Inflace v Česku – březen 2024

Údaje o inflaci v ČR za březen potvrzují optimistický výhled: stejně, jako v únoru, i v březnu vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2 %. Aktuálně je tedy inflace v ČR na úrovni inflačního cíle ČNB. Otázkou je, zda je tak inflace plně pod kontrolou. To se bohužel v návaznosti na vývoj v předcházejících dvou letech s určitostí říci nedá.   

Co ovlyvnilo březnovou inflaci

Pravdou je, že vývoj cen na pultech obchodů je od začátku roku příznivý. V březnu stouply ceny o pouhých 0,1 %, přičemž lví podíl na tomto růstu měly ceny pohonných hmot a také zdražení dálničních známek z 1.500 Kč na 2.300 Kč. Dálničních známek se prodá ročně  přes 7 milionů a i když mnozí motoristé stihli koupit známku ještě v únoru, do březnových čísel se to propsalo poměrně zřetelně. Nízká březnová inflace je dána především poklesem cen potravin, kde klesly zejména ceny ovoce (-2,6 %), vajec (-6,0 %), vepřového masa (-1,7 %), jogurtů (-3,7 %) a dalších mléčných produktů (-o 1,1 %). Naopak rostly ceny stravovacích služeb (+0,5 %) a ubytování (+1,9 %). Celkově rostly ceny služeb (+0,4 %), ceny průmyslového zboží v úhrnu nezměnily. 

Srovnáni březnové inflace v rokem 2023

Pokud jde o meziroční srovnání, jsou ukazatele pochopitelně poněkud vyšší, neboť zahrnují i pohyby cen v uplynuloýchz 12 měsících. Zmínit je třeba především meziroční míru inflace, která v prosinci 2023 dosáhla hodnoty 6, 9 %, a v březnu 2024 již jen 2 %. Pravda, v prosincovém údaji je zahrnutý i vládní úsporný tarif na energie, který jej zvýšil. Kdybychom jej z výpočtu vyloučili, byla by meziroční inflace v prosinci na úrovni 4,2 % a pokles za 12 měsíců na 2 % je samozřejmě úspěch.

Vývoj cen v spotřebitelském koši

V jednotlivých kategoriích spotřebního koše však vidíme, že některé ceny dále poměrně dynamicky rostly a tento růst byl kom penzován poklesem cen jiného zboží. Nejsilnější vliv měly ceny potravin, které klesly meziroční o zhruba 6 %. Jde zejména o ceny  mouky (-27,8 %), vepřového masa (-5,7 %), jogurtů (-7,9 %), ovoce (-2,9 %), zeleniny (-4,8 %), ale i méně frekventovaných druhů, jako je drůbeží maso (-16,4 %), polotučného mléka (-26,6 %), vajec (-27,7 %) a cukru (-22,2 %). Inflaci naopak zvyšovaly ceny pohonných hmot (+4,8 %), již zmíněné dálniční známky(+53,3 %) a také náklady na bydlení: nájemné vzrostlo za rok o 7,1 %, náklady na  běžnou údržbu bytu o 4,6 %, ceny vodného o 10,9 %, stočného o 10,5 %, elektřiny o 13,1 % a tepla a teplé vody o 3,0 %. Zároveň sice klesly ceny zemního plynu meziročně o 5,2 % a tuhých paliv o 4,4 %, ale to růst nákladů na bydlení celkově nekompenzovalo. Další v pořadí vlivu na celkovou inflaci byly ceny stravovacích služeb (+8,2 %) a ubytování (+9,0 %). 

Za 12 uplynulých měsíců vzrostly celkově ceny zboží o 0,1 % a ceny služeb o 5,4 %. Bazické indexy pak ukazují, že proti průměru roku 2015 vzrostly spotřebitelské ceny v březnu o 50,4 % (v únoru o 5,2 %)  a průměrný index spotřebitelských cen vzrostl za 12 měsíců o 7,1 %.

Aktuální vývoj je tedy dobrým důvodem pro ČNB ke snižování úrokových sazeb, se kterým započala v prosinci 2023 a aktuálně se z původních 7 % dostala na 6,25 %. Další snižování sazeb lze v tomto roce jistě očekávat, neboť prognózy ČNB předpokládají koncem letošního roku hlavní úrokovou sazbu ve výši 3,5 %. Čistě technicky by to znamenalo snižovat sazby na každém z letošních zbývajících 6 zasedání o 0,25 – 0,5 %, přičemž větších kroků by mohlo být 6 a měnší dva. Tím se ale bankovní rada nejsíš řídit nebude. 

Budoucí inflace 

I když míra inflace v následujících měsících mírně stoupnuje (což je dáno matematicky, vývojem v minulých měsících), ČNB bude vyhodnocovat reálné inflační tlaky a také vývoj kurzu koruny, jejíž oslabování by bylo inflačně nebezpečné. Viditelným ohniskem inflačního tlaku zůstávají v současné době ceny služeb, které zřejmě rostou rychleji než by bylo nezbytně nutné a testují tak ochotu spotřebitelů tyto ceny akceptovat. Podobné je to i v pohostinství, kde ceny rovněž rostou a nemusí to být jen v důsledku rostoucího nájemného a mezd. V neposlední řadě je třeba mít na zřeteli, že státní rozpočet plánuje v letošním roce další schodek, tedy větší výdaje než příjmy a to v rozsahu 255 miliard korun. Tyto peníze vstoupí do ekonomniky “navíc” a budou kryty státním dluhem. Otázkou také zůstává další vývoj mezd, které by sice mohly letos při mírném nomninálním růstu (o cca 7 %) reálně vzrůst, ale dosavadní umírněný vývoj může být v některých segmentech ekonomiky radikálnější a to by byly další zdroje růstu peněžní zásoby.

Výkonnost ekonomiky

Vedle vývoje cenové hladiny je vždy dobré věnovat pozornost i celkové výkonnosti ekonomiky. V poslední době jsou patrné některé náznaky oživení, ke kterým jistě patří růst maloobchodního obratu (v prosinci 2023 o 1,6 %), kladná bilance zahraničního obchodu a stále vysoká míra zaměstnanosti. Průzkumy veřejného mínění zároveň ukazují na rostoucí důvěru podnikatelů i spotřebitelů ve stabilní vývoj české ekonomiky a opadávající nervozitu lze vyčíst i z vývoje finančních trhů. I když tedy HDP stále nedosahuje úrovně roku 2019 (před pandemií), jsou tu dobré předpoklady pro obnovení růstu české ekonomiky a dosažení předpandemické úrovně během přístích let. Rizikem je jistě skutečnost, že dosavadní výsledky zejména dílem úspěchů automobilového průmyslu, které nemusejín trvat věčně. 

S napětím se samozřejmě očekává další měnové rozhodnutí ČNB. Pokud by základní sazba (2T repo) zůstala na úrovni 6,25 %, byl by to v současné atmosféře varovně vztyčený prst. Jak zvažuje naděje a rizika banovní rada ČNB se dozvíme počátkem května (2.5.2024), kdy proběhne další měnové zasedání.

Foto: Pixabay

Autor: Martin Švehla