Živnostníci ustáli krize. Vloni založilo živnost nejvíc lidí od roku 1999

Čeští živnostníci, ale i firmy mají krizi za sebou a chytají druhý dech. Vloni ukončilo svou činnost jen 65 tisíc živnostníků, což je čtyřikrát méně než v turbulentním roce 2023. Celkem vzniklo 127 tisíc nových subjektů, o deset tisíc víc než v roce předchozím, a své oprávnění si zaregistrovalo rekordních 82 tisíc živnostníků. Vyplývá to z údajů společnosti Imper a její největší online databáze českých firem Merk.cz.

Živnostníci v loňském roce pookřáli a po náročných letech se opět pustili do podnikání. Spolu s novými firmami vzniklo v roce 2024 více než 127 tisíc nových subjektů, nejvíc od roku 2014. Spolu s tím ve srovnání s předchozím rokem o více než dvě třetiny klesl i počet zaniklých firem a živnostníků, kteří ukončili činnost. Nejvíce citlivými obory pak zůstává doprava a pohostinství.

„Poslední roky byly pro českou ekonomiku i spotřebitele značně turbulentní. Nicméně data ukazují, že budoucnost začínáme vnímat optimističtěji. Dá se říci, že po covidu, energetické krizi a skokovém zdražování začali Češi vidět pomyslné světlo na konci tunelu. Projevilo se to právě větší důvěrou ve zlepšení ekonomické situace a odstartováním vlastního podnikání,” dodává Tomáš Berger, CEO společnosti Imper.

Vzniklo nejvíce živností za 25 let

Loňský rok bylo v Česku založeno 82 tisíc nových živností, což je nejvíce v tomto tisíciletí. Více lidí (bezmála 99 tisíc) začalo podnikat naposledy v roce 1999. Ve zbytku devadesátých letech vznikalo každoročně více jak 100 tisíc živností. Suverénně nejvíce se jich na našem území zrodilo na samém začátku podnikání v roce 1991 v tehdejším Československu. Šlo o více jak 600 tisíc lidí, kteří se rozhodli podnikat jako živnostníci.

„Rekordní počet vloni založených OSVČ působí kontrastně oproti roku 2023, kdy skončilo 277 tisíc živností, nejvíce v české historii. Do jejich zániku ale promluvily i administrativní změny v podobě zavádění datových schránek, které byly pro spousty lidí impulsem k ukončení pozastavených živností,“ doplňuje Tomáš Berger z Imper.

Největší fluktuace panuje v dopravě a pohostinství

Jakým oborům Češi věří a ve kterých založili v loňském roce nejvíce živnostenských oprávnění? Pokud pomineme volnou živnost, která u nově vzniklých OSVČ převládá, pak jde o obor silniční dopravy menších i větších nákladů, hostinskou činnost, prodej lihu a lihovin a zednictví. Tyto obory se vyznačují velkou fluktuací, protože patří v posledních letech jak mezi ty, které se nejvíce zakládají, ale tak i mezi ty, ve kterých každoročně ukončí činnost nejvíce lidí. V nejčastěji zakládaných oborech se ale objevují i maséři či zámečníci.

	obor	počet nových živností 2024
1.	silniční motorová doprava – nákladní vnitrostátní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti nepřesahující 3,5 tuny určenými k přepravě zvířat nebo věcí a nákladní mezinárodní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti nepřesahující 2,5 tuny určenými k přepravě zvířat nebo věcí, – osobní provozovaná vozidly určenými pro přepravu nejvýše 9 osob včetně řidiče	8 117
2.	prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin	7 252
3.	hostinská činnost	6 910
4.	silniční motorová doprava – nákladní vnitrostátní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti nepřesahující 3,5 tuny určenými k přepravě zvířat nebo věcí a nákladní mezinárodní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti nepřesahující 2,5 tuny určenými k přepravě zvířat nebo věcí	5 600
5.	zednictví	4 422
6.	výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení	4 395
7.	montáž, opravy, revize a zkoušky elektrických zařízení	4 234
8.	silniční motorová doprava – osobní provozovaná vozidly určenými pro přepravu nejvýše 9 osob včetně řidiče	3 434
9.	masérské, rekondiční a regenerační služby	3 011
10.	zámečnictví, nástrojářství	2 924

V loňském roce oproti tomu ukončilo svou činnost 65 tisíc OSVČ. Nejčastěji končili se živností lidé podnikající v oborech hostinská činnost (6 419), zednictví (4 068) a prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin (3 304).

„Ve srovnání s dvěma předchozími roky jde o pokles a známku toho, že situace se pro živnostníky ustaluje, nicméně při pohledu na data z předkrizových let se stále jedná o cca 50% nárůst počtu zaniklých živností,” uzavírá Tomáš Berger.

Firmy a živnostníky táhnou velké kraje

Z pohledu krajů patří první příčky v počtu nově založených firem a živností nejlidnatějším a největším krajům. Největší „líhní“ se stala opět Praha, kde se zrodila třetina všech nově vzniklých subjektů. S odstupem pak následují další velké kraje, Středočeský, Jihomoravský a Moravskoslezský. Nejméně nových firem a živnostníků si připsal nejmenší Karlovarský kraj, ostatní kraje si připsaly okolo čtyř až pěti tisíc nových subjektů.

kraj	vznik	zánik
Hlavní město Praha	37 304	21 544
Středočeský kraj	14 548	9 744
Jihomoravský kraj	14 361	9 180
Moravskoslezský kraj	11 246	8 094
Ústecký kraj	6 868	5 819
Jihočeský kraj	5 659	4 396
Plzeňský kraj	5 468	4 456
Olomoucký kraj	5 027	3 997
Zlínský kraj	4 952	3 912
Královéhradecký kraj	4 826	4 163
Pardubický kraj	4 735	3 338
Kraj Vysočina	4 296	3 653
Liberecký kraj	4 215	3 677
Karlovarský kraj	2 766	2 676

Kromě více než 82 tisíc nových OSVČ, které tvoří 65 % všech vzniklých subjektů, bylo v loňském roce založeno také 29 tisíc s. r. o. a přes osm tisíc zahraničních fyzických osob. Vzniklo také 3 046 nových spolků, 790 akciových společností a 261 nadačních fondů. Aktivní realitní trh přeje i SVJ, kterých se zrodilo 1 557, a vloni přibylo také 240 svěřenských fondů.

Svou činnost naopak ukončilo 14 637 společností s ručením omezeným, podobně jako v předchozím roce, ovšem ve srovnání s rokem 2014 jde o více než trojnásobný nárůst. Odborové organizace, které oproti předchozímu roku zaznamenaly výrazný úbytek – vzniklo jich 85 a zaniklo 140.

Foto: Pixabay

Zdroj: FYI

Články na téma: Mzdy