Evropa se ocitá v napjaté situaci. Administrativa Donalda Trumpa plánuje od 1. srpna 2025 zavést 30% cla na veškeré zboží z EU. Zatímco Brusel stále věří v diplomatické řešení, Francie volá po razantnějším přístupu.
Když cla udeří jako kladivo
Představte si, že jste francouzský výrobce koňaku, jehož 90 % produkce míří do USA. Nebo český subdodavatel pro automobilový průmysl, který je nepřímo závislý na exportu do zámoří. A teď si představte, že se náklady na váš vývoz ze dne na den zvýší o 30 %. Přesně to hrozí evropským firmám, pokud Trumpova administrativa splní svůj slib a od srpna 2025 zavede nová cla na zboží z EU. Podle dat Eurostatu vyvezla EU do USA v roce 2024 zboží za 531,6 miliardy eur, což odpovídá zhruba 3 % HDP unie. Ekonomické analýzy odhadují, že tato cla by mohla dlouhodobě snížit HDP eurozóny až o 1,2 % do konce roku 2026. To není jen číslo – to je hrozba pro miliony pracovních míst.
Francie volá po boji, Německo po míru
Francie, vedená prezidentem Emmanuelem Macronem, má jasno. Dosavadní „měkký“ přístup Bruselu k Trumpovým hrozbám považuje za slabost. Paříž tlačí na využití nástroje proti nátlaku (Anti-Coercion Instrument, ACI), což je jakási ekonomická „jaderná zbraň“ EU, platná od roku 2023. ACI umožňuje unii odpovědět na ekonomický tlak třetích zemí nejen cly, ale i omezením investic nebo přístupu k veřejným zakázkám, jejichž hodnota v EU dosahuje 2 bilionů eur ročně, jak uvádí Bloomberg Law. Pro Francii, jejíž luxusní zboží a potravinářský průmysl jsou na americkém trhu klíčové, jde o existenční otázku. Vždyť jen francouzský koňak směřuje z 90 % za oceán.
Na druhé straně stojí Německo, které volí opatrnější tón. Kancléř Friedrich Merz prosazuje rychlou dohodu, i kdyby měla být nevýhodná. Berlín si uvědomuje, že jeho automobilový, chemický a strojírenský průmysl by na eskalaci doplatil nejvíc. Německý ekonomický institut IMK, jak citují Hospodářské noviny, tvrdí, že cla by sice zpomalila růst, ale ekonomiku by nezbořila. Je to ale dostatečná útěcha?
A co EU jako celek? Eurokomisař Maroš Šefčovič opakuje, že unie je připravena jednat, ale zároveň má v záloze odvetná opatření. Třetí vlna protiopatření by se mohla poprvé zaměřit na americké služby, kde EU dlouhodobě bojuje s obchodním deficitem. Zdanění technologických gigantů jako Google nebo Amazon, případně omezení jejich přístupu na evropský trh, by mohlo být trumfem v rukávu. Otázka zní: máme odvahu ho vytáhnout?
Nejpravděpodobnější scénář, jak naznačují analýzy na Politico.eu, je dočasná eskalace napětí. EU bude pokračovat v diplomatických jednáních, ale zároveň si připraví půdu pro odvetu. Použití ACI, jak navrhuje Francie, je možné, ale technicky složité – schvalovací proces může trvat až čtyři měsíce. Mezitím se může stát cokoli. Trump už teď hrozí rozšířením cel až na 50 %. Máme na to odpovědět?
Dlouhodobě se zdá, že Evropa musí přehodnotit svou závislost na americkém trhu. Pokud by cla zůstala v platnosti, mohlo by dojít k přeskupení globálních dodavatelských řetězců. Některé firmy by možná přesunuly výrobu za oceán, aby se clům vyhnuly. Ale za jakou cenu? My, Evropané, stojíme před otázkou, zda se postavit Americe čelem, nebo hledat kompromis. Francie volí první cestu.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Petr Poreba
Zdroj info: Politico.eu – Analýza obchodních sporů EU-USA a role Francie, červenec 2025, Bloomberg Law – Právní aspekty nástroje ACI, červenec 2025, Český statistický úřad (ČSÚ) – Data o exportu ČR do USA za rok 2023, Eurostat – Statistiky vývozu EU do USA za rok 2024, Hospodářské noviny – Německý postoj a analýza dopadů cel, červenec 2025.
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
