Na internetu si dnes můžete koupit léky na bolest hlavy i teplotu, rychlotest na covid-19, vitamíny, mastičky, různé doplňky stravy, kapičky i tabletky rozličného zaměření a účinnosti. Nekoupíte je však v libovolném e-shopu.
Autor: poslanci ANO (Vojtěch Adam, Patrik Nacher)
Datum předložení: 3. 3. 2021
Hodnocení EM: 60%
Provozovat internetový prodej léků mohou pouze „kamenné“ lékárny, které rozšíří svoji činnost o tzv. zásilkový výdej registrovaných léků, jejichž výdej není vázán na recept. Lékárna, provozující zásilkový výdej musí splnit řadu dalších podmínek, zejména zveřejnění vymezeného rozsahu informací o každém přípravku, včetně ceny, zajištění vhodného způsobu balení, transportu atd.
V Poslanecké sněmovně je nyní předložen návrh novely zákona, který umožní internetový prodej neboli zásilkový výdej též léků na předpis. A není to poprvé. První návrh na zrušení dosavadního omezení přípravků vázaných na předpis byl poslancem Nacherem (ANO) podán takřka přesně před dvěma roky. Tehdejší ministr zdravotnictví Vojtěch Adam jej nepodpořil, a návrh spadl pod stůl. Teď jej Nacher podává znovu a světe div se, tentokrát společně s poslancem Adamem. Stejně jako tehdy, i dnes se proti návrhu zdvihla bouře nevole, nikoli však ze strany veřejnosti, ale zejména samotných lékárníků a jejich organizací.
Prodej léčivých přípravků na předpis prostřednictvím internetu by podle nich odstranil osobní kontakt zdravotníka s pacientem a oslabil tak zabezpečený a prověřený řetězec výrobce-distributor-lékárna-pacient, který zaručuje bezpečnost, kvalitu a pravost léčiva. Předkladatelům podle nich nejde o pacienta a jeho zdraví: „Jediným a pravým důvodem tohoto pozměňovacího návrhu jsou jen a pouze obchodní zájmy velkých e-shopových hráčů, kterým léky, coby další položka sortimentu a potenciální generátor dalšího zisku, zatím v online nabídce chybí“. Výsledkem údajně bude kanibalizace kamenných lékáren.
Je tomu skutečně tak? Návrh říká, že jakákoli, avšak pouze registrovaná lékárna bude moci nabízet zásilkový výdej léků na předpis. Zdůraznit je třeba, že půjde o výlučně elektronický a tudíž ověřitelný předpis. Návrh navíc objednateli ukládá uvést své telefonní číslo a zvolit si formu poskytnutí informací o správném používání a uchovávání objednaného léčivého přípravku, přičemž lékárna zajišťující zásilkový výdej je povinna nabídnout také poskytnutí těchto informací farmaceutem telefonicky. Oproti minulé verzi zákon ukládá lékárnám řadu povinností ohledně informování o zásilce, jejím obsahu, balení i dodání.
O zákazníka není třeba se obávat, o malé a střední lékárny ale možná ano. Je totiž zřejmé, že lékárna, která se nepřizpůsobí novému trendu, jednoduše přijde o zákazníky. A že je přizpůsobení vždycky lehčí pro velké hráče a řetězce, které už internetový výdej léků provozují, o tom žádná. Jenže výhodnost pro připravené, neimplikuje, že účelem předložení návrhu není zájem pacienta. Zejména pro osoby se sníženou hybností je návrh přínosem a po zavedení elektronických receptů mu fakticky nic nebrání. Přesun stále větších objemů a druhů zboží na internet je obecný trend, který už nikdo nezvrátí.
Znamená to tedy, že návrh novely zákona o léčivech je bez kazu? Rozhodně nikoli. Problémem není ani tak obsah návrhu jako jeho forma. Lékárníkům je třeba dát za pravdu, když protestují proti způsobu, jakým je návrh předkládán: Bez projednání s odbornou veřejností a dost možná jako přílepek k úplně jinému zákonu. Poslanci jej totiž „přilepili“ k vládnímu návrhu novely zákona o návykových látkách, kterým se upravuje systém pěstování konopí pro léčebné použití a jehož součástí je rovněž související novela zákona léčivech. Důvodem je snaha, aby se návrh do voleb stihl projednat.
Přílepkem, který Ústavní soud v roce 2007 označil za protiústavní, se přitom rozumí situace, kdy je do zákona vnesena obsahově zcela nesouvisející materie, upravující jinou oblast společenských vztahů, než jakou reguluje zákon ve svém původní podobě. Jenže tato praxe vůbec není ojedinělá. V poslední době třeba novela zákona o silničním provozu, jejímž prostřednictvím poslanec Dolínek navrhl zavedení nového přestupku. V průběhu projednávání pak byl zákon použit jako legislativní jezdec pro více než dvacet dalších, zcela nesouvisejících a mnohdy poměrně zásadních návrhů.
Označit tuto praxi a tím i Adamovu a Nacherovu novelu za protiústavní není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Jednoznačná totiž není ani přílepková judikatura Ústavního soudu navazující na původní verdikt. Oproti roku 2007 se změnila sněmovní legislativní procedura mezi druhým a třetím čtením. Návrh se vrací do garančního výboru a k pozměňovacím návrhům se vyjadřuje i vláda, což byla jedna z námitek původního nálezu. Vedle obecných pravidel Ústavní soud používá též test proporcionality, jehož výsledky nelze odhadnout. V každém případě za způsob předložení procenta dolů.
Foto: Pixabay