V roce 2021 se příjmy z ekologických daní v EU vrátily na úroveň zaznamenanou před pandemií COVID-19.
Příjmy z ekologických daní v EU činily 325,8 miliardy EUR (2,2 % hrubého domácího produktu EU) ve srovnání s 300,2 miliardy EUR zaznamenanými v roce 2020. Pokles zaznamenaný v roce 2020 byl způsoben zejména výrazným poklesem příjmů z daní z energií. V roce 2021 se však příjmy z daní z energií vrátily na úroveň zaznamenanou před pandemií COVID-19.
Environmentální daně v EU se na celkových příjmech z daní a sociálních příspěvků v roce 2021 podílely 5,4 %, což je stejný podíl jako v roce 2020, ale nižší než v roce 2019 (5,7 %), který předcházel pandemii COVID-19.
Tento podíl se v jednotlivých členských státech EU výrazně lišil. Největší podíl příjmu z ekologických daní na celkovém daňovém příjmu v EU zaznamenalo Řecko (9,5 %), Bulharsko (9,1 %), Lotyšsko (8,9 %) a Chorvatsko (8,7 %), nejmenší pak Lucembursko (3,5 %), Německo (4,2 %), Švédsko (4,4 %), Španělsko (4,5 %) a Francie (4,6 %).
Graf: Podíl příjmů z ekologické daně na celkovém příjmu z daní v členských státech EU
Zdroj: Eurostat
Podíl environmentálních daní na celkových příjmech z daní a sociálních příspěvků byl v roce 2021 nižší než v roce 2019 ve všech členských státech EU s výjimkou Polska (7,1 % v roce 2019 oproti 7,7 % v roce 2021) a Řecka (9,2 % oproti 9,5 %).
Pozitivní, nebo nežádoucí jev?
I když je pro napnuté státní rozpočty zvýšení daňového příjmu jistě vítanou skutečností a také známkou obnovy energetických odvětví, lze na něj hledět i jiným pohledem. Nesmíme totiž zapomínat, že primárním účelem ekologických daní je do jisté míry omezovat jednání, které poškozuje přírodu, a tedy vytváří dodatečné společenské náklady. Na zvýšení inkasa ekologických daní se dá tedy hledět i jako na krok zpátky v cestě za nízkouhlíkovou ekonomikou.
FILIP BLAHA, analytik CETA
Foto: Pixabay
Zdroj: CETA
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
