Jiří Vaněček: Města se pojišťují od pradávna

Je ženatý a má tři dcery. Mezi svými zájmy z těch všeobecných jmenuje na prvních místech veřejnou dopravu, politiku, společenské dění a finanční trhy. Zároveň je vášnivým technikem a motoristou, a má-li volnou chvilku, zajímá se o historická vozidla a soutěžní motocykly ČZ, vojenskou techniku, střelectví, různé druhy motorových samohybů a enduro.
Rozhovor s JIŘÍM VANĚČKEM, obchodním ředitelem pro regiony a gestorem segmentu pojištění municipalit ve společnosti RESPECT, a.s.
Pojišťují se města, obce a kraje od pradávna, nebo se tato služba objevila až později v návaznosti na konkrétní potřebu?  
Města se pojišťují od „pradávna“, a troufnu si říct, že je to spojeno s počátkem pojišťovnictví.
Pojištění municipalit se říká královská disciplína. Proč?
To je prosím moje osobní hodnocení a označení této služby. Jde o to, že v tomto segmentu podle velikosti města a složitosti jeho organizační struktury, počtu a druhu zřízených, nejen příspěvkových organizací, ale i obchodních korporací, dochází k průniku mnoha segmentů, a tedy i druhů pojištění.
Jak těžké je sestavit pojistný program pro tyto subjekty?
Sestavení kvalitního pojistného programu samospráv má řadu specifik. U pojištění majetku je specifik méně, naopak u pojištění odpovědnosti za újmu pojistné programy musí umět poskytnout ochranu nejen v rámci nároků vzniklých z vlastnictví a držby nemovitostí, ale také oblast školství, zdravotnictví, sociální služby, obecní policie a dále. Speciální kategorií je odpovědnost obce a kraje dle příslušných zákonů (č. 128/2000 a č. 129/2000), ale také, a to především, odpovědnost za výkon veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Posledně jmenované riziko je nejčastěji podceněné z hlediska nesjednání nebo nedostatečně vysokého limitu. Každá obec, která má například stavební úřad, by tomuto měla věnovat zvýšenou pozornost.
Nejde přeci jen o konkrétní samosprávu, struktura bývá složitější?
Ano, je to tak pokud nejde o malou obec. Většina samospráv zřizuje příspěvkové organizace pro plnění určitých úkolů, jsou to školská zařízení, organizace v oblasti kultury, sociální a zdravotní oblasti, dost často se však setkáváme s podobným typem subjektů i v dalších oblastech jako jsou například technické služby, správy obecních lesů či parků apod. Subjekty technického a obslužného charakteru se však vyskytují častěji již ve formě obchodních společností typu s.r.o. či a.s.
Jsou nějaká specifika daná typem těchto subjektů. Je rozdíl mezi příspěvkovou organizací a například obchodní společností?
Z pohledu řešení pojistných potřeb se setkáváme s několika druhy nakládání zejména s nemovitým majetkem. U příspěvkových organizací jde téměř vždy o užívání a správu majetku, který zůstává ve vlastnictví samosprávy, u obchodních společností se lze setkat jak s modelem správy a užívaní majetku samosprávy na základě pachtu, tak s modelem majetku vloženého do jmění obchodní společnosti.
Jaké jsou nejčastější problémy nebo chyby u pojištění samospráv?
Nejčastějším problémem v tomto segmentu pojištění, se kterým se setkáváme, je nekoncepčnost. Pojištění majetku i odpovědnosti je sjednáno v pojistných programech samosprávy i jednotlivých subjektů, a dost často ten proces zajišťují jako samostatnou úlohu i jiní makléři či zprostředkovatelé.
Provázanost jednotlivých programů tak neexistuje, nebo je zaručena pouze v základních parametrech. V konečném důsledku jde také o finančně náročnější model, který se stejně prostřednictvím rozpočtů organizací přímo promítne do rozpočtu samosprávy.
Jaké je vaše doporučení pro konstrukci pojistného programu samosprávy?
Jako nejefektivnější se osvědčil model jednotné pojistné koncepce samosprávy a zřízených organizací. V určitých ohledech připomíná konstrukci pojištění aplikovanou u holdingových struktur. Majetek, který má být pojištěn je zaručeně pojištěn. Z hlediska odpovědnostního pojištění tedy rizik nároků třetích stran na náhradu újmy, můžou být sjednány dostatečně vysoké limity plnění platné pro všechny spolupojištěné subjekty. Je zde tedy několik synergických efektů. Zřizovatel ví a má jistotu, že například všechna školská zřízení jsou kryté dostatečně vysokými limity plnění pro pojištění odpovědnosti za újmu. Vedle jistoty existence je také podstatná finanční stránka, kdy tato varianta je podstatně výhodnější než varianta, kdy se organizace pojišťují samostatně. Jsou zajištěné případné vzájemné nároky, které mohou samozřejmě vzniknout, a naopak mohou být vyloučeny regresy.
Má tento model nějaké nevýhody?
Nekvalifikoval bych to jako nevýhodu, ale tento systém je náročnější na sestavení a zapojení všech zúčastněných subjektů. Náročný je sběr dat a podkladů a úvodní analytická část. Je potřeba také systém nastavit tak, aby komunikace u běžné operativy spojené s pojištěním dál mohla řešit samotná organizace, které se požadavek týká. Tedy, aby jednotná koncepce netrpěla těžkopádností.  V některých případech s ohledem na finanční limity je nutné také řešit specifika spojená se způsobem zpracování a vyhlášení veřejné zakázky.
Došlo v souvislosti s pandemií covid-19 k nějakým významným změnám v oblasti pojištění měst, obcí a krajů?
Kromě specifických požadavků, které se vázaly k samotné pandemii a případnému řešení nároků na náhradu škody v její počáteční fázi, se domnívám, že nikoliv.
Zvýšil se zájem o pojištění měst, obcí a krajů v posledních dvou letech? Na co se nejvíce tyto subjekty pojišťovaly?
Mám za to, že v ČR není nepojištěné samosprávy. A pokud budeme hovořit o nějakém zvýšeném zájmu, tak se jedná o zájem o kvalitní pojistný program, tedy jistotu, že nejde jen o placebo efekt, a že nastavený a zasmluvněný pojistný program opravdu zajistí všechna strategická rizika na vlastním majetku i proti případným nárokům třetích stran.
Co naopak městům, obcím a krajům pojistit nelze?
Velmi omezeně lze řešit finanční postihy vyplývající z problémů vzniklých v rámci nesplnění kritérií poskytnutých dotací.
Dá se předvídat, jak se bude pojišťovnictví v tomto segmentu vyvíjet v příštích 10 až 20 letech?
Tento segment se bude nadále rozvíjet a jeho složitost bude korelovat s legislativním vývojem a rozsahem přenesené působnosti.
Děkuji za rozhovor.
Foto: Poskytnuto Jiřím Vaněčkem
Zdroj: Renáta Lucková