V případě, že je opatření prohlášeno za nezákonné, otevírá se možnost žádat po státu odškodnění podle odškodňovacího zákona, konstatuje v rozhovoru pro EM místopředsedkyně ČAK Monika Novotná. Je však podle ní nutné si uvědomit, že řada podnikatelů, kteří byli nějak poškozeni, přijali nějakou kompenzaci od státu a smlouvou, kterou se státem uzavřeli, se současně vzdali práva na náhradu jakýchkoli dalších škod.
Jak byste charakterizovala změny v daňovém právu za poslední roky? Jak se za tu dobu změnilo postavení daňového subjektu?
Pokud jde o celé daňové právo, tam se bohužel prohlubuje komplikovanost a nepřehlednost daňových předpisů. Je to zčásti ovlivněno i evropským právem, které dříve regulovalo jen daň z přidané hodnoty, nyní zasahuje různými směrnicemi DAC, ATAD apod. i do daní z příjmů nebo daňového řádu. Bohužel jsme se ani v tomto volebním období nedočkali slibovaného nového zákona o daních z příjmů. Budu se opakovat, ale výsledkem je opravdu to, že daňové předpisy nejsou srozumitelné ani odborníkům, natož daňovým poplatníkům. Pokud jde o postavení daňového subjektu, zde svou roli sehrála judikatura Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu a díky ní se práva daňového poplatníka v praxi posílila. Nejde ani tak o změnu předpisů, ale spíše prosazování jeho zákonných práv v praxi.
Měla by být nějakým způsobem upravena advokátní mlčenlivost v daňových záležitostech mezi advokátem a klientem jako v případě trestního řízení?
Advokátní mlčenlivost je jedním ze základních principů advokacie a nezbytnou podmínkou důvěry mezi klientem a jeho advokátem. Právě tam, kde je na jedné straně stát a jeho takřka neomezené prostředky a na druhé straně jednotlivec, je advokát jeho jedinou oporou a bez profesní mlčenlivosti by tato opora ztratila praktický obsah. To se týká typicky trestního řízení, ale i ostatních záležitostí veřejného práva, tedy např. věcí daňových. Zde byla od počátku nastavena celkem rozumná pravidla, a to jak zákonem o advokacii, tak daňovým řádem, resp. před ním zákonem o správě daní a poplatků. K určitému prolomení mlčenlivosti dochází opět vlivem evropského práva, a to na úrovni předpisů proti praní špinavých peněz (AML) a na úrovni předpisů o výměně informací mezi členskými státy (zejména DAC 5 a DAC 6). Nikdo z advokátů nepochybuje o povinnosti implementovat evropské předpisy do českého práva, jde o to, abychom v rámci implementace nebyli papežštější než papež a nezasahovali do nastavených pravidel více, než je nezbytně nutné.
Nedávno se ČAK ohradila proti tomu, že jsou stíháni advokáti kvůli tomu, že v daňovém řízení poradili klientům, aby nevypovídali. Už se to nějak vyjasnilo?
To je kauza, která je v tuto dobu živá a proto není možné ji projednávat mimo řádné trestní řízení, ČAK do něj nemůže zasahovat, nicméně ji sleduje a ve spolupráci s Výborem pro odbornou pomoc a ochranu zájmů advokátů podávala nějaké podněty. Vnímáme ale určité tlaky na advokacii, nejen u nás, ale např. i na Slovensku, kde jsme zaznamenali květnový nález Ústavního soudu SR, který jednoznačně uzavřel, že výkon advokacie nemůže být trestným činem. Proto jsme jako představenstvo ČAK uvítali možnost zahájit jednání za účelem vyjasnění hranice mezi výkonem advokacie a event. trestnou činností advokáta na půdě Policejního prezidia, které se zúčastnili jak zástupci advokacie a policie, tak státního zastupitelství. První jednání proběhlo v poměrně přátelské atmosféře v minulých dnech a dohodli jsme se, že do budoucna bude vhodné uspořádat i společné vzdělávací semináře pro zástupce všech justičních profesí.
Do jaké míry se daří NSS či ÚS korigovat příliš represivní legislativu či postupy daňové správy? Diskutovány jsou například EET, kontrolní hlášení, zajišťovací příkazy.
Úloha Nejvyššího správního soudu i Ústavního soudu je pro ochranu práv daňových subjektů zcela stěžejní. Na základě jejich judikatury přestaly být zajišťovací příkazy běžným nástrojem správy daní, došlo k úpravě úroků z neoprávněné zadržované části daně ze strany finančního úřadu, Ústavní soud měl zcela zásadní vliv na zakotvení možnosti vrátit plátci DPH nespornou část daňového odpočtu. Judikatura jednak koriguje přehmaty v interpretaci a aplikaci daňových předpisů, jednak upozorňuje i na případnou protiústavnost daňových předpisů a tím je motivem pro legislativní změny.
