Eva Svobodová: Pokrok nezastavíme, a kdo chvíli stál, stojí opodál

Mnoho let velmi aktivně podporuje a hájí malé a střední podnikání, podnikatele a živnostníky. Je členkou řady poradních orgánů a pracovních skupin ministerstev a dalších institucí. Je v porotách mnoha podnikatelských soutěží s cílem zviditelnění a podpory malého a středního podnikání.
Iniciovala několik asociačních projektů vč. vlastních soutěží a grantů asociace, zaměřených na začínající podnikatele, rodinné firmy, řemesla, podnikání žen, podporu podnikání na venkově, malé gastro, maloobchod, Silver business, digitalizaci a mnoho dalších. Říká o sobě, že je workoholička. Jejím životním heslem je: „Řeči nemají cenu, důležité jsou výstupy.“
Rozhovor s EVOU SVOBODOVOU, členkou představenstva a generální ředitelkou Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.
Letos Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR slaví 20 let od založení. Jak se podle vás za tu dobu proměnilo podnikatelské prostředí?
Proměnilo se hodně. Vše se zrychluje, elektronizuje, digitalizuje a část byznysu se přenáší do online prostředí. Je to nové prostředí pro řadu podnikatelů, kteří zde kvůli koronavirové krizi museli rychle zvýšit své znalosti a dovednosti, a i zde se poměřují se svou konkurencí.
Jsou jiní současní malí a střední podnikatelé a živnostníci oproti v době před 20 lety? V čem?
Pokud máte na mysli začínající podnikatele, tak ti to mají dnes opravdu hodně těžké. Uvádějí, že největší bariéry pro start jejich podnikání je nedostatek financí, absence originálního nápadu a skutečnost, že se obvykle nemají s kým poradit. Trh je vysoce konkurenční oproti době před 20 lety. Na druhou stranu vidíme, že v mnohém jde kvalita dolů, tedy ti bystřejší už zjistili, že nemusí přijít s něčím úplně převratným, ale někdy stačí dělat stejné věci jen o něco lépe, rychleji a vstřícněji než konkurence a úspěch je doma.
Jste krásná žena a osobnost a jste tak živým důkazem toho, že skutečně schopné ženy se dokážou v životě i ve světě byznysu prosadit i bez kvót. Jaký je váš životní příběh?
Mám jedno heslo, kterého se držím celý život: Řeči nemají cenu, důležité jsou výstupy. Tedy pracovat, držet slovo, plnit termíny, naslouchat všem, kteří ke mně přijdou, z každé akce si odnést aspoň jeden malý poznatek, neztrácet zbytečně čas. Najít si práci, která mne baví, uspokojuje a mohu se v ní realizovat. To je nedosažitelný sen mnoha lidí, ale já měla to štěstí, že moje práce mne opravdu baví a každý den se na ni těším.
AMSP ČR vedla mezinárodní projekt, který pomáhal rodinným firmám s otázkou nástupnictví a přípravou mezigenerační obměny. Jaké země se do tohoto projektu ještě zapojily?
Tento dvouletý projekt byl velmi zajímavý, navazoval na náš vlastní interní (nedotační) projekt Rodinná firma, který má 10-ti letou historii a věnuje se všem otázkám souvisejícím s generační výměnou v rodinných firmách. Vzhledem k tomu, že celosvětová studie PwC dokládá, že 70 % rodinných firem nepřežije předání na další generaci, je to téma více než aktuální. V současné době zažíváme v České republice první vlnu generační výměny ve firmách, které byly založeny po revoluci a jejichž majitelé byli tehdy třicátníci, čtyřicátníci či starší. Dnes jsou ve věku, kdy řeší, zda mají komu firmu předat, či zda potenciální nástupník je ochoten či schopen firmu převzít. Mnozí se rozhodují, koho ze svých dětí vyberou, když zájem mají všechny… nelehká otázka, kdy se prolíná rodičovská láska s byznysem. Proto se zajímáme o zkušenosti s generační výměnou v zemích, kde tato tradice nebyla přerušena obdobím socialismu a rodinné firmy tam mají zkušenosti s předáváním po mnoho generací. Ne vše se dá aplikovat v České republice, ale existují určité zákonitosti, které je třeba znát, aby se člověk vyhnul zbytečným chybám. Slepé cesty jsou drahé a v případě rodinných firem mají fatální následky v podobě rozpadů rodin.
Konsorcium mezinárodního projektu k rodinnému podnikání pod názvem SUFABU bylo tvořeno sedmi partnery ze šesti zemí – Česká republika, Belgie, Itálie, Norsko, Španělsko a Velká Británie. Naše asociace se dokonce poprvé ve své historii stala lídrem takového konsorcia. Hlavním výstupem projektu je tvorba vzdělávací platformy, která je založená na různorodých učebních nástrojích zprostředkovávajících rodinným podnikatelům potřebné dovednosti, znalosti a kompetence k přípravě na mezigenerační výměnu a její plynulou realizaci. Díky této vzdělávací platformě se rodinní podnikatelé naučí, jak naplánovat proces předání dopředu, jak je tento proces řešen v různých zemích, kontextech a oblastech podnikání, jaké možné překážky se mohou na cestě mezigenerační obměny vyskytnout a mnoho dalšího.
Je situace rodinných podniků a procesů předání podobná nebo se liší v jednotlivých státech EU? Co je odlišné a v čem se naopak podobají rodinné podniky?
