Inflace v květnu 2024

Inflace se od začátku letošního roku drží v blízkosti inflačního cíle centrální banky a to přispívá k uklidnění inflačních očekávání. Trend je nepochybně pozitivní: 

Meziměsíční inflace v květnu

Z dubna na květen se maloobchodní ceny v průměru nezměnily. Za nulovou meziměsíční inflací se ovšem skrývá pokles cen některých potravin (mouka, vejce, ovoce, maso), nižší ceny pohonných hmot a dovolených a naopak růst cen ubytovacích a stravovacích služeb, zvýšené ceny pošty, telekomunikací, zdraví a odívání. 

Celkově pak za samotný květen klesly ceny zboží o 0,2 % a ceny služeb naopak stejnou měrou vzrostly. Jak je vidět i z tabulky, pohyby cen v květnu byly vcelku nevýznamné. To ovšem neznamená, že by inflace zcela usnula. Mezroční vývoj stále ukazuje na určitá nebezpečí, která nepominula.

Meziroční inflace v květnu

Stejný údaj za období od května 2023 do května 2024 je jiný: Ceny zboží vzrostly o 0,9 % a ceny služeb o 5,3 %! Celkový růst spotřebitelských cen za toto období (2,6 %) byl způsoben opět zejména položkami v oddíle bydlení, kde vzrostly ceny nájemného o 7,2 %, výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytů o 4,6 %, vodného o 10,9 %, stočného o 10,5 %, elektřiny o 11,1 % a tepla a teplé vody o 3,6 %. Ceny lihoviun stouply za rok o 6,1 %, ceny vína o 1,1 %, pivo podražilo o 6,3 % a tabákové výrobky o 7,3 %. Vzrostly též ceny stravovacích (o 7,5 %) a ubytovacích (o 10,2 %) služeb.

Opačným směrem působily ceny zemního plynu ( meziročně klesly o 6,6 %),  tuhých paliv (klesly o 3,9 %) a pohonných hmot (klesly o 10,8 %.). Největší položkou mezi kjlesajícími cenami jsou ovšem stále potraviny a nealkoholické nápoje (meziroční pokles o 3,7 %). Významný byl zejména pokles cen mouky (o 23,5 %, v dubnu to bylo  o 19,1 %), masa o 5,8 % (v dubnu o 3,9 %), vajec o 23,5 % (v dubnu o 15,5 %), ovoce o 6,7 % (v dubnu pokles o 2,8 %) a dalších.  

Inflace v zemích EU – květen 2024

K porovnání vývoje cenových hladin zemí EU se používá společný ukazatel, kterým je tzv. harmonizovaný index spotřebních cen (HICP – harmnonised idex of consumer prices). Od našeho ukazatele (CPI) se liší zejména tím, že u nás je započítáno tzv. imputované nájemné, tedy nájemné, které by teoreticky platili majitelé bytů, pokud v nich bydlí. Jinak se ale jedná o ukazatel, uplatňovaný v rámci Eurozóny, tedy o vážený průměr cenových indexů zemí, které užívají společnou měnu euro.

HICP vyhlašuje Eurostat a pro ČR platí tyto kvěrtnové hondoty:  meziměsíčně klesly ceny u nás o -0,1 %, meziročně naopak stouply o 2,8 % (v dubnu o 3,1 %). Za celou Eurozónu stouply ceny v květnu meziročně o 2,6 % (v dubnu o 2,4 %), z toho v Německu o 2,8 %, na Slovensku 2,7 %, v Belgii o  4,9 % (nejvyšší květnová inflace) a v Lotyšsku o 0,2 % (nejnižší květnová hodnota).  Meziroční inflace byla tedy u nás stejná, jako například v Německu, což je zajímavé, není to však pro posouzení celkové situace nijak významné. 

Inflační faktory

Dobrou zprávou je rozhodně pokračující pokles tzv. jádrové inflace. Ta se zjišťuje na cenách, které jsou méně citlivé na vnější, přechodné vlivy.  Oproti CPI se tedy vypouštějí ceny potravin, pohonných hmot, ceny regulované a vypouští se i vliv daňových změn. Pokud toto “jádro” inflace zpomaluje, pak to znamená, že ceny narážejí na odbytové bariéry – jinými slovy, že výrobci a prodejci již nemohou ceny zvyšovat, protože prostě odběratelé při takových cenách nákupy omezují. Výkonnost ekonomiky evidentně nestoupá, což může rovněž naznačovat odbytové problémy, snižování zisků firem a tedy i k určité obezřetnosti při zvyšování cen. 

Tento fenomén se zřejmě zatím nepromítá do chování poskytovatelů služeb, kteří ceny dále zvyšují. Stálým nebezpečím jsou také ceny zboží a služeb, souvisejících s bydlením. Těm se domácnosti vyhnout nemohou – přibývají domácnosti, které nemohou vytvářet rezervy, nemohou spořit a naopak cítí nutnost se zadlužovat a to ne vždy nejbezpečnějším způsobem. 

Na příštím měnovém zasedání bude bankovní rada ČNB zvažovat jak celkový vývoj ekonomiky, tak vývoj mezd, dopad úrokových sazeb do kurzu koruny a inflační tlaky, které stále ještě existují.

Foto: Pixabay

Autor: Martin Švehla