Štěpán Chalupa působí jako předseda Komory obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) a je místopředsedou České společnosti pro větrnou energii. Obnovitelným zdrojům energie se věnuje přes dvacet let. Byl členem předsednictva Evropské federace obnovitelných zdrojů energie. „Státy, které v obnovitelných zdrojích energie šláply na plyn, získávají rychle náskok a konkurenční výhodu levné energie,“ říká Štěpán Chalupa.
Rozhovor se ŠTĚPÁNEM CHALUPOU, předsedou Komory obnovitelných zdrojů energie a místopředsedou České společnosti pro větrnou energii.
Už víc jak dvacet let působíte v oblasti využívání obnovitelných zdrojů. Jak se za tu dobu změnil trh a požadavky na obnovitelné zdroje?
Štěpán Chalupa, šéf Komory Obnovitelných zdrojů energie
Naprosto zásadně. Před dvaceti lety byly větrné elektrárny v Česku raritou, přestože v západní Evropě se již relativně čile stavělo. Fotovoltaika prakticky neexistovala. Jediné standardně využívané obnovitelné zdroje byly vodní elektrárny a spalování biomasy, rozumějte zejména dřeva, v kamnech. Dnes jde o nejrychleji rostoucí energetická odvětví, jiné, než obnovitelné zdroje se na Západě prakticky nestaví. Obnovitelné zdroje jsou dnes důležitou součástí průmyslu, pro průmyslové státy představují jedny z nejperspektivnějších odvětví. A jsou tou hlavní cestou, jak se zbavit závislosti na energiích z nedemokratických států v čele s Ruskem.
Vláda cca před 2 lety představila plán zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie, kde biomasa patřila k hlavním zdrojům energie. Současná situace na východě Evropy ale vše změnila. Jak to vnímáte vy?
Takzvaný Národní energeticko-klimatický plán jsme hned, jak byl zveřejněn, označili za málo ambiciózní, na čemž prodělají především domácnosti, podnikatelé i obce. Ve shodě s Evropskou komisí jsme navrhovali vyšší cíle, protože potenciál tu jednoznačně je. Dnešní situace nám dává za pravdu, státy, které v OZE šláply na plyn, získávají rychle náskok a konkurenční výhodu levné energie. Pro rok 2030 předpovídáme, že obnovitelné zdroje energie budou pokrývat nejméně dvakrát víc energie, než dnes. Ve spotřebě elektřiny bude jejich podíl dokonce až trojnásobný. Hlavním motorem této proměny v energetice bude rostoucí zájem podnikatelů a domácností o stále levnější čistou energii.
Je do budoucna zemní plyn jako zdroj energie nahraditelný? Jak?
Ruská agrese zásadně prohlubuje energetickou krizi Evropy ze stejného důvodu, kvůli kterému loni začala – nedodávkami, nebo obavami o nedodávky ruského zemního plynu. Ve střednědobém, určitě v dlouhodobém výhledu jednoznačně nahradit půjde. Složitější je to v tom krátkodobém, který ale zase potřebujeme akutně vyřešit. Již citovaný dva roky starý Národní energeticko-klimatický plán předpokládá do roku 2040 zdvojnásobení spotřeby zemního plynu ve výrobě elektřiny. Ve výrobě tepla předpokládá nárůst sice „jen” o 17 %, v případě teplárenství jde však o obrovské objemy zemního plynu. Zemní plyn měl být také klíčovým palivem v připravované transformaci teplárenství, přechodu od uhlí. To je dnes potřeba přehodnotit, plyn by měl být zachován pro průmysl a pravděpodobně minimálně částečně i v teplárenství, zcela ho nyní nahradit nelze. Potřebujeme ale alternativu k plynu z Ruska, který představuje skoro polovinu spotřebovaného plynu v Unii. Jak v teplárenství, tak v elektroenergetice lze nicméně zemní plyn, v prvé řadě právě ten z Ruska, nahrazovat obnovitelnými zdroji. V teplárenství především velkokapacitními tepelnými čerpadly a udržitelnou biomasou, v elektroenergetice pro zálohování výkyvů ve výrobě větrných a slunečních zdrojů pak bioplynem, řízením spotřeby, akumulací do tepla, vodíku, baterií atd. Velmi efektivní nástroj jsou také energetické úspory. Není to tak jednoduché narýsovat, jako u plynu, ale je to energeticky nejbezpečnější.
Může dojít vzhledem k současné nepříznivé politické a válečné situaci na východě Evropy k řetězovému krachu celé energetiky v Česku i v Evropě?
Řetězový krach energetiky v Evropě by nastal v souvislosti s vybombardováním infrastruktury. Pokud máte na mysli nedodávky zemního plynu z Ruska, tak v tomto případě vidíme, že na tom Evropa společně pracuje. Nebude to snadné, ale řešení se již rýsují, co mohu posoudit.
Zastáváte názor, že obnovitelné zdroje energie nepodléhají cenovým turbulencím a pomáhají chránit klima. Proč? A to nepodléhají ani v současné energetické krizi?
Obnovitelné zdroje jsou klimaticky přínosné ze své podstaty, protože neprodukují emise skleníkových plynů. U biomasy hovoříme o emisní bilanci, která u udržitelně získávané biomasy je neutrální.
