Pandemie covid-19 zásadně proměnila způsob, jakým pracujeme. Práce z domova, dříve spíše okrajový fenomén, se během pandemie stala nutností a následně trvalou součástí pracovního trhu. Nyní, když se svět i česká ekonomika stabilizovaly, se firmy i pracovníci potýkají s klíčovou otázkou: Jaká je budoucnost home-office? Je tento model udržitelný, nebo přináší rizika, která mohou ovlivnit produktivitu a efektivitu firem?
Před pandemií covid-19 patřila Česká republika k zemím s relativně nízkou mírou využívání práce z domova. Zatímco v roce 2019 tvořil průměrný počet zaměstnanců, kteří alespoň občas pracovali z domova, v Evropské unii 16 %, v Česku takto pracovalo pouze 10 % zaměstnanců. Obvyklá pak byla práce na dálku dokonce jen pro 5 % českých pracujících. Během pandemie se však tento podíl výrazně zvýšil a v důsledku ní došlo k výraznému a trvalému nárůstu využívání práce z domova. „Před pandemií pracoval z domova každý dvacátý zaměstnanec, po ní to byl každý desátý. Tento nárůst naznačuje, že home-office se stal trvalou součástí pracovního trhu v České republice. Nemluvíme zde však o stoprocentním home-officu, ale o hybridním modelu, kdy ve většině případů zaměstnanci pracují z domova méně než polovinu pracovního týdne,“ říká Marcela Hrdá, partnerka poradenské skupiny Moore Czech Republic.
To potvrzuje i Alena Bičáková z ekonomického výzkumného pracoviště CERGE-EI, které v rámci Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu vydalo v lednu letošního roku studii věnovanou práci z domova. „Nejvíce pracují z domova lidé ve věku 25–44 let. U nich došlo k nárůstu práce z domova z 6 % na více než 12 %. Na základě preferencí vyjádřených v šetření z ledna roku 2023 by 66 % mužů a 70 % žen rádo pracovalo několik dní v týdnu z domova, nejčastěji dva nebo tři. Současně se ukazuje, že velikost firmy nehraje pro využívání práce z domova příliš velkou roli. Zásadní je odvětví daného zaměstnání. Práce z domova se logicky využívá hlavně u profesí, které z domova vykonávat lze, jako jsou informační a telekomunikační činnosti, nemovitosti, peněžnictví či pojišťovnictví,“ popisuje Alena Bičáková.
Podle studie společnosti Moore Global z konce roku 2023 mezi téměř 2 000 vedoucími pracovníky středně velkých společností ve 12 klíčových světových ekonomikách se většina firem shoduje, že hybridní práce zvyšuje produktivitu. Až 77 % vedoucích pracovníků uvedlo, že jejich firma začala po pandemii více podporovat práci na dálku, především v sektorech jako IT, finance, nemovitosti a pojišťovnictví. Naopak v odvětvích, jako je pohostinství, cestovní ruch a výroba, je home-office výjimečný. Šest z deseti respondentů pak uvedlo, že hybridní práce má pozitivní dopad na jejich produktivitu.
Příležitost pro talenty z daleka
Že práce z domova přináší řadu výhod pro zaměstnance i zaměstnavatele, není žádným tajemstvím. „Mezi hlavní a nesporné výhody patří rozhodně flexibilita a možnost lepšího sladění pracovního a osobního života. Čas, který by zaměstnanci strávili dojížděním, mohou věnovat rodině. Navíc pokud má firma tzv. open-space kanceláře, oceňuje mnoho zaměstnanců také klid, který doma na práci mají a s ním i spojenou produktivitu, protože jsou méně rušeni než v kanceláři. Na druhé straně však home-office přináší i jisté výzvy, se kterými je potřeba počítat,“ upozorňuje Marcela Hrdá. Patří mezi ně riziko izolace, obtížnější komunikace a spolupráce s kolegy a potenciální rozmazání hranic mezi pracovním a osobním životem.
Některé studie také naznačují, že dlouhodobá práce z domova může vést k poklesu produktivity, zejména pokud nejsou nastavena jasná pravidla a struktura práce. „Velmi záleží na komunikaci podmínek zaměstnavatele, ale také na disciplíně jednotlivých zaměstnanců. Zaměstnavatel tak musí najít systém, který mu umožní efektivně měřit výsledky svých zaměstnanců a současně motivuje zaměstnance k plnění stanovených úkolů v rámci home-office režimu,“ popisuje Marcela Hrdá.
Z dlouhodobého hlediska by ovšem nárůst využívání práce z domova mohl vést k většímu zapojení matek malých dětí na trhu práce. Dřívější návrat žen z mateřské dovolené do zaměstnání je stále ožehavé téma, flexibilita, kterou home-office umožňuje, tak může pomoci. Práce z domova také umožňuje zapojení talentů z větší dojezdové vzdálenosti, kteří by nebyli schopni denně dojíždět za zaměstnáním.
Nutnost nastavit jasná pravidla
Průzkumy ukazují, že mnoho zaměstnanců by i nadále rádo využívalo možnost práce z domova, alespoň částečně. Tento přístup může přinést to nejlepší z obou světů – flexibilitu pro zaměstnance a zachování týmové spolupráce a firemní kultury. Je však důležité, aby firmy pečlivě zvážily, zda je home-office vhodný pro charakter dané práce a zda nesníží efektivitu zaměstnanců. Klíčem k úspěšné implementaci hybridního modelu je pak jasná komunikace, nastavení očekávání a poskytnutí potřebných nástrojů a podpory pro zaměstnance.
Firmy by proto měly přistupovat k implementaci práce z domova strategicky, s ohledem na specifika svého oboru a potřeby svých zaměstnanců, aby zajistily dlouhodobou udržitelnost a efektivitu tohoto pracovního modelu. „Postoj k práci z domova se dle zkušeností našich klientů různí. Některé firmy vyžadují návrat zpět do kanceláří s tím, že povolují svým zaměstnancům home-office na jeden den v týdnu. Na druhé straně ale například banky snížily kapacitu pracovních míst a vůbec neumožňují zaměstnancům, aby se v kanceláři potkali všichni společně. Domnívám se proto, že home-office zůstane zachován i do budoucna, nicméně jeho uchopení a benevolence v nastavení systému bude na jednotlivých zaměstnavatelích. Lze však uplatnit strukturované parametry pro měření výsledků a výstupů zaměstnanců,“ dodává Marcela Hrdá.
Foto: Pixabay
Zdroj: Insighters
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
