Každý Čech vytřídil loni v průměru o 1,5 kilogramu odpadu více. A to i navzdory pandemii!

Rok 2020 byl pro systém EKO‑KOM, podobně jako pro všechny ostatní sektory průmyslu, těžkou zkouškou. Od počátku roku strmě klesaly ceny druhotných surovin a třídicí linky i odpadové společnosti se potýkaly s karanténními opatřeními.

Aby bylo možné udržet třídění odpadů v chodu, musela AOS EKO-KOM realizovat řadu intervencí, od kompenzace propadu cen tříděného papíru, přes nutnost kompenzovat propad ceny jindy dobře prodejného PET, až po zajištění ochranných pomůcek pro svozové firmy i třídičky. Přes všechna uvedená úskalí se podařilo dosáhnout dobrých celkových výsledků a splnit požadované cíle v plném rozsahu. Zásadní pro tento úspěch bylo i to, že i přes omezení v pandemii obyvatelé ČR nepřestali své domovní odpady třídit a dokonce třídili s větší intenzitou! Každý obyvatel ČR tak loni vytřídil v průměru 66,8 kg odpadů.
V roce 2020 bylo na tuzemský trh dodáno téměř 1,23 milionů tun jednocestných obalů, sedmdesát šest procent jich bylo následně vytříděno a předáno k využití či dotřídění na dotřiďovacích linkách. Tradičně nejlépe je na tom papír, v jeho případě se vloni podařilo dosáhnout míry využití devadesát procent. U skla bylo dosaženo osmdesáti osmi procentní, u plastových obalů sedmdesáti procentní, u kovů šedesáti jedna procentní a u nápojových kartonů dvaceti čtyř procentní míry využití.
Většina tříděných odpadů z domácností se využije
Hmotnostně představují dvě třetiny všech vytříděných prodejních obalových odpadů odpady z kovu, papíru, skla a nápojových kartonů. Míra jejich dotřídění pro mechanickou recyklaci se dlouhodobě pohybuje nad devadesáti šesti procenty.
U plastů bývá situace složitější. V případě vytříděných spotřebitelských plastových obalů se celkové množství předané dále k mechanické recyklaci pohybovalo v loňském roce nad čtyřiceti procenty z množství předaného k dotřídění. Obaly, např. PET lahve, duté plasty, folie atd., jsou absolutně dominantní složkou vyráběných druhotných surovin pro mechanickou recyklaci. Zbylá část vytříděných plastových obalů byla zpracována na certifikované alternativní palivo, využita energeticky a jinak nevyužitelné výměty byly odskládkovány. Díky obsahu obalů ve vyrobené druhotné surovině je účinnost dotřídění obalové složky odpadu na třídicích linkách vyšší (okolo čtyřicet procent) než celková účinnost dotřiďování plastů, která bohužel v loňských celoevropsky těžkých podmínkách klesla na dvacet osm procent.
Účinnost dotřídění pro materiálovou recyklaci komplikuje na dotřiďovacích linkách velká heterogenita plastových odpadů, a také výskyt neplastových příměsí v tříděném sběru. Míru dotřídění pro materiálové využití výrazně ovlivňují také vnější faktory, jako jsou např. pokles poptávky po některých frakcích dotříděných plastů v celé EU a ČR, nízké ceny primárních materiálů, negativní vývoj pandemie a omezení průmyslu. Právě díky těmto faktorům je dotřídění a následná recyklace plastových odpadů složitější než u ostatních materiálů. Zároveň je ale nutné si uvědomit, že velké množství vytříděných obalových odpadů vzniká přímo v průmyslové výrobě a obchodu. Tyto odpady jsou dodávány primárně přímo ke zpracování a ztráty v procesu recyklace jsou zanedbatelné. Z oněch sedmdesáti šesti procent vytříděných obalových odpadů necelou polovinu (čtyřicet čtyři procent) vytřídili občané v systémech obcí a o něco více (padesát šest procent) bylo vytříděno průmyslovými podniky a v obchodní síti.