Může znovuzavedení přípravy trestného činu krácení daně ohrozit i postavení advokáta jako možného pachatele?
Pevně věřím, že trestnost přípravy krácení daně není namířena proti advokátům. Především je nutné vycházet z toho, že jde o úmyslný delikt, tedy advokát by musel být tím, kdo chce nebo je srozuměn s tím, aby daň byla protiprávně krácena. Nejde tedy o běžné právní poradenství v daňových záležitostech. Na druhé straně je zde přímá civilní odpovědnost advokáta za škodu způsobenou nesprávným poradenstvím, která se podle aktuální judikatury týká i případu, kdy advokát posoudí nějakou záležitost v rozporu s dostupnou ustálenou judikaturou, tedy jinými slovy, v určitých případech může advokát odpovídat za škodu způsobenou klientovi špatnou radou. Je však současně třeba si uvědomit, že škodou v daňové oblasti jsou sankce, nikoli samotná daň.
Jaký je vůbec rozdíl mezi krácením a legální snahou snižovat svůj daňový základ?
Hranice mezi legální daňovou optimalizací a krácením daně může být velmi úzká, já bych si asi pomohla judikaturou Nejvyššího správního soudu, který dovodil, že každý podnikatel je oprávněn uspořádat si své daňové záležitosti tak, aby měl co nejnižší daňovou povinnost. Na druhé straně existuje poměrně bohatá judikatura k problematice zneužití práva v daňové oblasti, česká i evropská, která poměrně srozumitelně vysvětluje, že není legální, aby jediným účelem transakce bylo snížení nebo vyhnutí se daňové povinnosti. Pokud budeme respektovat zásadu ultima ratio, pak by za trestný čin měly být považovány jen a výhradně ty kroky, které vedly nebo mají vést k úmyslnému a protiprávnímu vyhnutí se daňové povinnosti, typicky uplatnění odpočtu DPH z fingovaných faktur, kdy ve skutečnosti k žádnému plnění nedošlo.
Před časem jste kritizovala, že DPH se musí odvést ještě před tím, než poskytovatel služby dostane zaplaceno, což se týká i poskytování právních služeb, které si u advokátů vyžádal stát. Podařilo se to nějak vyřešit?
Ano, podařilo se prosadit novelu, která se týká odvodu DPH v případě dlouhotrvajících plnění. Zde byla pravidla původně nastavena tak, že plnění, které trvá déle než dvanáct měsíců, se poslední den kalendářního roku dnem uskutečnění takového plnění, k čemuž je vázána i povinnost odvést DPH. To samozřejmě dělalo problém např. obhájcům ex offo, kteří dostanou za obhajobu zaplaceno až po pravomocném skončení trestní věci, což je zcela standardně doba delší než dvanáct měsíců. V rámci novelizace bylo proto určeno, že se zmíněné pravidlo nepoužije tam, kde jde o službu poskytovanou na základě rozhodnutí orgánu veřejné moci hrazenou státem nebo pro činnosti insolvenčních správců.
ČAK se při implementaci směrnic o automatické výměně informací v daňové oblasti DAC 5 a DAC 6 podařilo obhájit zachování povinnosti mlčenlivosti, a to neschválením navrhovaného oznamování daňových úniků klientů Není to snaha bezdůvodně zakrývat trestné činy v daňové oblasti?
To rozhodně není. Jak jsem již vysvětlovala, advokátní mlčenlivost je podmínkou pro to, aby klient mohl mít k advokátovi důvěru a aby advokát mohl bez obav hájit a prosazovat jeho práva. Oznamovací povinnosti je advokát výslovně zbaven i v případě závažných trestných činů. Není dost dobře možné souhlasit s tím, aby advokát neoznamoval vraždu, k níž se mu přizná jeho klient, ale musel oznamovat podezření z daňového úniku. Stát má dostatek procesních i materiálních prostředků k tomu, aby mohl daňové subjekty kontrolovat, daňové úniky objasňovat i trestat. To nesmí být úkolem advokáta, ten musí stát vždy na straně klienta.
