Jak si stojí Česká republika na trhu práce? S mírou nezaměstnanosti na úrovni 2,7 % patříme mezi evropskou špičku, ale slabší poptávka z Německa a globální nejistoty vrhají na budoucnost stín pochybností. Pojďme se podívat, jak jsme na tom oproti sousedům a co nás může čekat.
Trh práce je jako zrcadlo ekonomiky – odráží nejen aktuální zdraví hospodářství, ale i budoucí výzvy. V České republice jsme si v posledních letech zvykli na rekordně nízkou nezaměstnanost, a ani rok 2025 není výjimkou. Jak ale ukazují data, ne všechno je tak růžové, jak by se na první pohled mohlo zdát. A co naši sousedé? Pojďme se ponořit do čísel a kontextu, abychom pochopili, kde stojíme a kam směřujeme.
Nízká nezaměstnanost s drobnou vadou na kráse
Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) dosahovala míra nezaměstnanosti v březnu 2025 hodnoty 2,7 % pro věkovou skupinu 15–64 let. V absolutních číslech to znamená, že práce chybí zhruba jen jednomu z třiceti ekonomicky aktivních lidí. Oproti loňsku je to pokles o 0,3 procentního bodu, což je dobrá zpráva. Jenže Úřad práce ČR hlásí k dubnu 2025 podíl nezaměstnaných na úrovni 4,3 %, což je o něco vyšší číslo kvůli odlišné metodice – jde o tzv. registrovanou nezaměstnanost, tedy lidi evidované na úřadech. A tady už vidíme drobný nárůst, jak potvrzuje i Česká bankovní asociace s údajem 4,29 % po sezónním očištění.
Co to znamená? I když jsme na špici Evropy, trh práce není bez výzev. Slabší poptávka z Německa, našeho klíčového obchodního partnera, začíná doléhat na exportní odvětví, jako je automobilový průmysl. Přinejmenším v některých regionech a sektorech můžeme očekávat tlak na zaměstnanost, pokud se situace za hranicemi nezlepší.
Sousedé: Od rekordů po varovné signály
Když se podíváme za hranice, obraz je pestrý jako jarní louka. Polsko se s námi může srovnávat – podle Eurostatu má za březen 2025 míru nezaměstnanosti 2,7 %, což je stejně jako u nás evropská špička. Slovensko hlásí historické minimum 3,78 % za duben 2025, i když některé statistiky uvádějí evidovanou nezaměstnanost na 4,5 %. Maďarsko se zlepšilo na 4,3 %, ale Rakousko, které očekávalo pokles na 5,1 %, se potýká s aktuální mírou nezaměstnanosti 7,3 % v dubnu 2025, což naznačuje rostoucí trend.
A pak je tu Německo. S mírou nezaměstnanosti 6,3 % v květnu 2025 a prognózou Institutu německého hospodářství (IW), že počet nezaměstnaných může v srpnu přesáhnout 3 miliony, je jasné, že tahoun evropské ekonomiky má potíže. Jen za květen tam přibylo 34 tisíc nezaměstnaných. Pro nás, kteří jsme na německý trh silně navázáni, to není jen statistika – je to varování.
Od krizí k rekordům
Pamatujete si rok 2013, kdy nezaměstnanost v ČR dosáhla vrcholu 8,17 %? Byly to časy po globální finanční krizi, kdy se zdálo, že se trh práce jen tak nepostaví na nohy. Pak přišlo postupné oživení, až jsme v roce 2019 slavili rekordních 2,0 %. Pandemie COVID-19 nás sice v roce 2020 poslala zpět na 4 %, ale rychlé zotavení ukázalo, jak odolná naše ekonomika může být. Dnes, v roce 2025, jsme sice stabilní kolem 4,3 % u registrované nezaměstnanosti, ale otázka zní: dokážeme si tuto pozici udržet?
Příčiny současného stavu jsou jako skládačka. Na jedné straně máme globální faktory – zpomalení v Německu, inflaci a rostoucí úrokové sazby, které brzdí investice. Na druhé straně domácí výzvy, jako je nedostatek kvalifikované pracovní síly a demografické změny. Kdo by si pomyslel, že v době nízké nezaměstnanosti budou firmy zoufale hledat zaměstnance?
Dopady jsou cítit na všech úrovních. Domácnosti čelí nejistotě, zvlášť pokud pracují v exportních odvětvích. Firmy zase bojují s rostoucími náklady na pracovní sílu a tlakem na produktivitu. A stát? Ten musí přemýšlet, jak podpořit rekvalifikace a aktivní politiku zaměstnanosti, aby se zabránilo propouštění tam, kde hrozí.
Co nás čeká? Otázka za milion
Budoucnost je jako mlha – něco tušíme, ale jasno nemáme. Optimistický scénář počítá se stabilizací globální ekonomiky a pokračujícím poklesem nezaměstnanosti, třeba na 2,5 % v roce 2026, jak předpovídá Ministerstvo financí ČR. Pesimistický pohled však varuje před prodlouženým zpomalením v Německu, které by mohlo zvýšit nezaměstnanost i u nás. Pravděpodobnější je střední cesta – mírný růst nezaměstnanosti, pokud se vláda a firmy nepřizpůsobí rychle novým podmínkám.
A co vy? Cítíte na trhu práce jistotu, nebo spíš obavy? Jedno je jisté – jen tak nezmizí potřeba flexibility, ať už jde o rekvalifikaci, nebo o politiku zaměstnanosti. Budeme muset být připraveni, protože trh práce se mění rychleji, než si myslíme.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Petr Poreba