V souvislosti s růstem cen surovin a materiálu vidíme samozřejmě růst cen technologií i u čistých zdrojů stejně jako ve všech ostatních odvětvích. To podstatné je, že cenové turbulence tak, jak je známe z trhů závislých na fosilních palivech, nemají nic společného s trhem obnovitelných energií. Provozovatelé obnovitelných zdrojů nenakupují palivo na globálních trzích a nemusejí nakupovat emisní povolenky. Obnovitelná elektřina díky své bezkonkurenční ceně vytlačuje z trhu špinavé zdroje jako je uhlí a až se jejich podíl ještě zvýší, vytlačí i plyn, který dnes cenu elektřiny na burze uzavírá, a tedy formuje.
Může Česká republika, respektive vláda ČR, zastropovat cenu elektřiny a energií? V druhé polovině letošního roku budeme předsedat EU, a tudíž můžeme přispět či docílit i zastropování cen energií v EU?
Na zastropování cen energií existují různé názory, z mého pohledu se jedná opravdu o ten poslední nástroj, měli bychom se snažit udržet fungující evropský trh. Z druhé strany, pokud stát umožní, aby si opravdu každý mohl dovolit vlastní obnovitelný zdroj nebo nákup čisté energie, věřím, že zastropování cen nebude nutné.
Máme extrémní množství úspěšných lidí, kteří se pohybují na energetických burzách, a kteří moc dobře vědí, jaké strategie zvolit či zakázat a jaké povedou k exponenciálnímu růstu cen energií. Jak tedy mohou ovlivnit ceny pro ČR?
Jedním z pozitivních příkladů jsou takzvané PPA kontrakty, kdy si podniky mohou zajistit cenově výhodnou čistou energii. Velcí spotřebitelé energie si mohou svou spotřebu nastavit tak, aby spotřebovávali v době nízkých či záporných cen, což se týká období vysoké výroby z obnovitelných zdrojů. Toto se již brzy bude týkat i středních a malých spotřebitelů. Ti mají dnes možnost se před výkyvy zajistit pořízením vlastního zdroje elektřiny nebo tepla.
Kdo všechno může vydělávat na nekontrolovatelném zvyšování a prudkému růstu cen energií?
Současná situace neprospívá nikomu, trh s elektřinou není likvidní, tedy se prakticky neobchoduje. V zájmu všech rozumných účastníků na trhu od spotřebitelů po obchodníky a výrobce je návrat k alespoň základní stabilitě. A pro to je podmínkou ukončení válečné agrese Ruska na Ukrajině.
Zabýváte se solární a větrnou energetikou. Jaký potenciál má větrná energetika?
Větrné elektrárny pokrývají zhruba 1 % spotřeby elektřiny v ČR. Jedenáctkrát méně, než v sousedním Rakousku, které má srovnatelné geografické podmínky a patnáctkrát méně, než činí průměr států evropské sedmadvacítky. Tuzemské větrné elektrárny mohou v roce 2040 reálně pokrýt 31 % dnešní spotřeby elektřiny v Česku, a to po zohlednění všech omezení a praktických těžkostí spojených s jejich realizací. Vyplývá to ze studie připravené Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd ČR. Další více než čtvrtinu by podle několika nezávislých analýz pokryly solární elektrárny na vhodných budovách.
Ovlivňují větrné mlýny a větrné elektrárny proudění větrů a podnebí na Zemi?
Svým provozem podnebí na zemi přímo neovlivňují. Ovlivňují ho však nepřímo tím, že snižují emise z výroby energie a nahrazují tak neekologické zejména fosilní elektrárny. Otáčení rotorů může ovlivnit proudění větrů, což může vést k nepatrnému zvýšení nočních teplot při zemi, snížení větrnosti a v extrémním případě i k ovlivnění cirkulace vzduchu. Tyto projevy ale buď nemají nijak významný praktický dopad, nebo se projevují až při značně rozsáhlém využití větrné energie a v kontextu reálného potenciálu pro využití větrné energie v Česku je lze zanedbat.
Větrné elektrárny pokrývají v současné době zhruba 1 % spotřeby elektřiny v ČR. Jedenáctkrát méně než v sousedním Rakousku, a patnáctkrát méně než činí průměr států evropské sedmadvacítky. Co brání většímu rozvoji větrné energetiky u nás?
Ten rozdíl není tím, že by v Česku nebyl větrný potenciál. Ten máme podobně dobrý jako sousední Rakousko nebo jižní Německo. Problémem je přístup státu, který vítr a vůbec obnovitelné zdroje dosud považoval za jakýsi doplněk ke konvenční energetice. Pro využití potenciálu je potřeba, aby se rozvoj obnovitelných zdrojů včetně větrných elektráren stal prioritou, a stát nejen zjednodušil povolovací proces a dobře nastavil podpůrné nástroje, ale aby rozvoj aktivně propagoval.
Co byste poradil lidem v současnosti, co dělat v případě blackoutů? Dá se na ně připravit?
Tuzemská energetika je velmi robustní a významnější blackout neočekávám. Pro případ mimořádných událostí, které by mohly významné blackouty přinést, existují scénáře a rady, které si čtenáři snadno dohledají, jak věřím.
Děkuji za rozhovor.
Foto: Poskytnuto Štěpánem Chalupou
Zdroj: Renáta Lucková
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