Tyto snahy nicméně stále přetrvávají, jak je vidět například ve volebním programu Pirátů a Starostů, kteří chtějí prosadit změnu daňového řádu ohledně podvodů a praní špinavých peněz rozšířením možnosti vyžadovat podklady týkající se podezřelých případů praní špinavých peněz a daňových úniků při zachování smyslu daňové a profesní mlčenlivosti a záruk proti zneužití. Lze to nějak skloubit?
Myslím si, že nelze. Směrnice DAC 5 např. ukládá členským státům, aby zajistili pro účely mezinárodní spolupráce při správě daní výměnu informací, které získaly podle AML předpisů. Protože i advokát je povinnou osobou podle AML, bojovali jsme při implementaci této směrnice o to, aby se nezasáhlo do povinnosti mlčenlivosti advokáta více, než je nezbytně nutné, a to se nám podařilo. Advokát musí tyto informace poskytnout skutečně jen pro účely mezinárodního zdanění a navíc prostřednictvím České advokátní komory a jen na žádost GFŘ. Podobně advokát postupuje i při hlášení podezřelých obchodů FAÚ. Již při implementaci DAC 5 se objevily snahy, aby dané informace i související doklady mohl od advokáta kdykoli požadovat každý správce daně, tedy např. i starosta, který vybírá místní poplatky. Podobné snahy ČAK vždy důrazně odmítala a já jsem ráda, že zatím jsme měli celkem rozumnou Poslaneckou sněmovnu, která tyto nápady neschválila. Nedokážu si totiž představit, že bych předtím, než mi klient cokoli svěří, ho musela upozornit na to, že jeho důvěrné informace musím postoupit státním orgánům. To by bylo protiústavní popření práva na právní pomoc.
Hitem posledních let byly zajišťovací příkazy a zadržování nesporné části DPH. Už se situace nějak vyřešila?
Ano, zde patří díky především Nejvyššímu správnímu soudu i medializaci některých zvlášť křiklavých kauz. Z poslední doby nemám informace o tom, že by byly zajišťovací příkazy ve větší míře zneužívány.
Jak vnímáte různé daňové úlevy a programy v souvislosti s koronavirovou státní pomocí? Podnikatelé si nezřídka stěžovali na jejich složitost, i na drakonické pokuty za formální chyby.
Pokud jde o daňové úlevy, např. pozastavení EET, prodloužení doby pro podání daňového přiznání nebo splatnosti daní, ty byly komunikovány poměrně jednoznačně a zde jsem ani nezaznamenala, že by s tím měli podnikatelé potíže. V ostatních případech byly dotace poskytovány často na smluvním podkladu, a nebylo vše zcela jasné. K složitosti vyřizování se pak přidala v některých případech i dlouhá čekací doba na faktické vyplacení podpory.
Jak hodnotíte mimořádná opatření vlády a MZdr, která byla často chaotická, a soudy je následně často rušily?
Já celkem chápu, že na začátku byla situace složitá a bylo obtížné na ni reagovat. Co se mi vůbec nelíbilo při první vlně, byla určitá vládní spekulace – napřed opatření vyhlašovala vláda jako svá krizová opatření, pak ji právníci upozornili na povinnost odškodnění podle krizového zákona, takže obratem byla vládní opatření zrušena a nahrazena totožnými opatřeními ministra zdravotnictví. V posledních dnech se mi pak vůbec nelíbilo stanovisko již bývalého ministra zdravotnictví, že sice je pravděpodobné, že jeho opatření soud jako nezákonné zruší, ale bude to až v době, kdy stejně nebude platit. To vnímám jako pohrdání právem, a určitě to nepřispělo k ochotě občanů nařízená opatření respektovat.
Očekáváte nyní vlnu žalob o náhradu škody? Co všechno by bylo možné úspěšně žalovat?
V případě, že je opatření prohlášeno za nezákonné, otevírá se možnost žádat po státu odškodnění podle odškodňovacího zákona. Je však nutné si uvědomit, že řada podnikatelů, kteří byli nějak poškozeni, přijali nějakou kompenzaci od státu a smlouvou, kterou se státem uzavřeli, se současně vzdali práva na náhradu jakýchkoli dalších škod. To by byl omezující faktor i v případě zrušení opatření pro nezákonnost. V obecné rovině by mohli podnikatelé žádat ušlý zisk, nicméně je to poměrně složitá problematika – ziskem se totiž nerozumí tržby, ale skutečný zisk, tedy to, co podnikateli zbyde po zaplacení všech nákladů.
Před příštím ministrem spravedlnosti leží i otázka advokátního tarifu. Jak by podle ČAK měla tato úprava vypadat?
