Recenze návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2024

Autor: vláda

Datum projednání vládou: 27. 9. 2023

Hodnocení EM: 60%

Největší potenciál mají podle předsedy vlády investice do energetiky, dopravy, jádra, lithia, čipů a do informačních technologií. Má jít o investice v hodnotě bilionů korun. Ideální by podle premiéra bylo oddělit rozpočet na strategické investice od běžného provozu státu. Vláda už zřídila vládní výbor pro strategické investice a ten jistě vykoumá, kam ty biliony nacpat, aby všechno šlo jako po másle. 

Novináři si občas stěžují, že vládní politici neumí zvyšování daní a vůbec celou vládní politiku vysvětlit v kontextu svých předvolebních slibů. Nakonec se prý ukázalo, že hlavním bodem programu byl antibabiš. Tak jistě, ale krom toho je třeba si uvědomit, že smělé plány, vize a restarty je možné dělat v době, kdy ekonomika jede, příjmy státu utěšeně rostou a vláda má na výběr, jestli je dá na mimořádné zvýšení důchodů, snížení daní nebo na investice. To byla doba, v níž z valné části vládli jiní, a víme, co si vybrali. Současná vláda tohle dilema řešit nemusí. Jenom by zkrátka měla přestat s vyhlašováním restartů a jiných bajek, kde jsou slova ve zjevném rozporu s činy. 

Tím činem je státní rozpočet na příští rok.  Sám Fiala přiznává, že priority je nutné sladit s možnostmi rozpočtu. Vládní priority se tak projeví nanejvýš tím, že rozpočet jejich kapitol zůstane plus minus na úrovni letošního roku. Vláda už do návrhu rozpočtu promítla dosud neschválený ozdravný balíček, čehož se nepochybně chopí opozice a bude mít pravdu, protože za totéž, pouze v desetkrát menší míře, ji svého času kritizoval Zbyněk Stanjura. Hned v prvním roce má balíček přinést úspory ve výši 94 miliard. Čím to tedy je, že navrhovaný schodek 252 miliard korun znamená snížení deficitu o 43 miliard korun proti plánu na letošní rok? Jakoby se půlka konsolidačního balíčku kamsi vypařila.

Ve skutečnosti balíček sotva postačí na růst výdajů, které zvýšila tato vláda. A to ne ledajakým způsobem. Z výdajů běžných, které lze ještě nějak kočírovat, udělala výdaje mandatorní s pevně stanovenou valorizací. Mandatorní a quasi mandatorní výdaje (platy státních zaměstnanců) už tvoří kolem 80 % všech výdajů státního rozpočtu. Doposud byly jejich hlavní položkou sociální transfery, jako jsou penze a státní sociální podpora nebo třeba příspěvky ke stavebnímu spoření a penzijnímu připojištění. Od příštího roku k těmto výdajům vláda přidala valorizaci plateb státu do zdravotního pojištění, výdaje na obranu zafixovala na 2 % HDP a platy učitelů na 130% průměrné mzdy.

Alespoň náznak šetření stát praktikuje vůči svým zaměstnancům, Nejenže jim nic nepřidá, ale navíc o 2 % snižuje prostředky na platy. Teoreticky to znamená, že můžete 2% procenta zaměstnanců propustit, nebo všem snížit odměny: Útěchou je, že to nejde z tarifu. Plíživé snižování platu probíhá již letos, protože ministr financí zoufale hledá 15 až 20 miliard. Kde je vezmou, mají jasno na MPSV. Podle mluvčího resortu se „zaměří na celkové zefektivnění všech procesů díky maximální digitalizaci, úpravám ve strukturách a procesech resortních organizací a samozřejmě i snižování počtu systemizovaných míst“.  Lámete si hlavu, co to znamená? Vůbec nic.

Nyní trochu srovnání: Oproti roku 2021, kdy ještě hospodařil Babišův kabinet, stoupnou výdaje o 189 miliard. Vedle již zmíněných mandatorních výdajů prudce rostou i výdaje na obsluhu státního dluhu, které v příštím roce dosáhnou rekordní výše 95 miliard, což je o 24 miliard více než v letošním roce. Jak by také ne, v první polovině roku státní dluh překonal hranici tří bilionů a směle roste dál. Míra zadlužení byla v pololetí 42,8 procenta hrubého domácího produktu, o 0,1procentního bodu vyšší než na konci loňského roku. Argumentovat tím, že míra zadlužení u jiných evropských zemí je mnohem vyšší, je jako padat z desátého patra a v pátém říkat: pořád dobrý. 

Ale vláda taky někde ušetří a vydělá. Tak například energie. Skončí zastropování cen, které mimochodem mělo skončit už dávno, neboť ceny energií dávno klesly pod nastavenou laťku. Do rozpočtu nejsou zahrnuty ani výdaje na dotování poplatků na podporu obnovitelných zdrojů energií. Letos tyto výdaje činily 27 miliard Kč. V návrhu státního rozpočtu na příští rok se tak náklady MPO na pomoc s energiemi sníží z letošních cca 125 miliard Kč na 8,5 miliardy Kč. Zbytek, 30 až 40 miliard, doplatí spotřebitelé. Samozřejmě stoupají i daňové příjmy. I s pojistným na zdravotní a sociální zabezpečení stát plánuje vybrat 1, 690 bilionu, což je o cca 44 miliard více než letos. 

Vedle již zmíněných hýčkaných resortů na tom není špatně doprava. Ani tam nejde o nárůst, jen udržení současných cca 150 miliard s tím, že 26 miliard půjčí mimo deficitně EIB. Největším otlounkánkem je naproti tomu Ministerstvo pro místní rozvoj, jehož kapitola má klesnout z 22 na 12 miliard a Ministerstvo průmyslu a obchodu, které půjde z 53 na 39 miliard. O čtyři miliardy má jít dolů i samotné Ministerstvo zdravotnictví. V zásadě ale platí, že drtivá většina resortů a rozpočtovaných úřadů, kterých mimochodem v čase neustále přibývá, půjde s příjmy více či méně dolů s výjimkou Sportovní agentury, která už si vylobbovala ponechání letošních 6, 9 miliardy. 

Navržené škrty státní finance nezachrání. Rozpočet je totiž parametricky nastaven tak, že deficit se bude i nadále prohlubovat a balíček spolu se škrty to jen brzdí. Vítanou injekcí skomírajícím financím by byl silný hospodářský růst, ale ten je zase těžko představitelný pod tíhou škrtů a zvyšování daní. Návrh rozpočtu určitě není žádný restart, ale za daných okolností ještě maximum možného.  

Foto: Pixabay

Zdroj: Redakce EM