Kdyby se na Ukrajině konaly prezidentské volby zítra, Volodymyr Zelenskyj by v prvním kole těsně vedl s 22 procenty hlasů. Hned za ním by se s 21 procenty umístil Valerij Zalužný, bývalý vrchní velitel ozbrojených sil, který se nedávno vrátil z Londýna, kde působil jako velvyslanec. Ve druhém kole by ale Zalužný Zelenského deklasoval – 64 procent proti 36.
To ukazuje prosincový průzkum agentury SOCIS, který mapoval nálady dvou tisíc respondentů. Jenže tady začíná ta zajímavější část příběhu: volby se nekonají zítra. A možná se nebudou konat ani pozítří.
Čísla, která mluví – ale o čem vlastně?
Průzkum SOCIS není ojedinělý. Už v červnu letošního roku podobné šetření naznačilo, že Zalužný by ve druhém kole porazil Zelenského poměrem 41,4 ku 27 procentům. Trend je zřejmý: zatímco prezident ztrácí podporu, popularita „železného generála“ roste. Pokud by Zalužný nekandidoval, do druhého kola by se dostal šéf vojenské rozvědky Kyrylo Budanov – a i ten by Zelenského porazil, byť těsněji: 56 ku 44 procentům.
Ukrajinci touží po změně. Ale pozor – skoro čtvrtina dotázaných uvedla, že neví, koho by volila. To je víc než v říjnu, kdy nerozhodných bylo 21 procent. Čím blíž k hypotetickým volbám, tím větší nejistota.
Volby za války? Teoreticky ano, prakticky…
Zelenskyj v prosinci prohlásil, že je připraven uspořádat volby i během války – ovšem jen za předpokladu, že západní spojenci zaručí bezpečnost hlasování. To by mimo jiné znamenalo, že by Rusko muselo souhlasit s příměřím. Pravděpodobnost? Blízká nule.
Podle ukrajinského práva se volby za stanného práva konat nemohou. Parlament by musel legislativu změnit, nebo by stanné právo muselo být zrušeno. Diskuse o tom, jak by volby mohly vypadat po skončení války probíhají, ale konkrétní kroky zatím chybí.
A pak tu jsou čísla OSN: přes šest milionů Ukrajinců uprchlo do zahraničí, dalších 3,7 milionu je vnitřně vysídlených. Jak zajistit, aby mohli volit? Jak ochránit volební místnosti před ruskými raketami? A jak zabránit tomu, aby Moskva výsledky zpochybnila – nebo je přímo sabotovala útoky v den voleb?
Zelenskyj versus Zalužný: souboj symbolů
Volodymyr Zelenskyj vstoupil do dějin jako prezident, který zůstal v Kyjevě, když tanky jely na hlavní město. Valerij Zalužný zase jako velitel, který dokázal zastavit ruskou ofenzivu a přeměnit bleskovou válku v pozičně vyčerpávající konflikt. Oba jsou hrdiny – ale každý jinak.
Zelenskyj ztělesňuje politickou odvahu a mezinárodní diplomacii. Zalužný představuje vojenskou kompetenci a důvěru armády. Přinejmenším podle průzkumů je dnes Zalužný bližší tomu, co Ukrajinci hledají: stabilitu, sílu, jasný směr. Zelenskyj naopak čelí únavě z vleklého konfliktu, kritice za personální změny (Zalužného odvolal v únoru 2024) a rostoucímu tlaku zevnitř i zvenčí.
Co se stane dál?
Ukrajinská ústřední volební komise 23. prosince obnovila práci na volebním registru – poprvé od začátku invaze. To je signál, že se o volbách aspoň uvažuje. Ale termín? Neurčitý. Podmínky? Nesplnitelné. Politická vůle? Rozpolcená.
Možná právě proto je značná část voličů nerozhodná. Protože volby nejsou jen o tom, koho zvolit – ale hlavně o tom, jestli vůbec budou. A pokud ano, kdo je bude moci ovlivnit víc: voliči, nebo okolnosti volby?
Zdroj info: Kyiv Independent
Autor: Petr Poreba
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
