V době rostoucích cen energií a přísnějších ekologických požadavků se zateplení domů stává nejen cestou k úsporám, ale i nutností. Jak rychle se ale taková investice vrátí? A co brání tomu, aby se Česko proměnilo v zemi energeticky úsporných domovů?
Zateplení domu je jako nasadit si teplou čepici v zimě – udrží vás v teple a ušetří energii. V České republice stále bydlí mnoho rodin v nezateplených domech. Je to téma, které se týká nás všech. Jak ukazují data, z 4,5 milionu bytů nemá zhruba 2 miliony zateplené stěny a 700 tisíc není izolováno vůbec. Proč tedy váháme s investicí, která slibuje úspory až 50–60 % na energiích?
Kolik zateplení stojí?
Začněme u peněz, protože ty jsou často první otázkou. Průměrné náklady na zateplení se pohybují od 1800 Kč za metr čtvereční u polystyrenu až po 6000 Kč u sofistikovanějších provětrávaných fasád. Kompletní zateplení rodinného domu tak může vyjít na půl milionu korun. To zní jako pořádná částka, že? Dobrá zpráva je, že stát přes program Nová zelená úsporám (NZÚ) nabízí dotace až do výše 1 milionu korun na komplexní renovace v podprogramu „Oprav dům po babičce“ nebo 500 tisíc korun na dílčí opatření přes NZÚ Light. A co víc, zájem o tyto dotace roste – u bytových domů meziročně o 63 %.
A teď ta klíčová otázka: Kdy se mi to vrátí? Podle dostupných dat se investice do zateplení vrací obvykle za 5 až 10 let díky úsporám na energiích. Pokud k tomu přidáte fotovoltaiku nebo tepelné čerpadlo, může být doba návratnosti ještě kratší. V absolutních číslech to znamená, že pokud dnes platíte za vytápění desítky tisíc ročně, po zateplení můžete ušetřit polovinu. Není to špatný obchod, co myslíte?
Proč jsme tak pomalí?
Přestože výhody zateplení jsou zřejmé, tempo renovací v ČR je zoufale pomalé. Komplexní renovací prochází pouze 1 % budov ročně, což je považováno za nedostatečné. To je daleko od cílů EU, které po nás chtějí do roku 2050 výrazně snížit emise a energetickou náročnost budov. Proč tedy brzdíme? Jedním z hlavních důvodů je vysoká počáteční investice, která může odradit. I přes dotace. K tomu přidejte administrativní náročnost žádostí o podporu, i když stát ji v posledních letech zjednodušuje. A pak je tu nedostatek kvalifikovaných řemeslníků, zejména v regionech. Není divu, že někteří raději volí novostavbu, než složitou renovaci.
Když se podíváme do minulosti, vidíme, že tlak na energetickou účinnost roste už od zavedení Průkazu energetické náročnosti budov (PENB) v roce 2012. Energetická krize posledních let pak jen podtrhla, jak důležité je mít dům, který teplo nepropouští ven. Přesto jsme oproti loňsku stále na podobné úrovni – změna nepřichází přes noc.
Zateplení ušetří peníze a zvýší cenu domu
Pohled do budoucnosti není úplně černý. Od roku 2025 platí přísnější normy na energetickou účinnost budov v souladu s evropskými směrnicemi (EPBD), a program NZÚ nově umožňuje čerpat dotace zálohově, což usnadňuje financování. Speciální podpora pro nízkopříjmové domácnosti dokonce kryje až 80 % nákladů. Na základě těchto trendů lze odhadovat, že zájem o zateplení bude dál růst, zvlášť když se očekává další zdražování energií kvůli drahým emisním povolenkám a transformaci energetiky.
Do roku 2030 bychom měli zrychlit tempo renovací na 3 % ročně, pokud chceme splnit klimatické cíle EU. Pomoci by mohl větší důraz na komplexní renovace, jaké propagují státní instituce jako Ministerstvo životního prostředí nebo Státní fond životního prostředí (SFŽP). A co majitelé domů? Možná je čas přestat váhat. Jak ukazují data, zateplení nejen šetří peníze, ale zvyšuje i hodnotu nemovitosti a přispívá ke zdravějšímu bydlení.
Zateplení domů je dnes jedním z klíčových kroků, jak snížit náklady na bydlení a zároveň přispět k ochraně klimatu. I když počáteční investice může vyděsit, díky dotacím a úsporám na energiích se vrací rychleji, než byste čekali – často už za 5 až 10 let. Přesto zůstává otázkou, zda dokážeme překonat administrativní a finanční bariéry a zrychlit tempo renovací.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Josef Neštický
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