Pro zlepšení celkové mechanické recyklace zejména plastových obalů je velmi důležité, aby bylo ekonomicky výhodnější produkovat druhotnou surovinu pro materiálovou recyklaci, než produkovat náhradu fosilních paliv výrobou certifikovaných paliv z odpadu. Cílem aktuálních opatření ze strany EKO‑KOM, jako je přímá finanční podpora třídicích linek, či podpora recyklátorů problémově odbytovatelných druhotných surovin, je tedy vrátit účinnost dotřídění plastových odpadů pro mechanickou recyklaci alespoň na původní úroveň z let 2015 až 2016. Tehdy se jejich účinnost pohybovala okolo padesáti procent, což je o necelou polovinu více než dnes. Právě díky výraznému navýšení odměn za úpravu plastových obalových odpadů pro mechanickou recyklaci, a také díky aktivní spolupráci s provozovateli dotřiďovacích linek na zajištění efektivních forem dotřídění, je očekáván od roku 2021 růst míry dotřídění pro mechanickou recyklaci. Významným příspěvkem ke zvýšení účinnosti je také systémová finanční podpora recyklátorů směsných plastů a barevných folií, kteří zpracovávají tyto komodity vyrobené z odpadů sesbíraných v rámci tříděného sběru obcí. Tato opatření přispějí nejen k plnění závazných cílů pro obalový průmysl, ale výrazně napomohou plnění cílů recyklace komunálních odpadů nově platných pro obce a města ČR.
Nový měřící bod recyklace od roku 2021
Rok 2020 byl posledním rokem, kdy byla evidence recyklace obalových odpadů hodnocena na úrovni vstupu odpadu do některého z recyklačních procesů úpravy a zpracování odpadu (procesy ve statistické evidenci označované R2-R12). Od letošního roku je na základě implementace nových směrnic EU posunut hodnotící bod recyklace do tzv. koncové recyklace – místem výpočtu bude tedy místo, kde materiály odpadů z obalů vstupují do konečné fáze procesu recyklace, ve které je odpad přepracován na finální výrobky, materiály nebo látky. Prakticky se bude vykazovat buď vstup do koncové recyklace, či výstup z procesu úpravy odpadu na kvalitu požadovanou koncovými odběrateli. Kromě toho až do této změny pravidel, byla v EU dle platné definice recyklace odpadů i výroba certifikovaných paliv pro cementárny považována za formu materiálového využití odpadů. To se také díky nové odpadové směrnici změnilo a počínaje rokem 2021 je tato forma využití považována za využití energetické, nikoli materiálové.
Pokud by se na loňské výsledky uplatnila pravidla statistiky recyklace platná od letošního roku, vyšlo by, že bylo recyklováno asi osmdesát sedm procent papírových, osmdesát tři procent skleněných a šedesát jedna procent kovových obalů, ale již jen čtyřicet procent plastových obalů. Jak je vidět, změna způsobu evidence recyklace obalových odpadů se výrazněji projevuje zejména u komodity plast, u papíru a skla se bude jednat o pokles jen o jednotky procent díky započítání ztrát v procesu úpravy a recyklace. Tyto statistické změny vykazované recyklace způsobené použitím nových definic můžeme očekávat v celé Evropě. EU dává členským státům čas na přizpůsobení se novým pravidlům. Například cíl recyklace změnami nejvíce dotčených plastů stanovuje nejméně padesát procent, ale až pro rok 2025.
Další podrobnosti k novému měřícímu bodu recyklace najdete na www.ekokom.cz/Infosevis. Bohužel pravidla výpočtu stanovení ztrát v jednotlivých krocích úpravy a recyklace se v EU ještě stále upřesňují, to ještě může ovlivnit i uvedený přepočet výsledků roku 2020 dle nových pravidel statistiky. Vzhledem k tomu, že nový cíl padesát procent recyklace plastových obalů stanovuje Evropská unie až na rok 2025, aby dala členským státům čas na přizpůsobení se novým pravidlům, zůstává dostatek času k tomu, abychom v ČR vylepšili účinnost procesu úpravy odpadu pro mechanickou recyklaci, jejíž pokles byl způsoben rozmachem využití plastových odpadů v cementárnách. Nebude to jednoduchý úkol, ale jde spíše jen o technický a finanční problém. V tom je naše situace daleko snazší, než v jaké se nacházejí ty státy, které nemají občany ochotné třídit tak kvalitně, jako naše domácnosti.