Jana Žaludová: V oblasti vývoje léčiv jde vývoj technologií velmi rychle kupředu

Rozhovor s Janou Žaludovou, ředitelkou klastru Prague.bio.

Jana Žaludová je ředitelka Prague.bio, nového oborového klastru v oblasti biotechnologií. 

„Nedostatek farmaceutických substancí je vážný a komplexní problém, který vznikl mj. i díky tlaku na co nejnižší cenu a kombinaci mnoha jiných faktorů. Řešení není jednoduché a může spočívat právě v efektivní spolupráci v rámci segmentu a také vývoji nových technologií. Nevím, jestli se klastru a jeho členům podaří takový problém vyřešit, ale klastr se může stát platformou, která do budoucna pomůže podobným krizím předejít a lépe koordinovat odpověď na podobné výzvy na národní i evropské úrovni. Jde také o to udržet tato témata jako prioritu stabilně a dlouhodobě a zabránit budoucím problémům dříve než vzniknou,“ říká Jana Žaludová. 

V Praze vznikl nový oborový klastr Prague.bio, platforma, která bude sdružovat vědecké pracovníky, investory či zástupce průmyslu, kteří se věnují vývoji nových léčiv, diagnostiky či dalších medicínských technologií. Proč právě v Praze?

Když jsme s myšlenkou Prague.bio obcházeli první instituce a diskutovali jsem tento záměr také s vedením města, tak jsme se častěji než s otázkou Proč to v Praze zakládat? Setkávali s otázkou „Proč to tu ještě není?“

Praha je přirozeným centrem ČR v mnoha oblastech, Přírodní vědy, Medicína a Biotech patří k ním. V širším regionu Prahy a Středních Čech sídlí většina ekonomicky aktivních subjektů, korporací i menších firem, působí zde významné vědecké instituce, špičková klinická pracoviště a čtyři velké univerzity, které produkují absolventy pracující v této nebo příbuzných oblastech. V Praze tak vzniká zásadní část vědeckých objevů a lidského kapitálu, tvoří se mezinárodní spolupráce, ale také se zde vyvíjí a vyrábí léčiva, lékařské prostředky nebo diagnostické nástroje pro celou ČR i okolní státy. 

Náš klastr ale není „pragocentrický“ a diskutuje spolupráce napříč ČR. Jméno hlavního města je totiž současně také výraznou, známou a silnou značkou v zahraničí a přes něj chceme pomoci celému sektoru z ČR se lépe prosadit u zahraničních partnerů.    

Spolu s umělou inteligencí či kosmickými technologiemi se biotechnologie mají stát jedním z oborů, ve kterém bude hlavní město patřit k předním evropským centrům. Je to reálné?

Biotechnologie jsou tradičním a někdy trochu konzervativní oblastí, přesto jde o stále rostoucí a dynamickou oblast se slibnou budoucností. Je velmi těžké začít s novým oborem „na zelené louce“ a prosadit se v zahraniční konkurenci. To ale rozhodně není problém našeho oboru. Historie rozvoje vědy, výzkumu a inovací v oblasti medicíny v Praze je dlouhá několik set let, v kulisách Prahy vzniklo několik zásadních objevů v této oblasti, které se prosadili v globálním měřítku, a také současné výstupy celého oboru patří k tomu nejlepšímu, co v ČR máme. Nemusíme budovat nic nového. Jde tak trochu o „rodinné stříbro“ ČR, které zatím nebylo tolik vidět přes jiné sektory. Přitom jde o průmysl s asi 3x větší přidanou hodnotou než např. automotive a může výrazně podpořit budoucí růst české ekonomiky. 

Prague.bio má za cíl umožnit strategický rozvoj odvětví, propojit synergie mezi jednotlivými hráči v rámci širšího regionu, podpořit investice do inovací a vzniku startupů a zlepšit tak atraktivitu a konkurenceschopnost celého odvětví v rámci Evropy. Chceme to rodinné stříbro vytáhnout ze šuplíků, podpořit v dalším růstu a nabídnout ke spolupráci v rámci Evropského prostoru. Díky vysoké odbornosti a kvalitě vědy a výzkumu je reálné, aby se Praha stála centrem evropského významu už během blízké budoucnosti. 

V Česku se v porovnání s Evropou vyvíjí stále méně léčiv. Proč tomu tak je? 

