduše lze říci, že na sociální pojištění platí OSVČ 14,6 % ze zisku (za rok 2023) a 16,6 % bude platit za rok 2024. Zároveň je stanoven minimální vyměřovací základ pro rok 2023 pevnou částkou
· 10.081 Kč měsíčně pro hlavní činnost (13.191 Kč v roce 2024) a
· 4.033 Kč měsíčně pro vedlejší činnost (4.837 Kč v roce 2024).
Minimální měsíční záloha:
| minimální měsíční záloha | 2023 | 2024 | |||
| sociální pojištění | zdravotní pojištění | sociální pojištění | zdravotní pojištění | ||
| hlavní činnost | 2 944 | 2 722 | 3 852 | 2 968 | |
| vedlejší činnost | 1 178 | neplatí se | 1 413 | neplatí se | |
Jak u sociálního, tak u zdravotního pojištění platí tyto částky OSVČ v každém případě – tedy i pokud nedosáhnou svými příjmy na minimální vyměřovací základ. Tento princip neplatí pro OSVČ, pokud:
· je současně zaměstnancem a odvádí pojistné ze mzdy, vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu,
· pečuje celodenně o dítě do 7 let věku (nejméně 2 děti do 15 let),
· dosáhla důchodového věku, je držitelem ZTP nebo je tzv. státním pojištěncem.
U těchto OSVČ se vyměřovací základ stanovuje podle skutečně dosažených čistých příjmů, což může v praxi znamenat podstatně nižší měsíční zálohy i celkové roční pojistné.
Paušální daň
V roce 2021 byla zavedena možnost platit všechny tři položky, tedy daň z příjmu i sociální a zdravotní pojištění jednou měsíční částkou. Odpadá tím nutnost vytvářet a předkládat daňové přiznání a přehled o příjmech a výdajích – zkrátka – administrativa je zcela minimální. Tuto možnost ovšem nemají všichni. Vstup do systému je vyhrazen pro OSVČ s ročními příjmy do 2 mil. Kč, a právě podle ročních příjmů a podle charakteru jejich činnosti (živností) jsou OSVČ rozděleny do tří pásem s třemi různými sazbami.
1. Pásmo stanovuje paušální daň částkou 7.498 Kč měsíčně. Při příjmech do 1 mil. Kč se charakter činnosti nerozlišuje. Při příjmech do 1,5 mil. Kč musí být charakter činnosti takový, aby alespoň 75 % těchto příjmů podléhalo režimu nákladového paušálu 60 % nebo 80 %. Při příjmech do 2 mil. Kč už se mohou k paušální dani hlásit pouze OSVČ, kteří odečítají nákladovým paušálem 80 % alespoň 75 % svých příjmů.
2. Pásmo stanovuje paušální daň částkou 16.745 Kč. Při příjmech do 1,5 mil. Kč se typ činnosti nerozlišuje, při příjmech do 2 mil. Kč však musí být nejméně 75 % příjmů podléhat výdajovému paušálu 60 % nebo 80 %.
3. Pásmo stanovuje paušální daň částkou 27.139 Kč měsíčně, přístupný je pouze pro OSVČ s příjmy do 2 mil. Kč a typ činnosti nerozlišuje.
K paušální režimu se mohou OSVČ přihlásit pouze jednou ročně. Letos byl termín pro přihlášení do 10. ledna 2024. Důležitou podmínkou pro vstup do tohoto jednoduchého režimu je nebýt plátcem DPH, neplatit daň z příjmu ze závislé činnosti ze zaměstnání a nemít příjem z kapitálového majetku, z pronájmu či jiný zdanitelný příjem vyšší než 50 tisíc korun. Zjednodušení je tedy určeno především drobným živnostníkům, ale ani pro ně to nemusí být zcela výhodné. Různé propočty ukazují, že formou paušální daně si OSVČ spíš trochu připlatí a jako protihodnotu získají minimální administrativu a také prakticky nulové riziko kontrol, které by odhalily nějaké účetní pochybení. Před rozhodnutím je tedy dobré si varianty propočítat a porovnat. Na to mají OSVČ určitý čas na přelomu roku, kdy už své příjmy i výdaje mohou spolehlivě odhadnout a zjistit, zda by se jim paušální daň vyplatila.
Foto: Pixabay
Autor: Martin Švehla
Mohlo by vás také zajímat:
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
Martin Švehla
Po absolvování VŠE v Praze nastoupil jako ekonomický redaktor zpravodajství Československé televize (ČsT), poté byl 10 let mluvčím ČNB, v letech 2003 – 2007 se vrátil do České televize (ČT) jako obchodní ředitel a ředitel vnějších vztahů, odtud přešel jako viceprezident do Citibank CZ; od roku 2010 vyučuje též na Vysoké škole finanční a správní (VŠFS), publikuje v periodickém tisku, je autorem několika knih včetně překladů z němčiny a angličtiny.
