Podle výroční zprávy společnosti Chainalysis, dlouhodobě agregující data o kryptoměnách, bylo v roce 2023 prostřednictvím kryptoměn vypráno 22,2 miliardy dolarů. Tatáž společnost zároveň tvrdí, že pouze 0,15 procenta veškerého objemu kryptoměn se dá prokazatelně spojit s kriminální činností.
Autor: skupina poslanců ODS, Piráti, TOP09, ANO
Datum předložení: 14. 2. 2024
Stanovisko vlády: neutrální
Hodnocení EM: 60%
Každopádně platí, že kryptoměny jsou jednou z oblastí, kde se peníze perou, a proto jim patřičnou pozornost věnuje směrnice proti praní špinavých peněz AML, která se promítá do našeho AML zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.
Od roku 2017 zákon obchodníky s kryptoměnami zařadil mezi povinné osoby. Za účelem zajištění výnosů z trestné činnosti mají mimo jiné za povinnost identifikovat klienta, zjišťovat jeho skutečného majitele, ověřit, zda nepodléhá mezinárodním sankcím, odložit a předem oznámit podezřelé obchody FAÚ atd. Novela zákona zavedla od roku 2021 nový obor volné živnosti: Poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem. Osoby nakládající s virtuálním aktivem si tak musí zaevidovat volnou živnost k tomuto oboru činnosti.
Směrnice ani zákon proti praní špinavých peněz se nesnaží virtuální měny nijak omezovat, jako se to děje například v Číně, ale dostat jejich obchodníky pod větší kontrolu, což je rozhodně lepší, než se pokoušet o něco, co v dnešním světě stejně není reálné. Kryptoměny už nejsou jen virtuálními penězi, ale virtuálními aktivy, které umožňují plnit vedle platební také investiční funkci. Běžně s nimi obchodují investoři, kteří se dříve orientovali převážně na akciové trhy, a to navzdory tomu, že jejich ceny jsou vysoce volatilní a investice do nich patří mezi ty rizikovější.
Dalšímu šíření kryptoměn nahrává i klesající význam hotovosti. Bezhotovostní platby už nerealizují pouze banky. Často se jedná o technologické platformy, jako například Google Pay, Apple Pay nebo PayPal, které ve svých aplikacích zprostředkovávají obrovské množství plateb. Není divu, že to bankám leží v žaludku, neboť tím přicházejí o část svého byznysu. Ohrožena je také moc centrálních bank, kterým logicky vadí, že velké technologické firmy fakticky přebírají kontrolu nad penězi. Některé proto pracují na vytvoření vlastních digitálních měn (CBDC), ale to už je jiný příběh.
Zmíněná novela zákona proti praní špinavých peněz z roku 2021 sice zavedla lepší identifikaci osob poskytujících služby související s virtuálními aktivy, měla však jeden neočekávaný efekt. Banky, spořitelní a úvěrní družstva jim začaly plošně odepírat poskytování služeb. O poslední šanci na bankovní účet přišly kryptofirmy v polovině loňského roku. Equa bank, poslední z bankovních ústavů, kde jim poskytovali služby, koupila Raiffeisenbank a účty jim zavřela. Oficiální zdůvodnění je vždy takové, že kryptopodnikatelé představují pro bankovní instituce zvýšené AML riziko.
Jak ale upozorňuje řada odborníků, kryptoaktiva jsou při použití monitoringu blockchainových transakcí hůře zneužitelná k páchání trestné činnosti, než je tomu u anonymní hotovosti nebo běžného bezhotovostního platebního styku. Za blokováním účtů je tedy nejspíš něco jiného. Že by se banky bály další konkurence? Možné to je. Směna, úschova a převody virtuálních aktiv, včetně zprostředkování investic do virtuálních aktiv, a služby s tím spojené se pro mnoho uživatelů stává alternativou k tradičnímu bankovnictví.
Kryptoměnové směnárny a burzy se bez bankovních účtů sice obejdou, jak ale samy přiznávají, komplikuje to podnikání. Platí také, že absence bankovního účtu rizika spojená s virtuálními aktivy a jejich obchodováním zvyšuje. Skupina poslanců proto podává návrh novely zákona o platebním styku, který bankám a spořitelním a úvěrním družstvům současný přístup zakáže, respektive zavede právo na otevření platebního účtu kryptobochodníkům. Odmítnout založení nebo uzavřít jim účet by bylo možné pouze z důvodů, které jsou objektivní, nediskriminační a přiměřené.
Zákon poměrně důkladně definuje, co za takové důvody lze označit, mezi jinými například skutečnost, že majitel účtu poruší podstatným způsobem smlouvu o vedení platebního účtu, nebo fakt, že by tím banka porušila ustanovení zvláštního právního předpisu. Pokud banka kryptoobchodníkovi účet odmítne založit, nebo mu ho zruší, oznámí to s patřičným odůvodněním neprodleně ČNB, která její krok přezkoumá. Vláda k návrhu vydala neutrální stanovisko, a protože se jedná o převážně vládní poslance, jde vlastně o nesouhlas.
Samotný účel zákona vládě nevadí, jde spíše o provedení. Kromě běžných legislativních nedostatků je podstatná námitka, že od prosince 2024 bude další nařízení EU, které zavádí povinnost získat specifické oprávnění pro poskytování služeb spojených s vybranými virtuálními aktivy. Volná živnost už evidentně nebude stačit. Okruh osob z kryptobyznysu s právem na platební účet by podle vlády měl být omezen na pouze na ty, které získají povolení k činnosti podle nového nařízení. To dává celkem smysl, ale není třeba kvůli tomu hned celý návrh hodit do koše.
Foto: Pixabay
Autor: Redakce EM
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
