Komentář Radomíra Jáče k prognóze vývoje české ekonomiky z dílny MF

Ministerstvo nyní za celý rok 2020 očekává celoroční pokles české ekonomiky o 6,1 procenta, když předchozí prognóza z loňského září pracovala s poklesem o 6,6 procenta. Prognóza z dílny ministerstva předpokládá, že v závěrečném čtvrtletí vykázal HDP poměrně mírný mezičtvrtletní pokles s tím, jak se omezení a uzavírky spojené s druhou vlnou pandemie vyhnuly průmyslu a zahraničnímu obchodu.
Letos by se česká ekonomika měla vrátit k celoročnímu růstu, jenž by měl činit 3,1 procenta, zatímco zářijová prognóza počítala s růstem HDP o 3,9 procenta. Druhá vlna pandemie a s ní související omezení, jež dopadly na služby a maloobchod, vedly českou ekonomiku v závěrečném čtvrtletí loňského roku k mezikvartálnímu poklesu HDP.
Pokles HDP by měl být ale mnohem méně výrazný než ve druhém čtvrtletí, kdy ekonomika čelila v důsledku první vlny pandemie rozsáhlým omezením, jež tehdy dopadly nejen na služby a maloobchod, ale také na průmyslovou výrobu a zahraniční obchod. Druhá vlna pandemie nevedla k uzavírkám průmyslové výroby či k omezením v mezinárodním obchodu, pokles HDP by tak měl být v závěrečném čtvrtletí relativně mírný: jestliže ve druhém čtvrtletí HDP mezikvartálně klesl o 8,5 procenta, tak pro závěrečné čtvrtletí roku 2020 počítá ministerská prognóza s mezičtvrtletním poklesem o pouhých 1,5 procenta.
Spolu se silnějším než původně očekávaným oživením HDP v loňském třetím čtvrtletí vede vše k tomu, že lednová prognóza očekává za celý rok 2020 o něco mírnější pokles, než předpokládala zářijová prognóza, a to navzdory druhé vlně pandemie. Ministerstvo očekává za celý rok 2020 pokles HDP o 6,1 procenta, zářijová prognóza přitom počítala s propadem o 6,6 procenta.
V roce 2021 by měla ekonomika růst tempem 3,1 procenta, když předchozí prognóza z loňského září čekala růst HDP 3,9 procenta. Zde se projeví druhá vlna pandemie, jež se nepříznivě podepíše na výkonu ekonomiky nejen v závěrečném čtvrtletí roku 2020, ale přinejmenším také v prvním čtvrtletí roku letošního.
Schodek veřejných financí by měl dle čerstvé prognózy letos činit 6,6 procenta HDP, v korunovém vyjádření by mělo jít o 388 miliard.
Vývoj na poli veřejných financí zůstává nejistý, což nám v negativním ale v některých ohledech i v pozitivním smyslu ukázal loňský rok. Výhled pro letošní rok bude dále upravován v souvislosti s děním na poli koronaviru a výkonem ekonomiky, schodek veřejných financí mírně pod úrovní 400 miliard ale může být dosažitelný.
U kurzu koruny prognóza očekává postupné posilování vůči euru, pod úroveň dvacet šest korun za euro by ale česká měna měla posílit až v závěru letošního roku.
 Sentiment na středoevropských měnách a především na koruně se v posledních dvou měsících loňského roku zlepšil s tím, jak byly eliminovány nejistoty spojené s volbami v USA a nedořešeným brexitem, náladě trhů také zásadně pomohl růst důvěry ve vakcinaci a v souvislostí s tím ve scénář hospodářského oživení v letošním roce. Osobně jsem do dalších měsíců optimista a očekávám, že česká měna bude atakovat úroveň dvacet šest korun za euro již v průběhu letošního prvního čtvrtletí.
Pokud se odhad ministerstva naplní, tak by byl výsledek HDP za rok 2020 lepší, než co čekal finanční trh, kde se donedávna odhady propadu HDP za rok 2020 pohybovaly nad úrovní 6,5 procenta.
Růst HDP v blízkosti tří procent vnímám pro letošní rok coby realistický předpoklad, velkou neznámou ale samozřejmě představuje další vývoj na poli pandemie, jež může vést k pozdějšímu či pozvolnějšímu nástupu oživení ekonomiky.
Osobně pro letošek pracuji se scénářem poklesu HDP o 6,8 procenta, nicméně výsledek za závěrečném čtvrtletí skutečně může příznivě překvapit ve směru méně razantního poklesu HDP, tak jak to očekává prognóza z dílny ministerstva.
Síla hospodářského oživení v roce 2021 bude záviset především s tím, jak se podaří zvládnou koronavirus a odbourávat s ním spojená omezení. Klíčová bude úspěšnost vakcíny jak ve smyslu rychlosti vakcinace, tak ve smyslu její účinnosti. Osobně pro letošní rok předpokládám růst české ekonomiky nepatrně pod úrovní tří procent, tedy v zásadě blízko ministerské prognózy, nicméně pandemie i nadále představuje faktor výrazně komplikující jakýkoliv výhled.
RADOMÍR JÁČ, hlavní ekonom Generali Investments
Foto: pixabay.com
Zdroj: PR Konektor