Míra nezaměstnanosti v české ekonomice zůstala v listopadu meziměsíčně beze změny na úrovni 3,5 %, v souladu s očekáváním finančního trhu.
V meziročním vyjádření ovšem míra nezaměstnanosti vzrostla o 0,2procentního bodu, což naznačuje, že na trh práce začíná dopadat ochlazení výkonu české ekonomiky.
Zároveň se dále snížil převis počtu volných pracovních míst nad počtem uchazečů o práci: tento převis nyní činí zhruba 34,8 tisíce a je nejnižší od loňského března.
Vzhledem k probíhajícímu ochlazení české ekonomiky a dopadu slabšího výkonu HDP na trh práce lze předpokládat, že se míra nezaměstnanosti bude meziročně zvyšovat i v dalších měsících, a že se její meziroční růst bude zrychlovat.
Míra nezaměstnanosti v listopadu zůstala již třetí měsíc v řadě na úrovni 3,5 %, což bylo v souladu s očekáváním finančního trhu.
Listopad je měsíc, kdy často dochází k mírnému meziměsíčnímu poklesu nezaměstnanosti, v případě letošního listopadu se ale projevilo ochlazení ekonomiky, jež se poklesu nezaměstnanosti postavilo do cesty.
Na úrovni 3,5 % je míra nezaměstnanosti samozřejmě i nadále velmi nízká, do dalších měsíců lze ale čekat její růst jednak v souvislosti se sezónními faktory, směrem k růstu nezaměstnanosti ale bude působit také slabší výkon české ekonomiky.
V meziročním vyjádření, tedy v porovnání s listopadem 2021, vzrostla míra nezaměstnanosti o 0,2 procentního bodu, což je nejsilnější meziroční nárůst od května 2021,
Dlužno říci, že po většinu času během uplynulého roku a půl míra nezaměstnanosti klesala s tím, jak se ekonomika oživovala z útlumu způsobeného pandemií covidu a k prvnímu meziročnímu zvýšení míry nezaměstnanosti došlo až letos v říjnu.
Na tuzemském trhu práce by se mělo v dalších čtvrtletích projevovat zpomalení výkonu české ekonomiky, vyjádřené mezikvartálním poklesem HDP.
Na domácnosti a jejich spotřebu nepříznivě dopadá vysoká inflace a slabší spotřeba domácností se negativně podepisuje na výkonu HDP jako celku, což bude mít ozvěnu i na trhu práce, kde se bude poptávka po nových zaměstnancích pozvolna ochlazovat.
S koncem kalendářního roku navíc přijde v řadě případů ukončení pracovních kontraktů na dobu určitou, v sektorech jako jsou zemědělství či stavebnictví zimní měsíce znamenají období útlumu samy o sobě, nehledě na celkovou situaci v ekonomice.
Letos v prosinci se může míra nezaměstnanosti vyšplhat na úroveň 3,8 % a na počátku roku 2023 by měla být pokořena úroveň 4 %.
Zároveň ale i nadále platí konstatování, že nezaměstnanost v české ekonomice je v rámci Evropy velmi nízká a dle nedávno zveřejněných údajů Eurostatu za letošní říjen byla míra nezaměstnanosti v české ekonomice jasně nejnižší v rámci celé Evropské unie.
Za celý rok 2021 činila průměrná míra nezaměstnanosti v české ekonomice 3,8 %, což představovalo mírný nárůst z úrovně 3,6 % zaznamenaná v roce 2020.
Letos by celoroční průměrná míra nezaměstnanosti měla klesnout, můj odhad činí 3,4 %.
Ve výhledu na rok 2023 se ale rýsuje nárůst míry nezaměstnanosti, celoroční průměr pro rok 2023 očekávám v oblasti 3,8 % s výhledem na postupné zlepšování situace v roce 2024.
RADOMÍR JÁČ, hlavní ekonom Generali Investments CEE
Foto: Pixabay
Zdroj: PR Konektor
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
