Meziroční růst spotřebitelských cen v dubnu dle předběžných údajů klesl pod 2 %, konkrétně na 1,8 %, tedy pod úroveň inflačního cíle ČNB. Zmírnění meziroční inflace bylo v dubnu taženo cenami potravin, alkoholu a tabáku, a cenami energií, kam spadají také pohonné hmoty.
Meziroční růst cen ve službách se v dubnu zrychlil, zde je ovšem otázkou, nakolik se coby jednorázový faktor projevilo načasování velikonočních svátků. Celková inflace na úrovni 1,8 % je argumentem pro snížení úroků ČNB na zasedání bankovní rady, jež se koná tuto středu (7. května).
Meziroční inflace v dubnu klesla z 2,7 % na úroveň 1,8 %, když trh očekával pokles na 2,1 %.
Inflace se tak dostala pod dvouprocentní inflační cíl centrální banky, k čemuž došlo poprvé od dubna 2018. ČNB ve své čtvrtletní prognóze zveřejněné počátkem února čekala inflaci pro letošní 2. čtvrtletí na úrovni 2,2 %. Na úrovni 1,8 % vykázala dubnová meziroční inflace nejnižší úroveň od března 2018.
Pohled na hlavní položky spotřebního koše ukazuje, že celková inflace klesla díky vývoji cen v oddíle potraviny, alkohol a tabák, kde se meziroční růst cen výrazně zpomalil, a také díky prohloubení meziročního pokles cen energií včetně cen pohonných hmot. Mírně se zrychlil meziroční růst cen u služeb, ze 4,5 % na 4,7 %, zde je ale otázkou, nakolik se mohlo projevit načasování velikonočních svátků coby jednorázový, a tedy přechodný, faktor. Meziroční jádrová inflace se ve všech měsících 1. čtvrtletí držela na úrovni 2,5 % a blízký této úrovni by mohl být i výsledek za duben.
Detailní statistika inflace za letošní duben bude zveřejněna 13. května a ve stejný den také ČNB zveřejní údaj o vývoji jádrové inflace.
Meziroční růst spotřebitelských cen se v české ekonomice od počátku loňského roku drží v pásmu inflačního cíle centrální banky, jež je definováno v rozmezí 1,0 % až 3,0 %, a letos v dubnu poprvé od jara 2018 inflace klesla dokonce mírně pod 2 %, tedy pod středovou hodnotu inflačního cíle. Ve zbytku 2. čtvrtletí meziroční inflace pravděpodobně vzroste, měla by se ale nacházet jen mírně nad 2 %. Průměrná inflace za celý rok 2025 by mohla činit zhruba 2,4 %, stejně jako v roce 2024, výsledek za letošní duben ale naznačuje, že letošní celoroční inflace může být dokonce i nižší než 2,4 %. Ve prospěch nižší inflace hovoří jak vývoj kurzu koruny, tak vývoj cen některých komodit na světových trzích.
Očekáváme, že bankovní rada ČNB na svém nadcházejícím měnovém zasedání (tuto středu, tj. 7. května) sníží úroky o čtvrt procentního bodu, repo sazbu na úroveň 3,50 %, poté co si v březnu vybrala v procesu snižování úroků pauzu. Náš hlavní scénář pro vývoj domácí měnové politiky počítá s tím, že ČNB sníží úroky o čtvrt procentního bodu v květnu a srpnu, a že se repo sazba následně ustálí na úrovni 3,25 %. Hrozba slabšího růstu globální ekonomiky a možnost dalšího poklesu úroků velkých centrálních bank včetně ECB ale může otevřít dveře k výraznějšímu než dosud očekávanému poklesu úroků také v případě ČNB.
Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE
Foto: Pixabay
Zdroj: PR Konektor
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