Situace v zahraničí se v mnohém podobá té české. Generační výměna je projekt, který má určité fáze či kroky, jež je třeba velmi pečlivě naplánovat a vykomunikovat dopředu, a pak podle nich jít. Naše rodinné firmy se s námi poprvé dozvěděly, co je Rodinná rada či Rodinná ústava, proč ji mít a v čem jim mohou pomoci. Podpora rodinných podniků je v různých zemích různá, ovšem můžeme se pochlubit tím, že v rámci EU jsme jedinou zemí, která má jasnou definici rodinné firmy a rodinné živnosti ukotvenou vládním usnesením. Ostatně se blížíme k tisícovce registrovaných rodinných firem dle této definice.
Co je dle vás důležité pro rodinné firmy a rodinné vztahy? Je možné zachovat si v rodině a v rodinné firmě ještě zdravý rozum?
Všichni zakladatelé i nástupníci se shodují, že zásadní pro fungování rodinné firmy je komunikovat, komunikovat a komunikovat. Nikdy se nevyplácí zamést věci pod koberec, stejně se časem znovu objeví. Komunikace mezi nástupníky a zakladateli je mnohdy velmi komplikovaná, zakladatelé se nemuseli při budování firmy nikoho ptát, jakým směrem se vydají a zda je to správně, a také často zmiňují, že „takto to fungovalo 20 let, tak proč bychom to měnili“. Nástupníci ovšem mají jiný názor, chtějí někdy firmu směrovat jinam, „zanechat svou stopu“, mají zkušenosti z korporací či jiných firem a naráží na názory zakladatele. A už je na světě konflikt. Je to velice citlivá věc, protože konflikty z firmy se přenášejí do rodin a naopak. Hodně nástupníků následně ovlivňují jejich životní partneři a další příbuzní, tedy téma rodinného podnikání je velice pestré a neexistuje žádný univerzální recept pro všechny.
Jsou rodinné firmy v těžkých dobách a v dobách krizí více odolné nebo více v ohrožení? A živnostníci?
Rodinné firmy se projevily jako tahouni v koronavirové krizi. Rodiny se více semkly, v případě potíží využily i soukromých finančních prostředků. Rodinné firmy obecně nejsou předlužené, mají chuť investovat, jsou stabilnější, transparentnější, odvádí daně zde a nikoli v daňových rájích, zaměstnávají naše občany a mají velmi silné sociální cítění a společenskou odpovědnost. Živnostníci obecně jsou více zranitelní, nejsou obvykle tak kapitálově zajištěni a větší finanční výpadek (nezaplacená velká faktura, závislost na jednom velkém klientovi) je pro ně mnohdy likvidační. Na druhou stranu nenesou odpovědnost za zaměstnance jako firmy a pracují pouze na sebe. Za tuto svobodu však platí daň v podobě vysoké administrativní zátěže, na kterou jsou sami. Živnostník si musí práci sehnat, tu vykonat, vyfakturovat, případně vymoci její zaplacení, sledovat konkurenci, marketing, finance, předpisy, zákony, kontroly … Rodinné podnikání je spjato s hrdostí a ctí, často je jméno zakladatele v názvu firmy, předpokládá se, že firma tu bude za 20, 30 i více let nadále a i nástupníci zmiňují, že cítí velkou zodpovědnost, že nesmí zklamat – rodinu, zaměstnance, obchodní partnery, přátele, okolí.
Mnoho živnostníků v době koronavirové epidemie a lockdownu ekonomiky ČR nedostalo kompenzační bonusy a bylo tak poškozeno, ačkoliv nemohli podnikat. Jak se mohou živnostníci a malí podnikatelé bránit?
Pouze žalobou na stát. Žalobu může podat ten, komu byla způsobena škoda, tedy v tomto případě nemůže nijak vystupovat naše asociace za své členy.
Jak důležité jsou pro podnikání v současnosti i budoucnosti nové technologie?
Zcela zásadní. Pokrok nezastavíme, a kdo chvíli stál, stojí opodál. S překvapením zjišťujeme, jak nové technologie pronikají do řemesel, zemědělství a dalších oborů, kde bychom je před pár lety ještě vůbec nečekali. Víte například, že skot může mít tzv. žvejkometr, který odhalí jejich onemocnění dřív, než se nakazí další kusy?
Jaké jsou plány AMSP v příštích měsících a nejbližších letech? V čem se chystáte podpořit živnostníky a malé a střední podnikatele?
V letošním roce se soustředíme na náš hlavní projekt – Rok nových technologií 2022, kde se po jednotlivých čtvrtletích zaměříme na témata robotizace, automatizace, digitalizace a cirkulární ekonomiky. Zejména živnostníkům a malým podnikům chceme přinést nová témata, inspiraci, a to jednoduchou, srozumitelnou formou a ukázkou praktických příkladů. Pro středně velké firmy, zejména exportující, připravujeme zajímavou spolupráci i v oblasti inovací, výzkumu a vývoje, kde chceme propojit volné kapacity státních podniků a jejich vysoce vyspělé technologické vybavení a volné kapacity s nápady vznikajícími právě v menších firmách, která však toto zázemí samy nemají. V exportu se zaměříme na nováčky a samozřejmě na edukaci o online nástrojích, které mohou novým i stávajícím exportérům pomoci při analýze vstupu na nové trhy.
Co či kdo je pro vás inspirací?
V mnohém je mojí inspirací maminka, protože na její slova obvykle dojde. Například říká, že když se něco odloží, hodí se to pak ještě méně. Obecně je pro mne inspirací moudrost starých lidí a dobré knihy. Nyní například čtu vynikající knihu „Bůh chodí po světě vždycky inkognito“ od Laurenta Gounelle.
Je ještě něco, co byste si ráda splnila?
Chtěla bych mít psa, ale to při mém workoholismu není v nejbližší době reálné. (smích)
Děkuji za rozhovor.
Foto: Poskytnuto Evou Svobodovou
Zdroj: Renáta Lucková