Další bariéra pro zájemce o hypoteční úvěr už brzo padne. Bankovní rada České národní banky (ČNB) na svém středečním jednání zrušila už druhý z požadavků na klienty bank. Ty od prvního ledna nebudou u žadatelů o hypotéku muset posuzovat výši celkového dluhu žadatele vůči jeho ročnímu příjmu (DTI).
Jediným kritériem požadovaným ČNB tak bude maximální výše hypotečního úvěru k hodnotě zastavené nemovitosti. Banky i po Novém roce budou moci poskytnout hypotéku ve výši maximálně 80 procent hodnoty bytu či domu, u zájemců do 36 let zůstává tento limit na 90 procentech.
Je to jistě dobrá zpráva, protože to otevře cestu k hypotéce dalším zájemcům, kteří by na ni kvůli tomuto omezení nedosáhli. Navíc jde o letos už druhé zmírnění podmínek, od července banky nemusí uplatňovat limit výše splátek dluhu k čistému měsíčnímu příjmu (DSTI). Tyto tři limity začala ČNB po kovidovém zmírnění opět vyžadovat od dubna loňského roku, čímž zásadně zasáhla celý hypoteční trh. Ten totiž po opětovném zavedení limitů pro žadatele výrazně propadl. Podle ukazatele Hypomonitor České bankovní asociace (ČBA) objem hypoték po začátku vymáhání těchto omezení oproti březnu klesl o 40 procent. Meziroční propad byl dokonce šedesátiprocentní.
Rozhodnutí ČNB tak i podle objektivních dat zásadním způsobem zmrazilo celý hypoteční trh a s ním i trh realitní. Za celý loňský rok se objem nově poskytnutých hypoték podle stejného ukazatele propadl o 57 procent na 162 miliard korun, přičemž počet poskytnutých hypoték byl loni nejnižší za posledních 20 let.
Současné už druhé zmírnění podmínek pro žadatele o hypotéku je proto dobrou zprávou. K výše uvedenému propadu by však nemuselo dojít, kdyby ČNB do vztahů mezi komerčními bankami a jejich klienty nezasahovala vůbec. Banky v Česku mají dostatek nástrojů, jak posoudit platební schopnost zájemců o hypotéku, o čemž svědčí i jeden z nejnižších podílů nesplácených hypotečních úvěrů v celé EU.
Očekávat, že středeční opatření nějak výrazněji rozhýbe zamrzlý hypoteční trh, ale není příliš na místě. Pořád ho svazují rekordně vysoké úvěry, které se stále pohybují kolem velmi vysoké šestiprocentní hranice. Aby zájem znatelně vzrostl, musely by být úrokové sazby u hypoték minimálně na poloviční výši. Tam ale neklesnou, dokud ČNB nesníží extrémně vysoké základní úrokové sazby, od nichž se ty hypoteční odvíjí. Zatím se tak i přes opakovaná očekávání trhu nestalo a míč tak zůstává na straně centrálních bankéřů.
EVŽEN KOREC, Generální ředitel a předseda představenstva, EKOSPOL a. s.
Foto: Pixabay
Zdroj: EKOSPOL a. s.
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
