Člověk nemusí být zrovna geniální stratég, aby věděl, že zvýšením vlastních platů si politici u veřejnosti nešplhnou a rok před volbami je to přímo politická pitomost.
Autor: vláda
Datum předložení do PSP: 18. 10. 2024
Hodnocení EM: 30%
Fialova vláda se však nebojí, neboť na strategickou komunikaci má patent stejně jako svého času Zelení na biomasu. Trik je v tom, že nejprve nastaví laťku tak vysoko, aby všechny šokovala, pak ji sníží o polovinu, a věří, že ji lidé pochválí.
Celé to vláda dělá údajně proto, aby vyhověla rozhodnutí Ústavního soudu, který zase jednou zrušil platové omezení soudců. Oč vlastně Ústavnímu soudu při obhajobě soudcovských platů jde? Aby soudní moc mohla nezávisle fungovat, vyžaduje to podle Ústavního soudu dvě věci. Za prvé přiměřené materiálně zajištění, za druhé: vyloučit možnost nátlaku moci zákonodárné a výkonné na rozhodování soudců.
Pokaždé, když se politici rozhodnou šetřit, jako solidární gesto zmrazí platy sobě, a když už jsou v tom, i soudcům. Ústavní soud pak hodnotí, zda jsou časy skutečně tak zlé a zda ono snížení nebude mít za následek jejich strádání. Co už ale Ústavní soud nezkoumá, je otázka, zda platová restrikce měla za cíl nějak ovlivnit soudní rozhodování. Má se za to, že takovou možnost není vůbec možné připustit.
Až na pár výjimek Ústavní soud drtivou většinu úprav soudcovských platů odmítne. Nálezy se pak liší pouze v tom, zda současně přikáže jejich zpětné doplacení či nikoli. Ve věci platů soudců rozhodoval Ústavní soud už třináctkrát, nezdá se však, že by se vláda nechala jakkoli poučit. Zmrazení platů politiků i soudců, které koalice protlačila v rámci konsolidačního balíčku, bude vláda mimochodem doplácet.
Můžeme sice namítat, že ústavní soudci rozhodují i o vlastních platech a tím porušují zásadu, že nikdo nemůže být soudcem ve vlastní věci, ale to je asi tak všechno, co se s tím dá dělat. Pokud už politici chtějí dělat platové restrikce představitelů státní moci, nic jim nebrání snižovat platy pouze sobě. Není totiž pravda, že jsou jejich platy s platy soudců svázány. Ve skutečnosti jde hlavně o to, aby soudce neměl víc než ministr.
Při poslední úpravě soudcovských platů navíc došlo k jejich zmrazení způsobem, který ústavní soudce doslova vytočil. Platová základna pro soudce se snížila z 3násobku průměrné měsíční hrubé mzdy v národním hospodářství na 2,822násobek, což sice pro letošní rok znamenalo zmrazení platů, ale v příštích letech logicky nižší růst. Vláda se přesto pokoušela soudu namluvit, že jde o pouhé zmrazení.
Dopadlo to, jak muselo, Ústavní soud úpravu soudcovských platů zrušil a kromě zpětného doplacení také fakticky nařídil, aby se jejich platová základna vrátila na 3násobek. O platech dalších představitelů přitom nijak nerozhodoval, neb to není ústavou chráněná veličina. Když ministr Jurečka tvrdil, že jen plní zadání Ústavního soudu, nemluvil jednoduše pravdu.
Vládní návrh soudcům vrací jejich trojnásobek, současně je zde však přechodné ustanovení, které růst platů rozdělí do dvou let. Platy soudců i představitelů jsou pro příští rok stanoveny pevnou částkou, která je o cca 7 % vyšší než letos. V roce 2026 tenhle paragraf zmizí, a platy tak povyskočí o dalších 7 %. Nález Ústavního soudu to sice ignoruje, ale podle ministra Blažka je to v pohodě, protože je protiústavní.
Nechme stranou otázku, zda se ministr náhodou zase v nějaké restauraci neschovával před bouřkou. Celou tuhle maškarádu si vláda mohla ušetřit, kdyby do úsporného balíčku nedala zmrazení platů. K dýchání platů se společností úplně postačí, že jsou navázány na výši mezd v soukromém sektoru. Chyba možná je, že kopírují mzdy za předminulý rok, kdy už je společnost často někde jinde. Ale to je věc jiná.
Foto: Pixabay
Zdroj: Redakce EM
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