V oblasti vývoje léčiv jde vývoj technologií velmi rychle kupředu. Nejlépe to bylo vidět třeba na schopnostech vývoj nových druhů (např. mRNA) vakcín na COVID. Reálně toho bylo schopných jen několik zemí na světě, takových, které mají funkčně propojený celý řetězec: od kvalitního výzkumu a vývoje, přes klinická pracoviště a klinické testování až po masovou výrobu a distribuci. Jednotlivé části tohoto řetězce v ČR máme, ale je jen velmi málo zkušeností s propojením toho řetězce do funkčního celku. Jde tedy především o vytváření efektivních spoluprací mezi vědci, lékaři, biotech a pharma společnostmi a také specializovanými investory. To je přesně jeden z cílů našeho klastru. Jedním z výstupů by mělo být to, že nových léčiv, lékařských prostředků a také diagnostických nástrojů bude v ČR vznikat stále více.  

Pomůže nový klastr také k tomu, aby v co nejbližší době byla Česká republika soběstačná v zásobování a dostatku potřebných léků? 

Nedostatek farmaceutických substancí je vážný a komplexní problém, který vznikl mj. i díky tlaku na co nejnižší cenu a kombinaci mnoha jiných faktorů. Řešení není jednoduché a může spočívat právě v efektivní spolupráci v rámci segmentu a také vývoji nových technologií. Nevím, jestli se klastru a jeho členům podaří takový problém vyřešit, ale klastr se může stát platformou, která do budoucna pomůže podobným krizím předejít a lépe koordinovat odpověď na podobné výzvy na národní i evropské úrovni. Jde také o to udržet tato témata jako prioritu stabilně a dlouhodobě a zabránit budoucím problémům dříve než vzniknou.   

Věda a výzkum je jedna věc. Je ale reálné zakládat v ČR nové české farmaceutické firmy a výrobu léčiv u nás? 

V ČR již mnoho společností v oblasti vývoje a výroby léčiv funguje. Jejich další rozvoj je negativně ovlivněn více faktory jako je například nedostatečný soulad kompetencí absolventů vysokých škol s potřebami z praxe (absolventů s dostatečnými kompetencemi není dost), nebo odliv talentů do zahraničí… Vše je o vhodné kombinací talentovaných lidí, kompetencí a investic. Bohužel ale oblast farmacie a biotech není dostatečně pokryta ani na úrovni státní správy, např. neexistují sektorové analýzy a analýzy, které kompetence nám v ČR nejvíce chybí. Náš klastr má ambici pomoci také v tomto směru. 

Chcete inspirovat mimo jiné úspěšnými příběhy českých vědců, jakými byli profesor Holý a profesor Wichterle. Jsou už dnes noví čeští vědci?

Odkazovat na minulé úspěchy a snažit se na ně navázat je určitě dobrý směr, ale mnoho slibných projektů probíhá právě teď. Členové našeho klastru jsou původci nebo spoluautoři celé řady potenciálně přelomových inovací. Než se podaří dosáhnout úspěchu, trvá to v našem oboru často i desítky let, kdy je třeba projekt efektivně posouvat dopředu, správně směřovat a podporovat jak finančně, tak vhodnou odborností. Klastr může pomoci právě takové projekty identifikovat a dále je podpořit, usnadnit jim nalezení vhodných manažerů, expertů, firemních partnerů a investorů. Věřím, že budoucí úspěšné příběhy jsou již rozvíjeny, nebo teď vznikají, jen ještě nevíme, který z nich se nakonec prosadí na mezinárodní úrovni a klastr by měl pomoci vytvořit vhodné prostředí, aby ta naděje na úspěch byla co největší.  

Na konci září proběhla v Praze první mezinárodní konference Prague.bio. Co bylo hlavním tématem? Kdo na konferenci vystoupil?

Konference Prague.bio byla slavnostním zahájením činnosti našeho klastru, ale zároveň se již v prvním ročníku stala výraznou mezinárodní akcí. Obrovský zájem z ČR i zahraničí a to, že konference byla vyprodaná již měsíc před jejím pořádáním ukazuje, že se jedná o akci, která chyběla nejen u nás, ale také v rámci Střední Evropy.

