Šest Čechů z deseti nemuselo během pandemie sáhnout na své úspory

Pandemie v loňském a letošním roce výrazně ovlivnila rodinné rozpočty a vnímání peněz jako takových. Lidé masivně spořili, protože neměli za co utrácet a byli ve spotřebě opatrnější nebo se jim zvýšily příjmy.
Z průzkumu STEM/MARK pro společnost Home Credit vyplynulo, že šedesát jedna procent Čechů nemuselo během pandemie čerpat peníze z našetřených rezerv. Jenom malý zlomek obyvatelstva se uchýlil k půjčce. Necelých čtyřicet procent respondentů očekává v brzké době zlepšení své finanční situace.
Polovina dotázaných, kteří museli utratit část svých úspor, je měla k dispozici na běžném účtu. Necelých čtyřicet procent mladých ve věku 18-29 let uvedlo, že peněžní rezervu čerpalo z hotovosti, naopak starší věková skupina (60-64 let) ji měla uloženou na běžném účtu (padesát sedm procent), čtrnáct procent z nich využilo prostředků z penzijního spoření.

Jak čerpaly domácnosti během pandemie ze svých rezerv?

Kde měly rezervy uloženy?

Jen velmi malé procento respondentů uvedlo, že si kvůli zhoršené finanční situaci během pandemie půjčilo. Nejčastěji se jednalo o bankovní půjčku a částku do 30 000 korun.
„Řada lidí využila během pandemie odkladů splátek úvěrů nebo hledala další možnosti, jak vyřešit situaci, kdy se jim snížil příjem. Z průzkumu vyplývá, že jenom 3,5 % lidí sáhlo po půjčce. Půjčka může pomoci pouze v situaci, kdy měsíčně ušetříte na splátku, tj. rozdíl příjmů a výdajů musí být kladný,“ vysvětluje Miroslav Zborovský, ombudsman klientů Home Credit.

Kolik lidí využilo půjčku během pandemie?

„V nejisté době je dobré si závazek ve formě půjčky dobře promyslet a volit raději produkt, který nabízí flexibilní možnosti splácení, aby v případě snížení příjmu nedošlo ke zbytečným komplikacím,“ radí Miroslav Zborovský.
Zlepšení své finanční situace očekává třicet devět procent dotázaných, naopak osmnáct procent z nich si myslí, že se budou v budoucnu potýkat s finančními problémy. Nejvíce se bojí zdražování energií, což nejčastěji uvedla věková skupina od 30 do 44 let. Strach je ale i z celkového zdražování, tedy růstu inflace a zvyšování daní. Necelých čtyřicet procent respondentů se pak obává ztráty zaměstnaní.

Z čeho jsou největší obavy v případě zhoršení finanční situace?

Foto: Pixabay
Zdroj: Omnimedia s.r.o.