Podíl hrubé konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů na úrovni EU dosáhl v roce 2021 hodnoty 21,8 %.
Ve srovnání s rokem 2020 se jednalo o pokles o 0,3procentního bodu (p.b.) a o vůbec první historicky zaznamenaný pokles. Pokud se podíváme na cíl EU, který je v současné době stanoven pro rok 2030 na úrovni 32 %, je podíl 21,8 % zaznamenaný v roce 2021 stále výrazně nižší než kýžený cíl.
Tato skutečnost je urgentní tím spíše, že Evropská komise v roce 2021 vydala návrh na změnu směrnice o obnovitelných zdrojích energie, v němž usiluje o zvýšení tohoto cíle na 40 %, přičemž plán REPowerEU v roce 2022 tento cíl dále zvyšuje na 45 %.
Prim hrají opět Skandinávské země
S více než polovinou energie z obnovitelných zdrojů ve své hrubé konečné spotřebě energie mělo v roce 2021 zdaleka nejvyšší podíl mezi členskými státy EU Švédsko (62,6 %, spoléhající se převážně na kombinaci biomasy, vody, větru, tepelných čerpadel a kapalných biopaliv), před Finskem (43,1 %) a Lotyšskem (42,1 %) (obě země využívají převážně biomasu a vodu), Estonskem (37,6 %, spoléhajícím se převážně na biomasu a vítr), Rakouskem (36,4 %, převážně vodu a biomasu) a Dánskem (34,7 %, převážně biomasu a vítr).
Graf: Podíl obnovitelných zdrojů na energetické spotřebě v členských státech EU
Zdroj: Eurostat
Více než polovina států dosahuje podprůměrných výsledků
Celkem 15 z 27 členů EU vykázalo v roce 2021 podíly pod průměrem EU (Belgie, Bulharsko, Česko, Německo, Irsko, Španělsko, Francie, Itálie, Kypr, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Nizozemsko, Polsko a Slovensko).
Nejnižší podíly obnovitelných zdrojů energie byly zaznamenány v Lucembursku (11,7 %), na Maltě (12,2 %), v Nizozemsku (12,3 %), Irsku (12,5 %) a Belgii (13,0 %).
Hybnou silou těchto změn bylo zejména skokové zvýšení absolutní spotřeby energie v post-pandemickém období napříč EU, což zároveň snížilo podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě. Určitou roli hraje také drobná změna metodiky Eurostatu.
FILIP BLAHA, analytik CETA
Foto: Pixabay
Zdroj: CETA
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
