Trump vydírá Zelenského dohodou o nerostech. Jinak se to nazvat nedá. Doslova za pár investovaných šupů chce schlamstnout celou zemi. Evropa by se měla snažit tuhle krádež za bílého dne překazit.
Zdaleka však nikoli pouze z morálních důvodů. I pro nás je tenhle „deal“ setsakra nevýhodný. Daleko lepší by bylo amerického prezidenta vyplatit, klidně i s tučnými úroky, vyvázat tím Ukrajinu ze spárů lichváře – a ještě na tom nakonec královský vydělat. Bezpečnostně i finančně.
Přístup Trumpa k ruské agresi na Ukrajině je trpkým zklamáním. Kdyby měl někde svého Obi Wan Kenobiho, nejspíše by mu nyní vmetl do tváře: „Byl jsi přece vyvolený. Ty jsi měl Rusy zničit, ne se k nim přidat!“ A pak ho vyzval na souboj světelnými meči. Tohle je ovšem na dlouhé povídání… Věřme, že snad ještě americký prezident prozře, a to ne až na konci ságy, kdy se mezitím stane temným lordem Darthem Vaderem, který bude sloužit imperátorovi „Palputinovi“ do roztrhání těla…
Soustřeďme se nyní jen na onen neskutečný záměr obrat Ukrajince o jejich bohatství i nezávislost nerovnou smlouvou, která by z Trumpa učinila svrchovaného pána nad jejich osudy. Poslední verze mluví o tom, že by mu v zemi patřilo vše, co má nějakou cenu, a to včetně patřičné těžební, dopravní, skladovací a zpracovatelské infrastruktury. Navíc by mohl kontrolovat práci ukrajinských ministerstev a měl právo veta v případě jakýchkoli ekonomických spojenectví, tedy i co se týká vstupu do Evropské unie.
Kdo má takto absolutní hospodářskou moc, má i absolutní politickou moc. Oligarcha z Bílého domu by bez boje dosáhl toho, kvůli čemu Putin obětoval stovky tisíc mužů, stovky miliard dolarů a přivedl svou zemi na pokraj katastrofy. On by rozhodoval na Rusy neokupované části Ukrajiny. Přesně tak, jak touží i kremelský diktátor, který usiluje o to, aby ani tento zbytek nebyl suverénní. Možná by pak Trump mohl Putinovi přenechat za patřičný „bakšiš“ nějaké akcie ve své „ukrajinské divizi“ a nechat ho ji fakticky řídit?
Skutečně už se vyjednavači obou prezidentů domlouvají na společné těžbě surovin. Zatím v Rusku. Ale copak velký byznys uznává nějaké hranice? Není v tomto Trumpův neokolonialismus ve své podstatě stejný, jako Putinův neoimperialismus? Dohoda je napsaná tak, že napřed by se ze zisků za prodej vzácných nerostů, plynu a uhlí zaplatily „dluhy“ za zbraně i s úroky a Ukrajina by z toho nedostala ani cent. A i poté by stále polovina všech peněz proudila do Spojených států
Takže si to shrneme: za zbraně v ceně mizerných sto miliard dolarů (navíc se původně z velké části nabízely jako dar) by Trump získal nejen zisk z úroků, ale navíc de facto polovinu celé Ukrajiny. To je jako ty šejdířské půjčky pár kaček, za něž šmejd dostane nejen bohatě zaplaceno, ale nakonec vám ještě zabaví dům. A byla-li tu řeč o kolonialismu, tak vlastně je to daleko horší. Evropané takovým zemím poskytovali bezpečnostní záruky, což americký prezident odmítá.
Trump se strašně uráží a rozčiluje na Zelenského, že takovou vydřidušskou smlouvu odmítá podepsat. Ale kdo by se mu divil, že? Kdyby se prezidentovi USA podařilo svůj protějšek hrozbami o zastavení jakékoli spolupráce dovydírat k podpisu, co by to znamenalo pro Evropu? Zdaleka ne takovou katastrofu, jako pro Ukrajinu, nicméně přesto hodně velký problém. Smlouva by pro nás zvýšila bezpečnostní hrozby, způsobila obrovské finanční škody, geopoliticky by nás oslabila a představovala pro nás reputační problém.
S tímto „ďábelským úpisem“ by Trump získal nejen duši Ukrajiny, ale i klíč k naší vlastní bezpečnosti. Teoreticky by se mohl dohodnout s Putinem na společné „nucené správě“ této země, čímž by ruský autokrat dostal, co chce, aniž by k tomu potřeboval vojáky a zbraně. Ty by klidně mohl přesunout třeba do Pobaltí, protože Kyjev už by měl pod palcem skrze vliv plynoucí ze surovinové dohody. Evropa by naopak za svou pomoc mohla v této situaci sotva co z Ukrajiny dostat a ještě by na ní bylo zaplatit její obnovu.
Kromě zvýšeného ohrožení a vysoké ekonomické ceny bychom ještě zaplatili ztrátou vlivu, neboť na našem zadním dvorku by se roztahovalo konsorcium Trump – Putin. Světu bychom byli totálně pro smích. Naši nepřátelé by k nám ztratili jakýkoli respekt a potenciální přátelé by měli pramálo důvodů sázet na Evropu. Skončili bychom jako hlupáci, kteří to všechno zaplatí, ale profitují jiní, ať už náš povedený „spojenec“, či úhlavní nepřítel. Definitivně bychom ztratil status velmoci i šanci se jí stát.
Jistěže tohle je ten nejčernější scénář. Možná by Trump nešel až k faktické exekuci Ukrajiny, možná by ho nakonec zarazil Kongres a v něm samotní republikánští zákonodárci, kteří by se nechtěli propadat hanbou za zemi, jež bývala majákem svobody a nadějí pro všechny lidi na planetě. Ale proč to riskovat? Bláznem je ten, kdo svěří klíče k vlastnímu štěstí a budoucnosti druhým a doufá, že toho nezneužijí. Měli bychom vyvinout maximální úsilí, abychom zabránili vzniku hanebného surovinového protektorátu.
Měli bychom učinit jasnou nabídku: Zaplatíme Spojeným státům za zbraně dodané Ukrajině i s úroky. Všechen další vojenský materiál uhradíme americkým firmám, případně vládě cash. Pakt o nerostech pak se Zelenským uzavřeme sami, ale za daleko čestnějších podmínek. Kdyby se Trump cukal, pohrozíme mu, že naopak přestaneme v USA kupovat jakoukoli výzbroj. On už by si ho pak vojensko-průmyslový komplex srovnal. A nás by mohl hřát dvojí příjemný pocit, že jsme se zachovali mravně a měli z toho zisk.
Martin Schmarcz, vydavatelem revue SPEKTÁKL, spektakl.gazetis.to
Foto: Pixabay
Autor: Martin Schmarcz
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
