Kybernetické útoky na podnikovou informační architekturu jsou stále sofistikovanější. Nestačí se proto soustředit pouze na tradiční bezpečnostní mechanismy firemní sítě, je třeba jít hlouběji.
Bez ochrany dat na všech úrovních je firemní prostředí totiž chráněno jen částečně. Z analýzy české společnosti ComSource, která se zaměřuje na kyberbezpečnost, síťovou infrastrukturu a datovou analytiku, vyplývá, že pouze 30 % malých a středních podniků se v rámci zabezpečení svého IT zaměřuje na ochranu dat a dokáže ji řešit komplexně. Přitom pokud firma přijde o datový obsah, je mnohem složitější zajistit nápravu, než při zneužití výpočetního zdroje či některého prvku v IT infrastruktuře.
Vývoj kybernetických hrozeb poukazuje na trend, že perimetr ochrany zabezpečení vlastní firemní sítě v podobě VPN, firewallu a antivirových řešení už nemůže stačit. A to nejenom díky narůstající mobilitě dat, ke kterým uživatelé přistupují z firemních, soukromých i veřejných zařízení, ale i možnostem práce na dálku, kdy data mohou být uložena prakticky kdekoli, od on–premise řešení až po cloud. K současným trendům bezpečnostních mechanismů patří například vícefaktorové autentizace, automatizace bezpečnostních opatření, synchronizované ochrany koncových bodů nebo detekce potenciálně slabých míst. V ochraně podnikové informační architektury je však klíčové zaměřit se na to základní – ochranu samotných dat, a v důsledku toho také jejich uživatelů a zařízení. Ochrana dat navíc usnadňuje naplnění regulačních a legislativních požadavků v oblasti kybernetické bezpečnosti.
„Data jsou opravdu to nejcennější, co firma má. U ochrany dat je proto třeba zaměřit se na komplexnost celého procesu – tedy od samotného zaznamenávání a uložení dat, přes jejich přenos, až po ošetření chybných konfigurací souvisejících nástrojů a odhalení anomálií ve zpracování. V praxi to například znamená data zálohovat, maskovat, šifrovat, čistit v okamžiku jejich příjmu i dalšího zpracování, ověřovat důvěryhodnost instalačních balíčků nebo eliminovat nebezpečné kódy a URL adresy. Setkáváme se s tím, že firmy mají například dobře zvládnutou oblast šifrování, naopak velmi problematická bývá správa uživatelských identit, kdy zdaleka ne všichni zaměstnanci mají přístup jen k tomu, co skutečně potřebují. Na komplexní ochranu dat ale firmy zpravidla nemají dostatek kapacity,“ říká Jaroslav Cihelka, spolumajitel společnosti ComSource a expert na kybernetickou bezpečnost.
Z pohledu prevence ochrany dat před kybernetickými útoky se musí firmy umět připravit na to, že se útočníci dokážou nepozorovaně infiltrovat do firemní IT infrastruktury a mohou vyčkávat měsíce, ale i rok, aby zasáhli co nejefektivněji. Důležité je pak poznat, v jakém rozsahu se útočníkům podařilo zakotvit ve firemní síti a najít cesty, kterými se do ní dostali.
„Samotné zastavení útoku nestačí. K ochraně dat slouží neustálé hloubkové audity a monitoring síťového provozu, aby bylo možné orientovat se v běžném chování datového obsahu. Dojde-li ke kybernetickému útoku, pomohou nám tyto procesy odvodit abnormality v době útoku, ale i po něm. Čím dříve se jakékoli odchylky v rámci analýzy datového obsahu odhalí, tím lépe. Přestože datově orientovaná bezpečnost ve spojení s dalšími bezpečnostními mechanismy dokáže účinně vyřešit většinu aktuálních hrozeb, nelze nikdy dosáhnout 100% ochrany. Pro případ kybernetického útoku by tak firmy měly mít připravenou i analýzu rizik, která určuje ochranu klíčových systémů a business aplikací pro zajištění kontinuity jejich podnikání. Musí si i stanovit rizika, která jsou z ekonomického pohledu schopny u případných ztrát akceptovat,“ uzavírá Jaroslav Cihelka.
Foto: Pixabay
Zdroj: EMC
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
