Detailní a zpřesněná statistika o výkonu české ekonomiky za loňské závěrečné čtvrtletí přinesla pozitivní překvapení, když původně reportovaný předběžný údaj o růstu HDP byl revidován nahoru.
Dle zpřesněných údajů rostla ve 4. čtvrtletí česká ekonomika tempem 0,7 % mezikvartálně a 1,8 % meziročně, když předběžný údaj hlásil růst o 0,5 % mezikvartálně a 1,6 % meziročně. Potvrzen byl celoroční růst ekonomiky za rok 2024 na úrovni 1,0 %. Celoroční růst české ekonomiky loni táhla spotřeba domácností a vlády, a dále také zahraniční obchod (čisté exporty).
Zpřesněná detailní statistika vývoje HDP za loňské 4. čtvrtletí hlásí růst HDP 0,7 % v mezikvartálním vyjádření a 1,8 % meziročně.Předběžný oficiální odhad HDP, zveřejněný koncem ledna, hlásil pro loňské závěrečné čtvrtletí růst 0,5 % mezikvartálně a 1,6 % meziročně.
ČNB ve své prognóze, zveřejněné počátkem února, očekávala pro loňské závěrečné čtvrtletí růst HDP tempem 0,2 % mezikvartálně a 1,4 % meziročně, skutečně vykázaný růst tak překonal prognózu centrální banky o 0,3 až 0,4procentního bodu. Meziroční růst spotřeby domácností, jenž ve 4. čtvrtletí činil 3,2 %, překonal očekávání centrální banky celkem viditelně, neboť prognóza ČNB počítala s růstem spotřeby na úrovni 2,0 %.
Silnější oživení spotřeby domácností a ekonomiky jako celku je z hlediska měnové politiky argumentem pro opatrnost při dalším snižování úrokových sazeb. Držíme názor, že ČNB letos bude snižovat úrokové sazby o čtvrt procentního bodu za každé jedno kalendářní čtvrtletí: příští snížení úroků bychom tak čekali až na zasedání v květnu a v závěrečném čtvrtletí by repo sazba mohla dosáhnout úrovně 3,00 % a na této úrovni se následně stabilizovat.
Mezikvartální růst HDP na úrovni 0,7 % byl v loňském 4. čtvrtletí tažen spotřebou domácností, změnou stavu zásob a mírně též čistými exporty. Negativní vliv na mezikvartální výkon české ekonomiky měly investiční výdaje (hrubá tvorba fixního kapitálu) a mírně také o něco slabší spotřeba vlády.
Na straně tvorby HDP byl v letošním 4. čtvrtletí vykázán mezikvartální růst hrubé přidané hodnoty ve zpracovatelském průmyslu, ve stavebnictví a v některých odvětvích služeb, například v obchodu, dopravě, ubytování a pohostinství. V případě zpracovatelského průmyslu šlo o velmi slušný druhý mezikvartální nárůst hrubé přidané hodnoty v řadě.
V meziročním vyjádření byly významným tahounem růstu české ekonomiky v loňském 4. čtvrtletí změna stavu zásob, spotřeba domácností a spotřeba vlády. Zahraniční obchod (čisté exporty) a Investiční výdaje (hrubá tvorba fixního kapitálu) měly na meziroční výkon HDP v loňském závěrečném čtvrtletí negativní vliv. Na straně tvorby HDP vzrostla hrubá přidaná hodnota meziročně ve službách a ve stavebnictví, zatímco průmysl (včetně zpracovatelského průmyslu) vykázal ve 4. čtvrtletí meziroční pokles.
Celoroční růst české ekonomiky, jenž loni činil 1,0 %, byl tažen spotřebou domácností a vlády, výrazně pozitivní vliv měly také čisté exporty, zatímco vliv změny zásob byl výrazně negativní a pokles vykázala také hrubá tvorba fixního kapitálu. Na straně tvorby HDP byl růst tažen službami a stavebnictvím, zatímco průmysl a zemědělství vykázaly celoroční pokles hrubé přidané hodnoty.
Pro letošní rok očekáváme růst české ekonomiky mírně nad 2 %, naše aktuální prognóza činí 2,1 %. Tahounem růstu české ekonomiky by letos měla být spotřeba domácností, investiční výdaje a také vývoj zásob. Spotřeba domácností bude profitovat z pokračujícího příznivé mixu v podobě solidního růstu průměrné nominální mzdy a relativně nízké inflace v české ekonomice. Investiční výdaje by měly být taženy spolufinancováním z fondů EU.
Obnova stavu zásob z jejich nízké úrovně bylo dobře patrná již v loňském druhém pololetí a tato tendence by měla pokračovat i letos spolu s oživením celkového růstu HDP včetně investičních výdajů.
Rizikem, neznámým co do načasování, rozsahu i délky trvání, je hrozba zavedení cel ze strany USA vůči EU: zde by se rýsoval viditelně pomalejší růst české ekonomiky oproti našemu základnímu scénáři, jenž činí 2,1 %. Případné dosažení udržitelného příměří na Ukrajině by naopak bylo příznivé pro náladu v ekonomice v Evropě jako celku včetně středoevropského regionu. Zmíněných nejistot, ať již negativních či potenciálně pozitivních, je hodně a jsou obtížně vyčíslitelné, což znamená, že na úrovni celkového dopadu geopolitických faktorů na výkon české ekonomiky v podobě růstu HDP se v tuto chvíli jen těžko můžeme dobrat ke shodě na jednom konkrétním čísle.
Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE
Foto: Pixabay
Zdroj: PR. Konektor
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
