V IT dochází ke slučování rolí, mzdy ale stagnují

Rozmach IT a podnikových služeb, rostoucí počet kybernetických útoků i pokračující digitalizace firem i státní správy. To jsou důvody, proč stále roste poptávka po IT specialistech. Těm firmy často slučují role a preferují jejich nábor do stavu. Mzdy i přes svou stagnaci stále dosahují v mnoha případech na šesticifernou hodnotu. Při pohledu na horní hranici mzdového rozmezí může na 100 a více tisíc dosáhnout až 83 % pozic v Praze a 67 % v Brně. V ostatních krajských městech je to méně, nejméně v Olomouci (9 %) a ve Zlíně (6 %). Vyplývá to z komplexního průzkumu mezd personální agentury Grafton Recruitment.

K nejčastěji hledaným pracovním pozicím aktuálně patří specialisté na kybernetickou bezpečnost, konzultanti pro systémy SAP, cloudoví specialisté, datoví analytici a vývojáři v programovacích jazycích .NET a C#. Mimo to roste tendence firem slučovat role a jejich pracovní náplně. Nejčastěji jde o snahu zkombinovat front-end a back-end technologie či operativní a technickou cyber security, čímž se zvyšují požadavky na pozici a tudíž i nároky na zaměstnance. Navzdory tomu mzdy zůstávají oproti loňskému roku, kdy narazily na pomyslný strop, beze změny a stagnuje i úroveň benefitů. „Pokud už mzdy rostou, tak spíš jen u zaměstnanců, jejichž ohodnocení se pohybovalo na spodní hranici mzdového rozpětí pro danou pozici a kraj,“ vysvětluje Martin Malo, ředitel Grafton Recruitment a GiGroup, a dodává: „I přes dřívější snahu zaměstnavatelů srovnat mzdové rozdíly mezi jednotlivými kraji celé republiky, zůstává finanční ohodnocení nejvyšší v Praze a Jihomoravském kraji, nejnižší v Olomouckém a Zlínském kraji.“

OSVČ jsou na ústupu

I přes výraznou preferenci flexibility IT specialistů je patrný pokles jejich zájmu o práci na volné noze jako OSVČ. Nábor do stavu a vytváření interních IT oddělení před externí spoluprací s kontraktory či bodyshopem pak preferují i samotné firmy. Ty také pokračují ve svých snahách o omezení možnosti práce z domova a návrat lidí do kanceláří. „Ačkoliv je to poměrně odvážné rozhodnutí a firmy tím riskují odliv zaměstnanců či menší zájem uchazečů, zatím se zdá, že mezi zaměstnanci to žádnou výraznou nevoli nevyvolalo. Zaměstnavatelé samozřejmě umí pracovat s celou řadou výjimek, například v případě zaměstnanců, kteří se v době covidu přestěhovali do jiné části republiky,“ komentuje Martin Malo. 

I přes snahu srovnat úroveň mezd napříč ČR, Praha a Brno stále platí nejlépe

I když v uplynulých letech došlo k přiblížení úrovně mezd napříč celou ČR, nejvyšší mzdy v IT průzkum i letos zaznamenal v Praze a v Jihomoravském kraji. Nad průměrem se u různých pozic nachází také Královehradecký, Pardubický, Liberecký a Moravskoslezský kraj. Na vůbec nejvyšší mzdu dosáhne ředitel IT. Horní rozpětí jeho mzdy v Praze a Brně převyšuje dokonce 200 000 Kč. Nadstandardně vydělává i ředitel softwarové vývoje, softwarový architekt nebo IT manažer, který si v Praze může přijít až na 160 000 Kč, v Brně na 140 000 Kč. Podobné ohodnocení může očekávat i univerzální (full stack) vývojář, jehož horní hranice mzdy sahá na 140 000 Kč v Praze a na 120 000 Kč v Brně. Nejnižší mzdy na těchto pozicích jsou v Olomouckém (85 000 Kč) a Zlínském kraji (80 000 Kč). 

Na částku vyšší než 100 000 Kč může dosáhnout ještě vývojář v JavaScriptu v Praze a středních Čechách nebo lídr týmu DevOps v Praze a v Jihomoravském kraji. V některých krajích se přes tuto hranici může dostat i mzda inženýrů DevOps, síťových inženýrů, databázových specialistů nebo správců systémů Linux/Unix. Vysoké jsou mzdy také u bezpečnostních specialistů, kde horní hranice 100 000 Kč v Praze dosahují prakticky všechny pozice zastoupené v průzkumu (manažer IT bezpečnosti, architekt bezpečnostní infrastruktury, bezpečnostní specialista a bezpečnostní specialista na sítě). 

Nejnižší částka zjištěná v rámci průzkumu je 38 000 Kč pro specialistu technické podpory 2. stupně ve Zlínském kraji. Manuální testeři mají v několika krajích spodní hranici mzdového rozpětí 40 000 Kč. Pozice juniorních programátorů mají spodní hranici v Plzeňském nebo Zlínském kraji 45 000 Kč. Se stejnou částkou se někde musí spokojit i specialisté na technikou dokumentaci a analytici testování.

Rozdíly dle technologií

Velice zajímavé jsou výsledky pro jednotlivé vývojářské pozice podle používaných technologií. Letošní průzkum nepotvrdil rostoucí poptávku po vývojářích v jazyce Python. Na více peněz si přijdou specialisté na C, C++ a C#. Relativně nejmenší odměnu pak získávají specialisté na vývoj v JavaScriptu, PHP a pro mobilní platformy (iOS, Android). Nejlépe placení ze sledovaných pozic jsou vývojáři a architekti pro systém Salesforce, kde horní hranice dosahuje opět šestimístných částek. Třeba však dodat, že tato poptávka je regionálně omezená, víceméně na Prahu/Středočeský kraj a dále pak na kraj Jihomoravský a Moravskoslezský. 

Velmi slušně jsou placeni konzultanti pro ERP a speciálně SAP, ale ve srovnání se situací v minulosti již tyto pozice nejsou zdaleka tak exkluzivní, a to ačkoliv poptávka zaměstnavatelů je stále vysoká. Totéž platí pro specialisty na cloudové technologie, a to opět navzdory rostoucí poptávce. Spíše výjimečně a jen v některých regionech mohou na šestimístnou částku dosáhnout specialisté na data science nebo vývojáři systémů business intelligence.

Růst podnikových služeb pokračuje

Za růstem počtu hledaných IT specialistů stojí do značné míry i obor IT a podnikových služeb, pro který je charakteristická široká adopce technologií, včetně robotické automatizace a umělé inteligence (AI). I když AI obecně vyvolává obavy z nahrazování lidské práce technologiemi, tento obor ukazuje pravý opak. Z dat oborové asociace ABSL vyplynulo, že firmy, které nasadily umělou inteligenci, rostly v uplynulém roce co do počtu lidí dvojnásobným tempem, než byl průměr oboru. Celkově se tento sektor letos rozroste o 15 000 pracovníků a dosáhne 175 000 zaměstnanců. Softwaroví roboti pak zastanou práci za dalších 20 000 lidí. K nejhledanějším IT pozicím zde patří specialisté IT podpory, experti na kybertnetickou bezpečnost, datovou analýzu a robotickou automatizaci (RPA).

Foto: Pixabay

Zdroj: PRCOM