Inflace v Česku k srpnu sice mírně zpomaluje na 2,7 %, ale její dopady na domácnosti jsou stále citelné. Vejce dražší o třetinu, mléko nebo káva podobně – náš nákupní košík se mění a my s ním.
Když peněženka nestačí tempu cen
Představte si, že jste v obchodě. V ruce košík, v hlavě seznam základních potřeb. Jenže vejce jsou o 30,3 % dražší než loni, polotučné mléko stouplo o 30,6 % a káva vás vyjde o bezmála třetinu víc. Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) k srpnu rostou ceny potravin v průměru o 5 % a služby o 4,8 %. Inflace, ačkoli zpomalila na meziročních 2,7 %, zůstává tichým nepřítelem, který nám krade koupěschopnost. A tak se ptáme: jak dlouho ještě budeme muset šetřit na základních věcech?
Pamatujete na časy, kdy inflace byla jen nudným číslem v ekonomických zprávách? Na počátku tisíciletí jsme si užívali stabilní ceny, ale od finanční krize v roce 2008, kdy inflace vyskočila na 6,3 %, se vše změnilo. Ještě dramatičtější byla situace v roce 2022 s inflací 15,1 %, kdy jsme zažili šok z cen energií a potravin. Dnes se situace zklidňuje, ale ten tichý hlad – pocit, že za stejné peníze dostaneme míň – zůstává.
Co se děje s naším košíkem?
Nákupní košík, ten pomyslný soubor zboží a služeb, který ČSÚ sleduje, je zrcadlem našich životů. A to zrcadlo teď ukazuje změny. Domácnosti přecházejí k levnějším alternativám – firemní značky diskontů jako Lidl nebo Kaufland jsou najednou hitem. Plánujeme víc, lovíme slevy, omezujeme základní položky. Když kakao zdražilo o 29,4 %, kolik z nás si ještě dopřeje kvalitní čokoládu bez výčitek?
Zajímavé je, že ne všechno zdražuje. Elektřina podle ČSÚ zlevnila o 4 %, zemní plyn o 7,9 % a pohonné hmoty dokonce o 8,8 %. Jenže co z toho, když náklady na bydlení rostou? Nájemné stouplo o 5,6 %, vodné o 4,2 % a stočné o 3,7 %. Bydlení se stává luxusem a pro mnohé nízkopříjmové rodiny nebo samoživitele – jejichž podíl pod hranicí chudoby vzrostl na 36,3 % v roce 2024 – je to už teď neudržitelné.
Růst mezd: Světlo na konci tunelu?
Je tu ale i dobrá zpráva. Průměrná mzda v prvním čtvrtletí 2025 dosáhla 46 924 korun a reálné mzdy rostly o 2,8 až 3,9 %, jak uvádí ČSÚ. To znamená, že po očištění o inflaci máme v peněženkách o něco víc než loni. Jenže ten růst není rovnoměrný. Zatímco střední třída si může oddechnout, nízkopříjmové skupiny, senioři a samoživitelé stále bojují.
A co dluhy? Objem úvěrů domácnostem přesáhl 2,462 bilionu korun, přičemž nesplácené úvěry vzrostly o 14 % na více než 34 miliard korun, jak uvádí Česká národní banka (ČNB). Poprvé za deset let se to týká i hypoték. Inflace tak není jen o dražších nákupech – je to spirála, která některé domácnosti žene do pasti dluhů.
Proč to tak je a kdo za to může?
Příčiny současné situace jsou složité, ale jasné. Růst cen služeb, jako je nájemné nebo rekreace, je tažen rostoucími mzdami a domácí poptávkou, jak upozorňují analýzy bank a ČNB. K tomu se přidávají dozvuky geopolitických otřesů – válka na Ukrajině a narušené dodavatelské řetězce zanechaly stopy na cenách potravin i energií. A do budoucna? Od roku 2027 hrozí další růst cen energií kvůli novým emisním povolenkám EU ETS II.
Politická scéna je v tomto ohledu rozpolcená. Vláda a Ministerstvo financí pod vedením Zbyňka Stanjury čelí kritice za nedostatečně cílenou pomoc. Opozice, ať už SPD, ANO, či Piráti, volá po snížení daní a větší podpoře znevýhodněných. Odbory v čele s ČMKOS a Josefem Středulou zase tlačí na růst mezd nad inflaci, což ale podle ekonomů může vést k nebezpečné mzdově-inflační spirále. Kdo má pravdu?
Kam směřujeme?
Podle prognóz ČNB by inflace měla v roce 2025 a 2026 mírně klesnout na 2,6 %. Spotřeba domácností by měla být motorem růstu ekonomiky, ale rizika zůstávají. Co když přijde další energetická krize? Nebo nový geopolitický otřes? Na základě těchto trendů lze odhadovat, že náš nákupní košík se bude dál měnit – větší podíl výdajů na bydlení a služby, méně na kvalitní potraviny.
A tak se vracíme k otázce: dokážeme se přizpůsobit? Možná ano, ale za jakou cenu?
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Josef Neštický
Zdroj info: Český statistický úřad, Česká národní banka, Ministerstvo financí