Tuzemská registrovaná míra nezaměstnanosti v dubnu podle očekávání klesla z březnových 3,9 na 3,7 %. Úřady práce evidovaly přibližně 280 tisíc uchazečů o zaměstnání, tedy o 8 tisíc méně než před měsícem a o 19 tisíc více než před rokem. Tito si mohli vybírat z268 tisíc volných pracovních míst, kterých tak bylo zhruba stejně jako před měsícem a o 16 tisíc méně než před rokem. Na jedno volné pracovní místo tak připadal 1,0 uchazeč.
Z geografického pohledu byla registrovaná nezaměstnanost tradičně nejvyšší v okresech Karviná (8,1 %), Most (7,8 %) a Chomutov (6,9 %), nejnižší naopak v okresech Praha-východ (1,5 %), Praha-západ (1,6 %) a Benešov (2,0 %). Nejvíce uchazečů na jedno volné místo připadalo v okresech Karviná (10,8), Bruntál (6,8) a Hodonín (5,8), nejméně pak v okresech Mladá Boleslav (0,2), Praha-východ a Praha-západ (shodně 0,3).
Poslední mezinárodně srovnatelná data pocházejí z měsíce března a Česko v nich zaujímá pozici druhé nejméně nezaměstnané země Evropské unie s hodnotou 3,1 %. Na prvním místě nalezneme Polsko (3,0 %), na třetím pak Slovinsko (3,1 %). Na opačném konci žebříčku se nachází Španělsko (12,2 %), Řecko (10,5 %) a Švédsko (9,2 %), průměr Evropské unie činí 6,2 %. Připomínáme, že metodika výpočtu nezaměstnanosti používaná Eurostatem se liší od té reportované českým Ministerstvem práce a sociálních věcí.
Duben v Česku tradičně představuje měsíc s největším poklesem registrované míry nezaměstnanosti, což je dáno náběhem sezónních prací. K němu sice došlo i v letošním roce, ovšem na historické poměry byl spíše mírný. Nezaměstnanost poklesla o dvě desetiny procentního bodu, ovšem k tomu jí dopomohlo hlavně štěstí při zaokrouhlování. Skutečný pokles totiž činil pouze 0,12 procentního bodu, zatímco historicky nebyly výjimkou poklesy v okolí 0,4 procentního bodu. Pokud odhlédneme od let zasažených pandemií koronaviru, je český trh práce nejchladnější od roku 2017. To ovšem nepředstavuje žádnou tragédii, jelikož i tehdy jej bylo možné charakterizovat jako napjatý. Pokračující neutěšená kondice českého průmyslu tedy dosud k žádné vlně nezaměstnanosti nevedla a s velkou pravděpodobností ani nepovede. Část podniků si navzdory slabé poptávce zřejmě zaměstnance raději drží v naději na brzké zlepšení a ti, kteří přece jen výpověď obdrží, si úspěšně nacházejí alternativní uplatnění. A jelikož sektor služeb již vykazuje známky oživení, předpokládáme, že podobná situace bude panovat i po zbytek letošního roku. Po loňské průměrné míře nezaměstnanosti na úrovni 3,6 procenta tak letos čekáme jen kosmetické zvýšení na 3,8 procent.
Foto: Pixabay
Zdroj: CYRRUS
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
