Zpřesněné údaje o výkonu české ekonomiky za loňské třetí čtvrtletí potvrdily mezičtvrtletní pokles HDP na úrovni 0,2 %, meziroční růst HDP byl ovšem snížen z původně uváděných 1,7 % na 1,5 %.
Oproti dříve zveřejněným údajům hlásí nejčerstvější data prudší než původně odhadovaný pokles vládní spotřeby a méně, než se původně odhadovalo, přispěly k meziročnímu růstu HDP v loňském třetím čtvrtletí zásoby.
Základní obrázek situace v české ekonomice se ale po aktuálním zpřesnění údajů o HDP nemění: v meziročním vyjádření výrazně klesá spotřeba domácností a také spotřeba vlády, kladný příspěvek k meziročnímu růstu HDP měly naopak investiční výdaje, zahraniční obchod a také vývoj stavu zásob.
Na spotřebitele nepříznivě dopadá vysoká inflace, která vede k propadu jejich reálných příjmů, což vede k poklesu spotřeby domácností jak v meziročním, tak v mezičtvrtletním vyjádření.
Základní poselství o výkonu české ekonomiky v loňském třetím čtvrtletí se nemění: HDP mezičtvrtletně klesl o 0,2 % s tím, jak zejména na spotřebu domácností dopadá vysoká inflace, jež má nepříznivý vliv na reálné příjmy.
Vysoká inflace bude mít na spotřebu domácností nepříznivý vliv zřejmě ještě minimálně jak v závěrečném čtvrtletí 2022, tak v prvním čtvrtletí letošního roku.
Za celý rok 2022 v souvislosti se zpřesněnými údaji za loňské třetí čtvrtletí nyní očekávám růst HDP na úrovni 2,4 % poté, co v roce 2021 vykázala česká ekonomika růst 3,5 %.
Klíčovou součástí dnes zveřejněných údajů za loňské třetí čtvrtletí jsou statistiky sektorových účtů, jež popisují situaci domácností a firem z pohledu jejich příjmů, výdajů a úspor.
V případě domácností pokračuje pokles reálných příjmů, což v situaci vysoké inflace není překvapivé a spotřeba domácnostní následně klesá.
Úhrn reálných peněžních a nepeněžních příjmů domácností na jednoho obyvatele v loňském třetím čtvrtletí klesl meziročně o 5,2 % a v mezičtvrtletním vyjádření ztratil 2,3 %.
Reálná spotřeba na obyvatele se meziročně propadla o 7,8 %, mezičtvrtletní pokles reálné spotřeby činil 3,3 %.
Na straně domácností byla patrná nejistota a obavy z dalšího vývoje: pokles spotřeby byl výraznější, než pokles příjmů, cože znamená, že domácnosti ve třetím čtvrtletí navýšily sklon k úsporám.
Míra úspor v celkovém důsledku vzrostla meziročně o 1,9 procentního bodu, mezičtvrtletně narostla o 2,2 procentní bodu a jednalo se o první mezičtvrtletní nárůst míry úspor v loňském roce poté, co první a druhé čtvrtletí byly ve znamení jasného poklesu míry úspor. Celkově míra úspor domácností v loňském třetím čtvrtletí činila dle sezónně očištěných údajů 16,7%: z pohledu jednotlivých čtvrtletí se jednalo o nejvyšší úroveň od počátku roku 2022 a z historického pohledu má tento ukazatel prostor pro další pokles.
Do nejbližších čtvrtletí lze spíše pokles míry úspor domácností, což tomuto sektoru pomůže se alespoň částečně vypořádat s vyšší inflací, v průběhu roku 2023 by se ale pokles míry úspor mohl zastavit.
Na straně nefinančních podniků v loňském třetím čtvrtletí vzrostla míra zisku meziročně z úrovně 45,1 % na úroveň 46,6 %: podnikům se v průměru dařilo zvyšovat ziskové marže.
Míra investic nefinančních podniků ve třetím čtvrtletí klesla z 30,0 % na 29,1 %.
V situaci, kdy dochází k ochlazení celkového výkony české ekonomiky vyjádřeno ukazatelem HDP, není míra poklesu investic nefinančních podniků překvapivá a tato tendence bude pravděpodobně patrná v údajích také v závěrečném čtvrtletí roku 2022.
RADOMÍR JÁČ, hlavní ekonom Generali Investments CEE
Foto: Pixabay
Zdroj: Konektor
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