Představenstvo připravilo návrh změn, které by bylo vhodné do tarifu zapracovat ještě pro ministra Kněžínka, k odpovídajícím změnám však dosud nedošlo. Doufám jen, že se podaří dotáhnout do konce alespoň zrušení povodňového snížení tarifu – to advokacie schválila jako výraz své solidarity po povodních, a v tomto směru jde o ustanovení stejně dočasné, jako byl dočasný pobyt spřátelených armád. Nový tarif by měl např. zčásti navýšit odměny advokátů ve zvlášť složitých věcech, které jsou dnes hodnoceny velmi nízce, typicky ve věcech správních nebo daňových.
Mělo by dojít i k nějakým změnám v procesu advokátních zkoušek?
To bude určitě předmětem diskuse. Myslím, že by bylo vhodné, aby písemné testy byly zaměřeny více na znalost etiky a profesních pravidel pro práci advokáta, a že by je koncipienti mohli skládat již po prvním roce praxe. Písemné i ústní zkoušky by se měly více sjednotit a orientovat se spíše na praxi než na teorii.
Na podzim se koná sněm ČAK. Na co by se mělo podle Vás zaměřit nové vedení?
Byla bych ráda, pokud by i nadále hájilo zájmy advokátů a ústavnost legislativních návrhů, aby prosazovalo nezávislost advokacie a ochranu povinnosti mlčenlivosti jako základních předpokladů pro poskytování právní služby. Určitě bude tématem celoživotní vzdělávání advokátů, pravidla pro pomoc začínajícím advokátům nebo těm, kdo se starají o malé děti – zde přichází v úvahu zejména možné snížení příspěvků. Bude přetrvávat boj s vinkláři, kteří aniž by měli odpovídající vzdělání, zkoušky – a pojištění – parazitují na trhu právních služeb.
A pokud byste měla hodnotit úspěšnost končícího představenstva?
Já si myslím, že jsme především velmi pracovité představenstvo. V legislativní oblasti bych určitě považovala za významný úspěch implementace směrnic DAC 5 a DAC 6. V oblasti společenské pak za nejúspěšnější považuji projekt Advokáti proti totalitě a projekt Advokáti do škol.
Hovoří se o nutnosti mediálně zlepšit obraz advokacie. Jak byste hodnotila zmíněné projekty, jako jsou Advokáti proti totalitě či Advokáti do škol?
Advokáti proti totalitě byl projekt, který na konkrétních lidských příbězích ukázal nezbytnost advokacie jako poslední záchrany spravedlnosti v případě, že jiné právní záruky selhávají. Osobně jsem měla možnost na úplném začátku své praxe hájit klienty, jejichž problémy vznikly v důsledku podpisu Několika vět nebo účasti na zakázaných demonstracích. Nemuselo jít jen o trestní stíhání, ti lidé byli i profesně postiženi, v důsledku toho prohrávali opatrovnické spory atd. Projekt Advokáti proti totalitě velmi ostře ukázal, že právo v době totalitě bylo někdy jen na papíře a byl určitým elegantním protestem proti zkreslování minulosti a bagatelizování toho, co se tady tehdy dělo. Projekt Advokáti do škol je úžasnou formou, jak seznámit děti s tím, do jakých právních situací se mohou dostat a jak je mohou řešit. Jsem moc ráda, že je o ně zájem nejen ve školách, ale i mezi dětmi, které přednášející zavalují nejrůznějšími praktickými otázkami.
Blíží se prázdniny a doba dovolených. Jaké problémy s trvajícími omezeními můžeme očekávat?
Je vydán seznam zemí s vysokým a velmi vysokým rizikem výskytu covidu – https://koronavirus.mzcr.cz/seznam-zemi-podle-miry-rizika-nakazy/ – a tzv. cestovatelský semafor, který ukládá lidem, kteří se vrátili z dané země, aby šli na 5 dnů do samoizolace, pak si nechali udělat test a když bude negativní, mohou samoizolaci opustit. A co zaměstnavatelé? Zaměstnanec pojede na víkend do země s vysokým rizikem nákazy, třeba do Rakouska nebo Německa, vrátí se a oznámí zaměstnavateli, že pět dní nepřijde do práce? Mají zaměstnavatelé zjišťovat, jestli náhodou jejich zaměstnanec nebyl v rizikové zemi? Mají mu nařídit izolaci, když jim řekne, že byl? A jakým právním způsobem, když dovolenou mu nařídit ze dne na den nemůže. Je to překážka v práci?
Děkuji za rozhovor.
Foto: Poskytnuto Monikou Novotnou
Zdroj: Dušan Šrámek
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
