Recenze novely zákona o důchodovém pojištění

Autor: Marian Jurečka (KDU-ČSL)
Datum předložení: 8. 7. 2021
Stanovisko vlády: nesouhlas
Hodnocení EM: 30%

Na jednom z posledních zasedání před dovolenou se vláda musela vypořádat hned s pěti návrhy zákonů, jejichž autorem je právě Jurečka. Nedávno už jsme probírali jeho novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, dnes se podíváme na novelu zákona o důchodovém pojištění, cílenou na vdovy a vdovce.
Podmínky nároku na vdovský a vdovecký důchod stanoví zákon o důchodovém pojištění zhruba tak, že nárok má vdova nebo vdovec po zemřelé osobě, pokud pobírala starobní nebo invalidní důchod. Nárok vzniká též v případě, že zemřelá osoba nebyla ještě příjemcem důchodu, ale ke dni úmrtí splnila podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na důchod (invalidní nebo starobní). Získání potřebné doby pojištění se nevyžaduje pouze tehdy, když manžel či manželka zemřel/a následkem pracovního úrazu. Samozřejmou podmínkou je existence manželství k datu úmrtí.
Výši vdovského či vdoveckého důchodu ovlivňuje délka doby důchodového pojištění po zemřelé osobě a výše jejích výdělků dosažených v rozhodném období. Pozůstalostní důchod má dvě části, a to výměru základní a výměru procentní. Základní výměra je jednotná pro všechny důchody. Pokud pozůstalá osoba nepobírá starobní nebo invalidní důchod, činí výše procentní výměry 50 % procentní výměry důchodu, který pobírala (nebo by pobírala) zesnulá osoba k datu úmrtí. Pokud pozůstalá osoba starobní nebo invalidní důchod pobírá, dojde k tzv. souběhu důchodů, což není součet obou důchodů. Detaily teď ale nechme stranou.
A teď se podívejme, co navrhuje Jurečka. Asi nikoho nepřekvapí, že chce vdovám i vdovcům přilepšit. Kvůli striktnímu vymezení podmínek pro získání nároku na vdovské nebo vdovecké důchody podle jeho názoru totiž často dochází k tomu, že vdovy nebo vdovci tento důchod nezískají kvůli takovým malichernostem, jako je několik chybějících měsíců, které by jejich manželovi zbývaly do přiznání starobního důchodu. Tím se po smrti manžela údajně dostávají do svízelné finanční situace, aniž by měli nárok na pomoc od státu. Jurečka to slibuje vyřešit zmírněním podmínek pro získání vdovského nebo vdoveckého důchodu.
Doba pojištění manžela, od níž by byl vdově nebo vdovci jinak přiznán důchod, se zkrátí o jeden rok. Zároveň navrhuje prodloužit dobu, po kterou vdova nebo vdovec nemusí prokazovat splnění podmínek pro další prodloužení nároku na vdovský nebo vdovecký důchod o jeden rok, tj. na dva roky. A protože zaopatření vdov a vdovců, kteří nárok na vdovský nebo vdovecký důchod získali, je nedostatečné k zajištění důstojného živobytí, navrhuje Jurečka zvýšení procentní výměry vdovského nebo vdoveckého důchodu z 50 % na 60 %. Dopady na státní rozpočet odhaduje na pár stovek milionů korun.
Popis zákona působí složitě, ve skutečnosti však jde o snadno čitelný návrh na zvýšení vdovských a vdoveckých důchodů, jejich přiznání širšímu okruhu osob a prodloužení doby jejich pobírání. V předvolebním čase se podobné nápady dobře prodávají nenáročnému publiku. Háček je v tom, že by to stálo okolo pěti a půl miliardy ročně. Vláda, která je jinak pro každou rozpočtovou šílenost, pokud ji ovšem předloží sama, dala od návrhu ruce pryč. Je podle ní nelogické, aby vznikal nárok na důchod po člověku, který sám na vlastní důchod nárok neměl. Pak nejde o pozůstalostní důchod, nýbrž o sociální dávku.
Možnost žádat o bezpodmínečné prodloužení nároku na vdovský nebo vdovecký důchod o jeden rok, aniž by byla splněna některá ze zákonem stanovených podmínek, by znamenala, že se délka pobírání těchto důchodů prostě zdvojnásobí. Vdovský nebo vdovecký důchod přitom náleží i po uplynutí jednoho roku od úmrtí jen osobám v určitých sociálních situacích. Jedná se například o péči o nezaopatřené dítě nebo o dítě či rodiče (včetně rodiče zemřelého) závislé na pomoci jiné osoby, o invaliditu třetího stupně. Poskytovat důchod mladším osobám, které bez problémů mohou samy pracovat, už není charita ale hloupost.
Jurečka návrh koření popisem svízelné situace pozůstalých bez nárok na pomoc od státu. Zcela opomíjí fakt, že máme různé sociální dávky. Připomenout mu lze příspěvek na bydlení a dávky pomoci v hmotné nouzi, dále se dělící na příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádnou okamžitou pomoc. Častou dávkou pro seniory je též příspěvek na péči. Kvůli nízkým vdovských či vdoveckým důchodům rozhodně nikdo trpět nemusí, což Jurečka nejspíš dobře ví. Jde mu o hlasy, přiznejme mu ale k dobru, že v porovnání s důchodovými nápady ministryně Maláčové se ještě drží docela zkrátka.
Foto: Pixabay