Generální tajemník NATO Mark Rutte se snaží uklidnit rozjitřené vody transatlantických vztahů. V prosincovém prohlášení zdůraznil, že Spojené státy „plně stojí za NATO“ a že o tom není pochyb. Jenže právě pochybnosti jsou to, co v posledních týdnech rezonuje evropskými hlavními městy stále hlasitěji.
Když ujišťování zní jako varování
Rutteho slova přicházejí v době, kdy nová bezpečnostní strategie Donalda Trumpa otevřeně deklaruje, že éra, kdy Amerika „jako Atlas nesla celou světovou architekturu“, je u konce. Místo toho platí „America First“ – Amerika na prvním místě. A zatímco Rusko už není označováno za existenciální hrozbu, pozornost Washingtonu se obrací k vlastnímu dvorku: k Západní polokouli a oživené Monroeově doktríně.
Není divu, že Manfred Weber, šéf největší frakce v Evropském parlamentu, volá po vytvoření „evropské NATO“ – obranné struktury, která by dokázala fungovat i bez amerického deštníku. Rutte s tím nesouhlasí. Připomíná, že NATO není jen klub USA a EU – patří sem i Británie, Norsko a Kanada. A že 75 procent ekonomické síly Aliance leží mimo Evropskou unii.
Pět procent HDP? Trump slaví
Nizozemský diplomat, který NATO vede od října 2024, poukazuje na červnový summit v Haagu jako na důkaz amerického závazku. Tam se všichni spojenci zavázali zvýšit obranné výdaje na pět procent HDP do roku 2035. „Myslím, že to je dodnes jeden z největších zahraničněpolitických úspěchů prezidenta Trumpa,“ říká Rutte.
Tady se skrývá jádro problému. Trump nechce NATO opustit – chce, aby Evropa platila víc. Zatímco Česká republika se zavázala k třem procentům do roku 2030, pět procent je číslo, které by znamenalo zásadní přestavbu evropských rozpočtů. Je to cena za americkou ochranu, nebo signál, že Amerika chce Evropu přimět k větší samostatnosti?
Británie se připravuje, Německo pochybuje
Zatímco Rutte varuje před možností rozsáhlé války v Evropě, reakce jednotlivých zemí se liší. Spojené království jeho varování vnímá vážně – byť přímá vazba mezi slovy generálního tajemníka a konkrétními kroky britské vlády zůstává nejasná. Německý ministr obrany Boris Pistorius naopak vyjádřil pochybnosti, že by Rusko skutečně usilovalo o přímou konfrontaci s NATO.
Tato roztříštěnost názorů odhaluje hlubší problém: Evropa nemá jednotnou představu o tom, jak velká aktuální hrozba vlastně je. A pokud se neshodne na diagnóze, těžko najde společnou terapii.
Co z toho plyne?
Rutteho ujišťování může znít uklidňujícím dojmem, ale realita je složitější. Amerika zůstává v NATO, to ano. Ale za jakých podmínek a s jakou mírou angažovanosti? To jsou otázky, na které dnes nikdo nemá jasnou odpověď. A právě proto Evropa – včetně České republiky – musí počítat s tím, že za vlastní bezpečnost ponese větší díl odpovědnosti. Ať už se jí to líbí, nebo ne.
Zdroj info: n-tv.de
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