Konference především propojila akademické a firemní partnery, stejně jako inovativní projekty s investory. Představilo se 42 vybraných technologií z ČR a okolí, celkem z 5 středoevropských zemí. Konference také inspirovala a představila trendy v oboru farmacie a diagnostiky u velkých korporací.

Kromě významných firemních partnerů bylo možné potkat více než 7 mezinárodních investičních fondů, které mohou společně investovat více než 10 miliard Kč do projektů ze střední Evropy, včetně ČR.         

Věřím, že už první ročník konference ukázal českým i zahraničním fondům, že projekty z českých výzkumných ústavů a univerzit se nemusí bát konkurence ze zahraničí a mohou být zajímavou investiční příležitostí na mezinárodní úrovni.          

Kdo bude mít do budoucna přístup do klastru?

Klastr jako takový je otevřená organizace, která může přijímat členy a navazovat partnerství jak s akademickou sférou, partnery z transferu technologií a inovačních center nebo jiných klastrů, malých i velkých firem a investorů. Významná spolupráce je plánovaná také s partnery z oblasti státní správy a samosprávy, především na úrovni relevantních vládních agentur a ministerstev nebo Magistrátu hl. m. Prahy. Po úvodní fázi příprav a založení klastru bude následovat rozšiřování členské a partnerské základny. Řada jednání již běží také s partnery působícími na území Prahy, Středních Čech, ale také v širším regionu. Pražská adresa tak určitě není podmínkou. 

Jaký zájem je u investorů?

Jak je vidět na naší konferenci, zájem investorů předčil i naše nejoptimističtější očekávání. Ukazuje se, že také investoři ze západní Evropy začínají hledat cesty, jak investovat do projektů v našem regionu. Naše aktivity tak mohou pomoci, aby Praha v oblasti Biotech přestala být slepým místem na mapách také větších evropských investorů v této oblasti.    

O aplikovaném výzkumu se mluví již dlouho. Co je v klastru nového oproti jiným iniciativám?

Z pohledu západní Evropy není náš klastr něčím úplně novým. Podobné uskupení známe například z Mnichova, Berlína, Krakova nebo Vídně. V Praze podobný subjekt dosud chyběl. Nejde o to snažit se nahradit jiné aktivity, které v této oblasti běžely, ale spíše je všechny vhodně propojit a integrovat. Oproti některým jiným sdružením a klastrům je naším cílem (po konsolidaci členské a partnerské základny v ČR) orientovat komunikaci, networking a partnering do zahraničí, a tím se připojit k významným evropským Biotech Hubům v okolí (tedy právě třeba z Německa, Polska a Rakouska).        

Budou zde také investoři ze zahraničí?

Ano, jednoznačně jde o důležité partnery. Naše republika je určitě příliš malá na to, aby bylo možné v naší oblasti uspět bez zahraničních partnerů a investorů.  

Má Česká republika dost vědeckého dorostu?

V celkových číslech je absolventů relevantních oborů nejspíš dost. Problém může být v tom, jak dobře dopovídají získané kompetence studentů tomu, co využijí v praxi a jestli kvalita jejich vzdělávání odpovídá světovým standardům. Bohužel řada talentovaných českých vědců nalézá lepší podmínky pro své působení v zahraničí a zpět se nevrací. Ráda bych, aby klastr podpořil získávání talentů a pomohl, aby vznikalo více atraktivních příležitostí pro budoucí vědecké osobnosti.

Také zde ale chybí hlubší analýza problému nebo možných řešení, ale plánujeme se tomuto tématu intenzivně věnovat.

Jak těžké je udržet chytré hlavy v ČR?

Jak ukazují zahraniční zkušenosti, je potřeba nastavit systém tak, aby vznikaly atraktivní příležitosti, kde najdou tyto chytré hlavy své uplatnění. Jeden z našich členů, UOCHB, např. systematicky otevírá pozice juniorských vedoucích skupin a láká na ně talentované vědce z celého světa. Takových pozic je ale málo a zajímavou alternativou může být dělat kvalitní vědu v rámci startupů. Klastr bude systematicky podporovat, aby takové příležitosti vznikaly, v plánu je také zajistit související vzdělávání pro vědce tak, aby jejich start v startupovém prostředí byl jednodušší.        

Děkuji za rozhovor. 

Foto: Poskytnuto 

Autor: Renáta Lucková