Tuzemská registrovaná míra nezaměstnanosti v červenci oproti předchozímu měsíci narostla o 0,2 procentního bodu a dosáhla hodnoty 3,8 %. Tento výsledek byl v souladu s očekáváním trhu. Úřady práce evidovaly 283 tisíc uchazečů o zaměstnání, tedy o zhruba 10 tisíc více než před měsícem a o 14 tisíc více než před rokem.
Vybírat si mohli z 262 tisíc volných pracovních pozic, kterých tak bylo o 1500 méně než před měsícem a o 24 tisíc méně než před rokem. Na jedno volné pracovní místo připadalo 1,1 uchazeče.
Největší míra nezaměstnanosti panovala v okresech Most (8,6 %), Karviná (8,2 %) a Chomutov (7,1 %), nejmenší naopak v okresech Praha-východ (1,5 %), Praha-západ (1,7 %) a Rychnov nad Kněžnou (2,1 %). Na jedno volné pracovní místo připadalo nejvíce uchazečů v okresech Karviná (10,6), Děčín (5,9) a Hodonín (5,8), nejméně naopak v okresech Mladá Boleslav, Praha-východ a Praha-západ (shodně 0,3).
Poslední mezinárodně srovnatelná data pocházejí z měsíce června a Česku v nich patří pozice druhé nejméně nezaměstnané země Evropské unie s hodnotou 2,8 %. Na prvním místě nalezneme Polsko (2,7 %), na třetím Slovinsko (3,0 %). Nejvyšší nezaměstnanost hlásí Španělsko (11,0 %), Švédsko (9,4 %) a Finsko (8,3 %), průměr EU činí 5,8 %. Připomínáme, že metodika výpočtu míry nezaměstnanost používaná Eurostatem se liší od té reportované českým Ministerstvem práce a sociálních věcí.
Červencový nárůst míry nezaměstnanosti není v Česku sám o sobě nikterak neobvyklý a souvisí s koncem školního roku a začátkem letních prázdnin. Přesto je patrné, že oproti předchozím letům k určitému ochlazení pracovního trhu dochází. Stejně vysokou míry nezaměstnanosti Česko v červenci zažilo naposledy v pandemií ovlivněném roce 2020, a pokud odmyslíme toto mimořádné období, pak byla vyšší naposledy v roce 2017. Uplynulé roky se ovšem na českém pracovním trhu nesly ve znamení extrémního přehřátí a aktuálně tedy dochází spíše k návratu k „normálnějším“ hodnotám.
Vzhledem k integraci významného množství uprchlíků z Ukrajiny, nevalné kondici celé tuzemské ekonomiky a již déle, než dva roky trvajícímu ochlazování průmyslového sektoru lze naopak konstatovat, že se pracovní trh drží v obdivuhodné kondici. To lze patrně přičíst velké předchozí zásobě volných pracovních pozic, které bez problémů absorbují ty zaměstnance, kteří přijdou o práci v jiných částech ekonomiky a také proběhnuvšímu propadu reálných mezd. Nominální výdělky pracujících totiž rostly výrazně pomaleji, než prodejní ceny, a pracovní síla se tak z pohledu firem stala relativně levnější. Pro nejbližší měsíce předpokládáme, že se míra nezaměstnanosti udrží poblíž stávajících úrovní a v průměru za celý letošní rok dosáhne 3,8 procenta, což by představovalo jen malé zhoršení po loňských 3,6 procentech.
Vít Hradil, hlavní ekonom Cyrrus
Foto: Pixabay
Zdroj: Cyrrus
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
