Aktuálně:

Průměrný věk při hledání vlastního bydlení se v České republice drží na nízkých hodnotách

14.09.2022, Autor: red

1 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 5
Průměrný věk při hledání vlastního bydlení se v České republice drží na nízkých hodnotách

Průměrný obyvatel České republiky si v roce 2021 našel vlastní bydlení, a tudíž opustil domácnost svých rodičů v 25,9 letech. Jedná se tak o ojedinělý případ statistiky, kde Česká republika nejenže nepatří k průměru, ale dokonce zapadá mezi západní evropské státy. O čem může tato statistika vypovídat?

 

Průměr členských států Evropské Unie činí konkrétně 26,5 let.  Nejhorších výsledků ze členských států pak dosahovalo Portugalsko (33,6 let), Chorvatsko (33,3 let), Slovensko (30,9 let), Řecko (30,7 let) a Bulharsko (30,3 let). Ve všech těchto státech opustí průměrný jednotlivec domácnost svých rodičů až po třiceti letech života, v některých případech dokonce až po dosažení kristových let. Jedná se tedy o věk, který vysoce přesahuje obvyklou hranici dokončení vysokoškolského studia.

Naopak prim v této statistice drží Skandinávské státy, kdy v Dánsku opouští potomci obydlí svých rodičů průměrně v 21,3 letech, ve Finsku v 21,2 a ve Švédsku dokonce už v 19 letech.  Tedy okolo průměrného věku dokončení bakalářského studia, v případě Švédska dokonce na jeho začátku.

Vysoká škola života

Při pohledu na nejhůře umístěné státy se nabízí jasná korelace mezi ekonomickou rozvinutostí země a touto statistikou. I když je jistě bohatství obyvatel nepochybně důležitým faktorem, má i ono svoji příčinu.

A onou příčinou může být právě výše zmíněné vysokoškolské vzdělání, které by jistě mohlo být jedním z faktorů ovlivňujících tuto statistiku. Kvalitní a úspěšně ukončené vzdělání by mělo mít pozitivní vliv na nalezení práce, z něhož plyne zvýšení příjmu a také finanční možnosti k zařízení vlastního ubytování. Obecně by se tedy dalo tvrdit, že v zemích s horším systémem vysokoškolského vzdělání budou jednotlivci později opouštět obydlí svých rodičů, protože dosahují nedostatečných příjmů, které by je byly schopny uživit.

Graf: Odhadovaný průměrný věk mladých lidí opouštějících domácnost rodičů 2021

Zdroj: Eurostat

Dobrá kvalita místních univerzit a vysokých škol pak může být jistě i příčinou samostatnosti skandinávských občanů. Je však nutno poznamenat, že průměrný věk je v případě Švédska dokonce nižší než obvyklá doba ukončení bakalářského studia. V tomto případě je nejspíše tento vliv umocněn několika dalšími, například kulturními faktory.

Česká republika tak může za dobré umístění vděčit kvalitní úrovni svých univerzit, které dávají studentům široké možnosti na trhu práce a také motivaci stěhovat se za studiem. Jedná se o skutečnost, kterou ostatní východoevropské státy z pravidla nedisponují.

FILIP BLAHA, analytik CETA

Foto: Pixabay

Zdroj: CETA


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Česko odkleplo dotace pro Agrofert. Má na to vůbec právo?

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Státní platební agentura SZIF oznámila verdikt: holding Agrofert splňuje podmínky pro čerpání evropských dotací. Rozhodnutí přišlo poté, co premiér Andrej Babiš vložil společnost do nového svěřenského fondu. Opozice i kontrolní organizace ale bijí na poplach – o střetu zájmů přece může rozhodnout jen Evropská komise. A ta zatím mlčí.

Ruský pavilon v Benátkách: Kde končí umění a začíná politika?

23.04.2026, Autor: red

Až se 9. května otevřou brány 61. ročníku Benátského bienále, bude tam stát i ruský pavilon. Poprvé od února 2022, kdy ruské tanky vjely na Ukrajinu. Evropská komise pohrozila zastavením dotace ve výši dvou milionů eur, ministři z 22 zemí včetně Polska podepsali protest, Lotyšsko avizovalo bojkot. Italské ministerstvo kultury žádá dokumentaci, aby prověřilo, zda pavilon neporušuje sankce. Organizátoři benátské přehlídky zatím zůstávají neústupní: umění má být otevřené všem.

Trump tápe, Írán těží. Kdo vlastně vyhrává válku?

21.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident jeden den hrozí zničením celého Íránu a o dva dny později slaví „zářivý den pro svět", něco evidentně nehraje. Donald Trump se v konfliktu s Teheránem chová jako hráč pokeru, který neustále mění strategii – jenže protihráč u stolu si toho všiml. A začíná toho využívat.

Bulharsko našlo po osmi volbách konečně vítěze. Radev slibuje stabilitu, ale co Evropa?

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Osmé volby za pět let. Bulharsko už roky trápí politický chaos – vlády padají rychleji, než si stihnete zapamatovat jména premiérů. Tentokrát se ale něco zlomilo. Rumen Radev, bývalý prezident a stíhací pilot, vyhrál s novou stranou Progresivní Bulharsko přesvědčivě – 44 % hlasů a 135 parlamentních křesel z 240. V bulharských poměrech je to téměř zemětřesení.

Schmarcz: Bojkotovat obchodní misi předsedy Senátu na Taiwan je od vlády ideologicky zaslepené a hloupé

20.04.2026, Autor: Martin Schmarcz

Vláda nechce dát předsedovi Senátu letadlo k cestě na Taiwan. Pokračuje tak ve své nesmyslné válce proti ústavním institucím, které neovládá, tedy Hradu a horní komoře parlamentu. V tomto případě jde navíc o nanejvýš hloupý krok, protože ostrovní stát je důležitý pro český byznys. A Miloš Vystrčil také s sebou bere delegaci podnikatelů.

Orbán odchází. Kdo převezme žezlo hlavního rebelanta EU?

16.04.2026, Autor: Josef Neštický

Viktor Orbán prohrál volby a s ním mizí i postava, která léta definovala, co znamená být trnem v oku Bruselu. Maďarský premiér, jenž si z vetování klíčových rozhodnutí udělal téměř politickou značku, ustupuje ze scény. Jeho nástupce Péter Magyar slibuje konstruktivní přístup k EU. Jenže otázka zní: kdo teď převezme roli hlavního narušitele evropské jednoty? Jedno je jisté – prázdné místo po Orbánovi dlouho nezůstane.