Autorky: poslankyně STAN, KDU-ČSL a TOP09
Datum předložení: 5. 3. 2025
Hodnocení EM: 70%
„Když odjedu z Brna od své rodiny do Prahy, nikdy nevím, kdy se vrátím,“ říká v médiích poslankyně KDU-ČSL Marie Jílková. Není sama, na průtahy, nepředvídatelnost jednání a věčné obstrukce si stěžují i další poslankyně, kterým se nedaří skloubit práci ve sněmovně a rodinu. Přestože už nebudou kandidovat, rozhodli se znechucené poslankyně vládních stran předložit návrh novely zákona o jednacím řádu, který by obstrukční jednání omezil, což by jistě potěšilo i pány poslance.
Podíváme-li se trochu do parlamentní historie, není to tak dávno, kdy opozice využívala obstrukci jako mimořádný nástroj. Na vlně obstrukcí jelo například schvalování církevních restitucí, které pro sociální demokraty a samozřejmě komunisty, stojící tehdy proti vládě, znamenaly bezmála konec – když ne světa, tak alespoň českého státu. U závěrečného hlasování sněmovna strávila dvě noci, nakonec však i unavená opozice ze sálu po půlnoci odešla a zákon nechala projít.
Jednání o restitucích bylo jedním z prvních, kde došlo k novému výkladu jednacího řádu. Do té doby totiž platilo, že ve třetím čtení rozprava fakticky není možná. Podle jednacího řádu lze v rozpravě ke třetímu čtení „navrhnout pouze opravu data účinnosti návrhu zákona, legislativně technických chyb, gramatických chyb, chyb písemných nebo tiskových, úpravy, které logicky vyplývají z přednesených pozměňovacích návrhů, popřípadě podat návrh na opakování druhého čtení.
Když někdo začal místo toho mluvit k meritu věci, byl předsedajícím okamžitě napomenut a případně umlčen. K rozpravě nad věcí samou zkrátka mělo stačit první a druhé čtení, ve kterém bylo řečeno vše a nebylo nutné to opakovat znovu i ve třetím. Pokud dnes někomu připadá nelogické, že jednací řád má na zákony ve třetím čtení vyhrazeny jen středy a pátek od 9 do 14 hodin, je to právě proto, že ve třetím čtení už běželo všechno jako po drátku.
Pokrok nezastavíš, a tak dnes poslanci ve třetím čtení řeční, jako by zákon viděli vůbec poprvé a nikdo se nediví, i kdyby k zákonu o české televizi předčítali statistickou ročenku o chovu slepic. Nebylo by ale fér, kdybychom nekonečné obstrukce svedli jen na současnou opozici. Začalo to už v minulém volebním období, kdy strany současné vlády začaly obstruovat kdeco, aby přesvědčily veřejnost, že tak zachraňují stát před babišizací. Tehdejší vláda a dnešní opozice jim to vrací tuplovaně.
Dalším způsobem, jak zablokovat jednání sněmovny, je navrhovat nové body jednání ještě před tím, než sněmovna vůbec schválí program. Zatímco dříve tato procedura trvala maximálně desítky minut, nyní se z toho staly hodiny. Když chce vláda něco skutečně projednat, nezbývá jí než svolat mimořádnou schůzi k předem vymezeným bodům, kam žádné další navrhovat nelze. I proto počet schůzí stoupá, v minulém volebním období jich bylo rekordních 135, v tomto týdnu už se konala 134 schůze současného období.
Novela zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny omezuje výstupy při projednání pořadu schůze Sněmovny. Každý poslanec by mohl vystoupit pouze s jedním návrhem na doplnění pořadu schůze v rozsahu pěti minut. Poslanci s přednostním právem by na to měli až třicet minut. Omezit by se měla také rozprava během jednání. Každý poslanec by měl dvakrát deset minut na vystoupení. Výjimka 30 minut by byla pro zpravodaje, přednostní práva a poslance pověřené přednést stanovisko poslaneckého klubu.
Navrhovaná novela by měla být účinná až od příštího volebního období, což je vějička pro opozici, která už se vidí v sedle a omezení obstrukcí by jí mohlo přijít vhod. Ani tak ale nelze očekávat, že na návrh kývne. Jednak by tím přiznala, že jednání sněmovny skutečně její obstrukce paralyzují, jednak nevěří, že by ji poslanci současné vlády byli schopni v opozici napodobit nebo dokonce trumfnout. Návrh tak nejspíš, jako ostatně řada předchozích pokusů o racionalizaci jednání sněmovny, spadne pod stůl.
Foto: Pixabay
Autor: -swp-, redakce EM
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
