Rozhovor se Sárou Kouskovou, profesionální golfistkou, malířkou, sochařkou i milovnicí přírody.
Sára Kousková je profesionální golfistkou, malířkou a sochařkou. Studovala v Austinu v Texasu ateliérové umění a zároveň se účastnila programu NCAA Division 1 Women’s Golf na University of Texas v Austinu. Studuje Zemědělskou univerzitu v Praze se zájmem o životní prostředí.
Po absolutoriu v Austinu v květnu 2022 plánovala založit svůj ateliér zpět v rodné České republice a pokračovat ve své praxi a studiu na Akademii výtvarných umění v Praze a zároveň se věnovat své kariéře profesionální golfistky. Ve své tvorbě propojuje koncepty vizuální estetiky, humoru, praktického využití a udržitelnosti.
„U každého sportu je potřeba i třeba jen nepatrná investice, ať už je to míč, hokejka, raketa nebo golfová hůl. A i s jednou holí se dá hrát golfu až až a seženete ji za pár korun. Horší je to s tou samotnou nálepkou, protože ta zatím nepřestává v Čechách vrhat negativní stín na celý sport. Doufám však, že i my sportovci svou komunikací budeme pomáhat jí konečně sloupnout, říká Sára Kousková.
Jste profesionální golfistka. Co vše obsahuje být profesionálním golfistou?
Kromě samotné herní dovednosti, zvládnutí techniky ran a course managementu, nebo-li strategie na samotném hřišti, musí být profesionální golfista nadmíru psychicky odolný. Myslím, že to je pak hlavní rozdíl, který odděluje ty úplně nejlepší hráče golfu. Mimo to je součástí péče o tělo, aby bylo dostatečně silné a výbušné, odolávalo stresu, zraněním a celkově vydrželo zátěž až stovky odehraných kol ročně. Dále mediální a sponzorské záležitosti a hodně cestování.
Jak je golf náročný sport?
Velmi (smích), ale i v tom tkví jeho krása, když se vám podaří zahrát skvělou ránu. Již samotné trefení se do míčku dává zabrat, a to nemluvím o pozdější kontrole nad letem míčku, posuzování podmínek nebo čtení terénních zlomů.
Kdo vás přivedl ke golfu?
Přivedl mě taťka, který začal hrát zhruba, když jsem se narodila. Jakmile jsem trochu povyrostla, chtěla jsem to jít vyzkoušet s ním a prý mě to už tenkrát bavilo. Byl u celého mého golfového vývoje, vložil ve mne disciplínu a společně s mamkou chuť stále se zlepšovat.
V Česku studujete na Zemědělské univerzitě, zajímá vás životní prostředí. Co byste chtěla změnit?
Jsou to asi velmi idealistické touhy, ale chtěla bych, aby naše společnost přemýšlela více v souvislostech. Myslím, že tím se dá vyřešit spousta věcí a aplikovat téměř na všechna odvětví. Pokud se ponořím hlouběji do aktuální problematiky klimatických změn, tak je myslím nutné, aby si člověk uvědomil, že jsme součástí našeho prostředí. Ne jemu nadřazení, a to zejména ve využití zdrojů, pokud chceme přijatelnou budoucnost pro pokračování nejen lidské rasy.
Umění jste zase studovala na univerzitě v texaském Austinu. Jak jste to stíhala? Dá se studium skloubit s profesionálním sportem?
V Americe je na tamních univerzitách kombinace studia a sportu skvěle zvládnutá, protože se vše plánuje dohromady. Mají na to přesný termín – “Student-Athlete“. A i když byl náš režim daleko náročnější než u standartních studentů, dalo se to všechno zvládnout. Navíc podle pravidel organizace, která americké universitní sporty sdružuje (NCAA), je třeba zůstat amatérem. Takže i má golfová profesionalizace proběhla až po dokončení studia.
Tady v Čechách zatím hledám cesty, jak bych mohla ve studiu prozatím na ČZU pokračovat. Turnajová sezóna vydá pomalu za dvě zaměstnání, tak uvidím, jestli to půjde zvládnout.
Malujete, ale tvoříte třeba i ze dřeva a sádry. Co vám studium v zahraničí dalo?
Studium umění v Americe bylo vedeno velmi konceptuálně a s důrazem na samostatné kreativní řešení. Pracovali jsme sice podle zadání (i když i to bylo někdy zcela v naší režii), ale zpracování i forma byla většinou na nás. Profesoři nás pak vedli přímo na naší cestě za konečným výsledkem, byl to velmi individuální přístup a moc mě to bavilo. Naopak bych si ráda doplnila obzory i v tradičních technikách zejména v sochařství, takže ráda na studium někdy určitě navážu.
Co mají společného golf a umění?
U mne to je preciznost a důraz na detail. Plánování, občasný risk a samozřejmě kreativní řešení problémů.
Po absolutoriu na texaské univerzitě v Austinu jste plánovala založit v ČR svůj ateliér a studovat na Akademii výtvarných umění v Praze. Podařilo se vám to již zrealizovat?
Vůbec ne, jsem zatím plně ponořená do golfu a věcí okolo něj. Stále jako profesionální nováček pokládám koleje, ale věřím, že čas se více věnovat umění opět přijde. Nikam s tím nespěchám a momentálně chci věnovat pozornost dobré přípravě na golfové počínání.
Probojovala jste se na Ladies European Tour. Budete letos znovu v Berouně?
Beroun má své místo v mém turnajovém kalendáři a moc se opět těším na domácí atmosféru.
Stále se mluví o golfu jako o sportu bohatých. Je to podle vás tak?
Myslím, že to tak určitě není. U každého sportu je potřeba i třeba jen nepatrná investice, ať už je to míč, hokejka, raketa nebo golfová hůl. A i s jednou holí se dá hrát golfu až až a seženete ji za pár korun. Horší je to s tou samotnou nálepkou, protože ta zatím nepřestává v Čechách vrhat negativní stín na celý sport. Doufám však, že i my sportovci svou komunikací budeme pomáhat jí konečně sloupnout. (smích)
Co vás napadne, když se řekne olympiáda?
Napadne mě sportovní vrchol a klání těch nejkomplexnějších atletů. Napadá mě kalokagathia. Napadá mě můj dlouhodobý cíl – reprezentovat české barvy nejvýš, co to jde.
Co vás v nejbližší době čeká?
Na nejbližším programu je cesta do Jihoafrické republiky na další dva podniky Ladies European Tour.
Děkuji za rozhovor.
Foto: Poskytnuto Sárou Kouskovou
Zdroj: Renáta Lucková
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
