Berlín už nepovažuje kybernetické útoky a sabotáže za nepříjemné incidenty na pozadí mezinárodní politiky. Podle nového vojenského plánu OPLAN DEU jde o přímou přípravu na válku. A nejde jen o slova. Německo skutečně mění způsob, jak přemýšlí o své bezpečnosti a roli v NATO.
Od pacifismu k pragmatismu
Německo prochází nejradikálnější proměnou své vojenské politiky od konce studené války. Dokument OPLAN DEU, o němž informovala řada médií včetně německého Spiegelu, staví hybridní útoky – od dezinformací přes kybernetické operace až po fyzické sabotáže – do přímé souvislosti s vojenskou eskalací. „Hybridní opatření mohou zásadně sloužit k přípravě vojenské konfrontace,“ uvádí plán bez obalu.
Radikální odklon od poválečné pacifistické tradice. Německo se už nevidí jako neutrální pozorovatel, ale jako potenciální cíl. A především: jako klíčový logistický uzel NATO, který by v případě konfliktu musel fungovat jako hlavní tranzitní koridor pro posily směřující na východ Evropy.
Pět fází od míru k válce
OPLAN DEU pracuje s pětifázovým eskalačním modelem – od včasného odhalování hrozeb přes odstrašení až po národní obranu, kolektivní obranu NATO a poválečnou obnovu. V jaké fázi se Německo aktuálně nachází, není veřejně známo. Dokument ale opakovaně zdůrazňuje, že „četné úkoly vyžadují civilní podporu“, bez níž plán nelze realizovat.
Kritická infrastruktura – od dopravních sítí přes energetiku až po zdravotnictví – už není jen civilní záležitostí. Je to vojenská nutnost.
Bundeswehr v novém kabátě
Ambice jsou impozantní: navýšit počet aktivních vojáků ze současných zhruba 182 tisíc na 270 tisíc do roku 2035. Na modernizaci Bundeswehru vyčlenilo Německo speciální fond 100 miliard eur, celkové investice do obrany by mohly dosáhnout až 377 miliard eur.
Papír ale snese všechno. Byrokracie, nedostatek personálu a pomalé tempo reforem brzdí realizaci takzvané Zeitenwende – historického obratu v německé bezpečnostní politice vyhlášeného po ruské invazi na Ukrajinu. Právě tato každodenní realita dává novému vojenskému plánu naléhavost.
Když se teorie stává praxí
Děje se to teď. Ne za rok, ne za měsíc. V posledních měsících Německo čelí přesně těm scénářům, které OPLAN DEU popisuje: rostoucí ruské špionáži, kybernetickým útokům na politické instituce a dezinformačním kampaním.
Dokument počítá s tím, že v případě konfliktu by se Německo stalo „prioritním cílem konvenčních útoků zbraněmi dlouhého dosahu“ zaměřených na vojenskou i civilní infrastrukturu. Domácí vojenské jednotky by měly chránit kritickou infrastrukturu, zajišťovat pohyb vojsk přes německé území a podporovat udržení státních funkcí, zatímco bojové síly by byly nasazeny jinde.
Co z toho plyne?
Německý vojenský plán je politické prohlášení: éra, kdy si Berlín mohl dovolit luxus vojenské zdrženlivosti, skončila. Otázka už není, jestli Německo posílí svou armádu, ale jestli to zvládne dostatečně rychle.
A ještě jedna věc: když největší evropská ekonomika začne brát sabotáže jako přípravu na válku, mění to pravidla hry pro celou Evropu. Protože pokud je Německo tranzitním koridorem NATO, pak každý útok na jeho infrastrukturu není jen německým problémem. Je to problém aliance.
Zdroj info: politico.eu
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
