Veletrhy Brno se podílejí na tuzemském hrubém domácím produktu téměř sedmi miliardami korun.
Samotné tržby společnosti činí jednu miliardu, ostatní přínos je spojen zejména s výdaji návštěvníků veletrhů v regionu. Společnost dává práci více než sedmnácti stům lidí, z toho kmenových zaměstnanců má dvě stě šedesát pět. Hodnota ochranné známky BVV Veletrhy Brno je tři sta čtyřicet milionů korun. Vyplývá to z analýzy ekonomických přínosů Veletrhů Brno zpracované společností Cyrrus na základě výsledků z minulého roku.
Samotné tržby Veletrhů Brno tvoří zhruba sedminu z celkového přínosu pro HDP České republiky, který činí 6,9 miliardy korun. Zhruba šest sedmin přínosu je spojeno s pohostinstvím, ubytováním či dalšími příjmy spojenými s útratou návštěvníků veletrhů v regionu. „Jedná se především o poptávku spojenou s návštěvníky veletrhů. Někteří zde přespí, chodí do restaurace a nakupují. V průměru je 20 až 30 procent návštěvníků veletrhů ze zahraničí a z 50 procent žijí jinde než na jižní Moravě,“ vysvětlil generální ředitel Jiří Kuliš.
Sekundárním efektem je také navázání a spolupráce dalších firem či živnostníků na činnosti veletrhů. Příkladem mohou být třeba řemeslníci, kteří staví expozice. Kuliš uvedl, že se jedná zejména o zámečníky, tesaře či elektrikáře. „Kolem Brna se vytvořila skupina výstavářských firem, které jsou aktivní nejen na našich akcích, ale jezdí pracovat i do zahraničí,“ uvedl. Dále jde také o zaměstnance bezpečnostních agentur či úklidových firem. Pro 15 regionálních podniků tvoří tržby ze spolupráce s Veletrhy Brno 20 a více procent z celkových tržeb.
Činnost výstaviště má podstatný pozitivní vliv na ubytovací zařízení v Brně a blízkém okolí. Podle analýzy by mnohé z nich musely v případě omezení či ukončení činnosti veletrhů ukončit svoji činnost. Veletržní akce také zvyšují ceny pokojů v hotelech a penzionech. Podle údajů z analýzy se v letošním roce při strojírenském veletrhu nejčastěji jednalo o 100–175procentní navýšení oproti standardní ceně, některé zdražily i o 300 procent.
Pro chod výstaviště jsou kromě veletržních akcí podstatné i kongresy a akce firem, kterých se účastní i dva tisíce lidí. Generální ředitel uvedl, že hostí „například velké banky, protože se v republice málokam vejdou“. Analýza uvádí, že haly a pavilony výstaviště jsou využity v sudých letech ze 76 procent a v lichých z 66 procent. Průměrně se v areálu nic neděje jen 3,5 dne v měsíci.
Analýza se také dotýká trendu vývoje veletrhů a veletržní činnosti. Ta pro společnost vyznívá příznivě. „V roce 2016 pokračoval vzestup veletržního průmyslu a letošek by měl tento trend potvrdit. Stále jde o atraktivní formu marketingového nástroje,“ tvrdí analýza. Zároveň se celosvětově zvětšuje výstavní plocha, o zvětšení uvažuje i brněnská společnost.