Podle srpnové edice konjunkturálního průzkumu Českého statistického úřadu souhrnný indikátor tuzemské ekonomické důvěry oproti předchozímu měsíci klesl o 1,4 bodu na hodnotu 93,7 a dostal se tak nejníže od února letošního roku. Svůj podíl na tom mělo zhoršení nálady podnikatelů (o 1,5 bodu na 93,0) i spotřebitelů (o 1,1 bodu na 97,3).
V průmyslu se nálada mírně zlepšila, když narostl očekávaný objem produkce v příštích měsících a hodnocení současného stavu zásob hotových výrobků. Větší naděje průmyslníci vkládají i do exportu a celkové ekonomické situace v nadcházejícím kvartále.
Nepatrné zhoršení naopak hlásí stavebnictví, které snížilo hodnocení současné poptávky i očekávanou zaměstnanost. Alespoň s mírně většími očekáváními ovšem stavebníci hledí do příštích třech měsíců, kde zvýšili očekávanou stavební aktivitu.
Směrem dolů zamířila i nálada v obchodu, kde se propadlo hodnocení ekonomické situace v uplynulých třech měsících, snížilo se hodnocení stavu zásob i výhled na budoucí ekonomickou situaci.
Poměrně výrazně ochladl optimismus ve službách, a to primárně kvůli horšímu hodnocení nedávné i očekávané budoucí poptávky.
Zhoršení nálady spotřebitelů vyplývá z většího pesimismu ohledně budoucí celkové ekonomické i vlastní finanční situace. Spotřebitelé reportují větší obavu z nezaměstnanosti a dalšího růstu cen, klesá naopak počet respondentů, kteří deklarují úmysl činit významnější nákupní rozhodnutí.
Aktuální data mnoho důvodů k oslavám nenabízejí. Zlepšení nálady hlásí pouze průmysl, kde je třeba tento údaj brát s rezervou, jelikož má tendenci k výkyvům, obzvláště pak v období letních dovolených. Všechny ostatní sektory reportují narůst skepse, což je speciálně varovné ve službách a u spotřebitelů. Právě obnovená ochota domácností utrácet měla být v letošním roce vzpruhou pro českou ekonomiku, ovšem v srpnu – tedy měsíci, který službám spojeným s dovolenými přeje – tuto tendenci poskytovatelé služeb nepotvrzují. Sentiment domácností pak klesl již čtvrtý měsíc za sebou a celé prázdniny strávil pod svým dlouhodobým průměrem, tedy v pásmu „blbé nálady“. Jelikož se zároveň citelně zvýšila obava ze zdražování, přepokládáme, že právě inflace cen služeb stála za velkou částí deziluze spotřebitelů. Ti pravděpodobně byli na svých letních cestách konfrontování s novou cenovou hladinou v rekreačních zařízeních, což jejich chuť utrácet zchladilo. Celkově lze konstatovat, že česká ekonomika letos žádný zázrak nepředvede a růst kolem 1 procenta zůstává základním scénářem, přičemž rizika jsou vychýlena spíše mírně směrem dolů.
Foto: Pixabay
Zdroj: CYRRUS
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
