Nejvyšší nárůst mezd zaznamenali loni zaměstnanci v ozbrojených silách a pracovníci s podprůměrnými výdělky.
Vojákům a policistům v průměru vzrostla v minulém roce mzda více než za předchozí čtyři roky dohromady. O více než sedm procent vzrostla mzda pracovníkům v oblasti služeb a prodeje. Třetí nejrychlejší růst platů zaznamenali pomocní dělníci, kteří jsou však i tak hodnoceni platově podprůměrně. Nejvyšší platy jsou v Praze, nejnižší v Karlovarském kraji.
Vojáci a policisté dosáhli v loňském roce v průměru na 31 584 korun měsíčně. Druhý nejvyšší meziroční nárůst mezd měli pracovníci ve službách a prodeji. Těm jejich podprůměrná mzda vzrostla o 7,1 procenta na 18 924 korun. I tak ale za průměrem v České republice zaostávali o více než 10 tisíc korun. Vyplývá to z publikace Českého statistického úřadu o loňské struktuře mezd zaměstnanců. Třetí nejrychlejší mzdový nárůst zaznamenali pomocní dělníci, již jsou odměňováni vůbec nejhůře. Výdělek jim v minulém roce vzrostl o 6,7 procenta na 16 874 korun. Naopak nejpomaleji se zvyšovaly mzdy řídících pracovníků s růstem 2,3 procenta, kteří si však vydělali i tak v ČR v loňském roce nejvíce, a to 62 246 korun za měsíc.
Průměrný měsíční plat se v minulém roce zvýšil na 29 061 korun z 27 811 korun v roce předchozím. Zvyšování mezd souvisí s růstem minimální mzdy i s rostoucí poptávkou po pracovních silách na středně kvalifikovaných pozicích, uvedla vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ Jitka Erhartová.
Různorodost mezd je dána i odvětvími. V ubytování, stravování a pohostinství se mzdy pohybovaly pod hranicí 16 tisíc korun u dvou třetin zaměstnanců, v administrativních a podpůrných činnostech pak skoro u poloviny lidí. Mezi zaměstnání s nízkými výdělky patří číšníci a servírky, pracovníci ostrahy, uklízeči, pouliční prodejci, pomocníci v kuchyni, švadleny, dělníci v oblasti výstavby budov nebo pomocní nekvalifikovaní pracovníci ve službách. Naopak v oblasti informačních a komunikačních technologií, ve finančnictví a pojišťovnictví pobírala více než třetina zaměstnanců mzdy vyšší než 50 tisíc korun.
V rámci krajů si přišli k nejvyšším výdělkům zaměstnanci v Praze. Průměrná mzda v hlavním městě meziročně rostla o 4,3 procenta na 37 931 korun. Nadprůměrné platy měli také zaměstnanci ve Středočeském kraji, průměrně 29 338 korun. Ostatní kraje za průměrem zaostaly. Nejnižší mzdy, navíc s nejnižším meziročním nárůstem, zůstávají v Karlovarském kraji. Mzdy v tomto regionu meziročně vzrostly o 3,7 procenta a přehouply se přes hranici 25 tisíc korun. Nejrychlejší tempo růstu výdělků zaznamenal s 6,9 procenta Zlínský kraj.
Z hlediska věku a pohlaví dosahují nejvyšších mezd muži mezi 40 a 44 lety, a to v průměru 35 964 korun. Ženy pobírají nejvyšší výdělky po šedesátce, kdy v průměru dosáhnou na 28 609 korun. Rozptyl výdělků uvnitř věkových kategorií je rovněž výrazný. Zatímco muž či žena na manažerské pozici dosáhnou po čtyřiceti letech věku průměrně na 71 070 korun měsíčně, pomocný dělník před dosažením šedesáti let pobírá průměrně 15 768 korun. Nejvíce zaměstnanců je však v Česku zařazeno do statistické třídy technických a odborných pracovníků, jejichž průměrná mzda přesahuje 32 tisíc korun hrubého.