Odchod z domu rodičů do vlastního bydlení znamená pro každého mladého člověka nový start a zároveň výzvu.
Kdy přesně má ale k takové životní změně dojít? Podle průzkumu Raiffeisen stavební spořitelny si lidé v Česku myslí, že by to nemělo být hned v osmnácti letech, ale až ve chvíli, kdy si potomci začnou vydělávat a jsou skutečně samostatní.
Dnešní doba je vlídná k těm mladým lidem, kteří se nechtějí do dospělého života pouštět příliš rychle a radši si prodlužují výhody dětství bydlením u rodičů. S modelem, kdy se po dovršení 18 let potomci odstěhují do svého a plně se osamostatní, příliš nesouhlasí ani současná česká společnost.
Potvrzuje to fakt, že celé tři čtvrtiny respondentů průzkumu Raiffeisen stavební spořitelny se s touto představou neztotožňují. S odchodem dětí v 18 letech absolutně nesouhlasí 50 % dotázaných, dalších 24 % je o tom přesvědčeno z větší míry. K tomu, aby mladí zůstali doma déle, jsou shovívavější ženy (79 %), zatímco muži s tím souhlasí jen ve 30 %.
„Rodiče chtějí mít jistotu, že se o sebe děti postarají. Uvážíme-li náklady na bydlení, navíc pokud člověk bydlí v nájmu, nemají dnes mladí zrovna lehký start. Někdy rodiče pomáhají dětem tak, že jim přenechají svůj byt, aby si ho pak samy zrekonstruovaly, a stěhují se na stáří do menšího nebo mimo město. K tomu je ale potřeba myslet dopředu a začít včas spořit,“ říká Lenka Molnárová z Raiffeisen stavební spořitelny.
A jak situaci vnímají ti, kterých se téma týká především? Nejmladší věková skupina zastoupená v průzkumu, tedy lidé do 29 let, se k odchodu z domu v čerstvé plnoletosti staví negativně. Třetina z nich s ním rozhodně nesouhlasí, zatímco starší lidé, například mezi 30 a 44 lety, sdílí to samé stanovisko jen z 19 %.
Za schůdnější považuje téměř 60 % Čechů variantu, že pravý čas k odchodu od rodičů nastává ve chvíli, kdy si děti začnou samy vydělávat. S tím souhlasí i mladí lidé do 29 let, kteří si touto zkušeností sami prošli. Kladně se k této variantě staví více než 62 % z nich.